Daleko od Reykjavíku

Málokdy je příležitost k   nahlédnutí do islandské   kinematografie, a když už,   tak se jedná většinou o   severské hrdinné ságy.   Příběh obyčejné ženy   farmářky, která se po smrti   manžela potýká s diktaturou   zemědělského družstva.   Strhaná tvář padesátileté   ženy dobře vyjadřuje   potíže a starosti, kdy sama   nestačí zvládat statek a   splácet dluhy. Její vzpoura   je zprvu osamocená, ale   posléze najde i podporu mezi   ostatními členy družstva.   Volby v "mlékařském   sdružení" a delegace   důchodců jako bývalých   členů družstva mi něco   připomíná. Manipulace s   hlasy je všudypřítomná.   Rovněž působivá je scéna,   kdy Inge přiveze cisternu   mléka před kanceláře   družstva a pěkně vykropí   fasádu a okna. Zajímavé,   ale náročné.