Co mi táta nalhal

Na Oscara nominované drama československého režiséra Jána Kádára, které natočil v roce 1975 v kanadském exilu. Jeho jádrem je příběh malého židovského chlapce, vyrůstajícího v kanadském ghettu 20. let minulého století, který je denně ovlivňován jak názory svého moderně smýšlejícího otce, tak konzervativního, v tradice věřícího dědečka. Vše směřuje k neodvratnému konfliktu generací a idejí...

Povídka Teda Allana Co mi táta nalhal z konce 40. let žila v kanadské kultuře nejen v reedicích, ale postupně i v adaptacích pro rozhlas a televizi. Na počátku 70. let chtěl mladý producent Harry Gulkin na její popularitě postavit klíčové dílo kanadské kinematografie. K adaptaci přizval nejdříve Jiřího Weisse, nakonec se ale dohodl s Jánem Kadárem.
Výsledný tvar podstatně změnil podobu předlohy. Ted Allan povídku vybudoval na
nostalgických vzpomínkách na svou rozporuplnou lásku k otci - obchodníkovi, který žil ve světě neúspěšných vynálezů. Kadárův zásah proměnil původně sentimentálně autobiografickou povídku na vyprávění o univerzalitě dětství, o ztraceném ráji, který sice vždycky nebyl rájem, ale i tak ho už nic v životě nemůže nahradit.
V rodině imigrantů vnuka přitahuje dědečkův konzervativní svět, společné putování po montrealských uličkách na voze taženém koněm, svět dědečkových pohádek... A nerozumí si s otcem, který sní o tom, že zbohatne díky vynálezu kalhot, které není třeba žehlit, protože mají stále ostré puky. Davidova matka se snaží, aby se rodina nerozpadla, podaří se jí to, mezitím však dědeček zemře a David dospěje.
Ján Kadár připravil pro herce velké úkoly - o Jeffu Lynasovi v roli Davida se psalo, že jde o nejlepší dětský herecký výkon od Jackieho Coogana v Chaplinově Kidovi (1921). Kanadský herec Len Birman byl jako Davidův necitlivý sobecký otec také skvělý. V jejich stínu nezůstala ani Marilyn Lightstoneová v roli Davidovy matky.
V lednu 1976 film získal Zlatý glóbus za nejlepší zahraniční film.

Václav Macek, 36.LFŠ 2010