Dívka, která kopla do vosího hnízda

Lisbeth Salanderová plánuje pomstu vůči lidem, kteří se ji pokusili zabít a také vládním institucím, které jí téměř zničily život. Ale nebude to mít jednoduché. Poté, co ji kulka zasáhla do hlavy, leží pod přísným dohledem na jednotce intenzivní péče. Pokud se uzdraví, bude souzena za tři vraždy a jeden pokus o vraždu. Ale i v nemocnici, přestože je v kritickém stavu, musí být stále ve střehu. Je tu totiž ještě jeden pacient - Alexander Zalaščenko. Mikael Blomqvist se rozhodne, že nenechá Lisbeth v rukou státní spravedlnosti. Lisbeth bude muset s jeho pomocí dokázat svou nevinu a také upozornit na zkorumpované politiky, kteří dopustili, aby se bezbranní lidé stali oběťmi zneužívání a násilí. Salanderová, bývalá oběť, je připravena úder vrátit.

Zatímco první díl trilogie podle knih Stiega Larssona (1954-2004) Milénium, nazvaný Muži, kteří nenávidí ženy (2009, FP 8/2010) vyprávěl samostatný příběh a seznámil diváky s hlavními postavami, případně s jejich minulostí, dvě zbývající části Dívka, která si hrála s ohněm (2009, FP 1/2011) a Dívka, která kopla do vosího hnízda (2009) jsou vzájemně provázané. V posledním díle se dokončí příběh Lisbeth Salanderové, která tak tak vyvázla s těžkými zraněními z hrobu, kam ji hodil její nevlastní bratr, bezcitný zabiják Niedermann. Ve stejné nemocnici skončí i její otec, bývalý sovětský špion, chráněný mocným a utajeným bezpečnostním úřadem (tzv. Sekcí). Zalaščenko je sice zabit bývalým příslušníkem Sekce, avšak Lisbeth čelí obvinění z pokusu o jeho vraždu, přičemž má podle spiklenců definitivně skončit na psychiatrické klinice. S pomocí novináře Mikaela Blomkvista, jeho sestry Anniky (obhájkyní Salanderové) a dalších lidí je spiknutí odhaleno, vyjde najevo temná minulost a Lisbeth nakonec dokončí pomstu... – Pod názvem Millennium vznikl i TV seriál a poslední dva tituly nezapřou televizní vidění režiséra Daniela Alfredsona. Děj se odvíjí zdlouhavě, s přemírou dialogů a postrádá až na drobné výjimky akci (logicky spjatou s žánrem thrilleru). Jen pozvolna je divák vtahován do spletitých vazeb. Přitom tvůrci (opět s novým scenáristou) pominuli několik vedlejších linií, dotvářejících plasticitu příběhu. I když jsou v útržkovitých retrospektivách naznačeny dřívější události, divák, který neviděl minimálně předcházející díl anebo který nečetl knihy, bude patrně tápat. Zatím se zdá, že ohlas na filmovou trilogii je mnohem menší než zájem o původní literární předlohu, jež se stala celosvětovým bestsellerem.
Tomáš Bartošek, Filmový přehled 2011/1

Filmové zpracování třetího dílu slavné knižní trilogie Stiega Larssona

Lisbeth Salanderová plánuje pomstu. Chce se pomstít lidem, kteří se ji pokusili zabít, a také vládním institucím, které jí téměř zničily život. Zásadní komplikací je ale kulka, která jí uvízla v hlavě. Lizbeth leží pod přísným dozorem na jednotce intenzivní péče s nepatrnou šancí na uzdravení. Pokud se jí to povede, bude souzena za tři vraždy a jeden pokus o vraždu. Už tak bezvýchodnou situaci ještě vyhrocuje jiný pacient, který leží ve stejné nemocnici - její vlastní otec Alexander Zalaščenko, který se chce své dcery jednou provždy zbavit. Lisbeth totiž znamená nebezpečí pro něj i pro “Sekci” – nelegální skupinu uvnitř tajné policie, která mimo jiné odpovídá za to, že tenhle bývalý agent sovětské výzvědné služby zůstane i nadále v utajení…
Bontonfilm 2010