Confession of a Nazi Spy

V originálním znění snímku se hovoří anglicky a německy.

V italštině má snímek název: Confessione di una spia nazista.

Natáčelo se ve studiích Waner Brothers umístěných na Warner Boulevard v Burbanku v Kalifornii.

Jedná se o první antinacisticky zaměřený film, který vznikl v Hollywoodu po vypuknutí II. světové války.

Z důvodu strachu ze msty nacistů i některých příbuzných žijících v Evropě, odmítly některé hollywoodské hvězdy účast v tomto filmu - např. Marlen Dietrich či Anna Sten. Jména jiných herců zde vystupujících byla z důvodu jejich bezpečnosti změněna.

Snímek byl natočen podle skutečné události - v roce 1938 proběhl v New Yorku soud se čtyřmi lidmi, kteří byli obviněni ze špionáže pro německou vládu.

Podle scénáře spolupracují špióni s německou organizací "German Naval Intelligence". Ve skutečnosti takováto organizace neexistovala.

V některých zemích, kde se obávali německé nacistické msty, raději film vůbec neuvedli do kin a naopak byl přísně zakázán.

Ve velmi napjaté atmosféře probíhalo samotné natáčení filmu. Během jeho průběhu došlo ke zřícení jednoho z držáků kamery a ta se zřítila jen velmi těsně vedle režiséra Anatole Litvaka.

V dubnu 1940, necelý rok po vydání, dorazilo do Hollywoodu vládní nařízení, aby se tyto silně protinacistické filmy přestaly distribuovat. Podle článku Colina Shindlera v magazínu Film byli v okupovaném Polsku popraveni majitelé kin, kteří zařadili tento film do své projekce.

Někteří známí herci (včetně Anny Sten a Marlene Dietrich) odmítli nabídku, protože se báli represálií proti příbuzným žijícím v Evropě. Mnozí herci si ze stejného důvodu změnili jména, což se odrazilo i v titulkách obsazení.

Během natáčení došlo k několika pokusům o sabotáž. Většina herců neopouštěla studio a byla ubytována v areálu Warner Bros. Natáčelo se za přísných bezpečnostních podmínek. Vchod hlídali čtyři detektivové a nikdo nepovolaný nebyl do studia vpuštěn. Bylo vytištěno pouze deset kopií scénáře místo obvyklých 150. Herci dostávali své repliky postupně každý den natáčení.

Film byl komerčním úspěchem ve většině částí USA. Například během prvního týdne v Stand Theatre v New Yorku vydělal 45 000 dolarů, v té době rekord.