Děs v opeře

Shlédnutí Teroru v opeře   jsem dlouho odkládal   nejspíš pro jeho délku (107   minut), myslel jsem si že se   spíše budu nudit, že   vraždy budou mdlé a že   vlastně zabiji čas něčím   co za to nestojí a co jsem   mohl vidět v lepším   podání někde jinde. Opak je   však pravdou, i přes pro mě   docela nepřijatelnou délku   jsem se nenudil snad ani   chvíli, většina vražd byla   úžasná (hlavně ta s   kukátkem) a herci hrají   spíše dobře (v některých   scénách se však objevuje   nelogické jednání,ale to   bylo u většiny podobných   filmů zvykem). Myslel jsem si   že dám tomuto filmu vyšší   hodnocení, ale ten závěr v   horách to podle mě pokazil.   On celkově ten konec nemusel   být tak protahován a vše   mohlo skončit ohněm a   upálením vraha. Vzhledem   přes všechna pozitiva a   negativa hodnotím i tak   nadprůměrně.

Argento si zvolil prostředí   opery, je to takový   uzavřený svět jen pro   opravdové milovníky a znalce   tohoto žánru. Toto místo je   už tak poměrně tajemné až   démonické, jako i sama   Verdiho hudba, která dokáže   v lidech probudit hluboce   zasuté vášně, ale taky   touhy a naděje. Tak i   stravující pocit odplaty.   Bolest a utrpení ještě víc   rozdmýchá vzrůstající   vlnu zloby a krutosti, která   svou nezdolnou bestialitou   přetrvá až do nezvratného   konce. "Strhující   dílo...Dario!"

Zamilovaný psychopat, který   pro svou milovanou zabíjí   aby ji potěšil.
Napínavé a krvavé.   Tyhle filmy já nemusím   obzvláště ty krvavé..