Obsah filmu Chrustaljove, vůz!
Černobílý snímek Alexeje Germana Chrustaljove, vůz! je sice originální uměleckou reminiscencí na období stalinismu, konkrétně na údobí Stalinovy smrti koncem února a počátkem března 1953, ale díky své vypjaté expresivitě a alegorickému přesahu či "vybočení" vypovídá i o povaze ruské společnosti a politiky obecně. Velkolepý autorský projekt se vzpírá popisu, dějová linie se tříští do sledu sugestivních obrazů a bizarních epizod, v nichž se splétá tragické s komickým. Výsledkem je "nezařaditelné" dílo, působící zejména svou dynamikou, nečekanými zvraty a zvláštní atmosférou. Vypravěč vzpomíná na epizodu ze svého dětství. Jeho otec Jurij...
Černobílý snímek Alexeje Germana Chrustaljove, vůz! je sice originální uměleckou reminiscencí na období stalinismu, konkrétně na údobí Stalinovy smrti koncem února a počátkem března 1953, ale díky své vypjaté expresivitě a alegorickému přesahu či "vybočení" vypovídá i o povaze ruské společnosti a politiky obecně. Velkolepý autorský projekt se vzpírá popisu, dějová linie se tříští do sledu sugestivních obrazů a bizarních epizod, v nichž se splétá tragické s komickým. Výsledkem je "nezařaditelné" dílo, působící zejména svou dynamikou, nečekanými zvraty a zvláštní atmosférou. Vypravěč vzpomíná na epizodu ze svého dětství. Jeho otec Jurij Glinskij, generál a přednosta velké moskevské kliniky, se měl stát obětí poslední velké stalinistické čistky, tzv. "spiknutí bílých plášťů", zaměřené na židovské lékaře. Generál se marně pokusí uniknout zatčení. Cestou do gulagu je surově znásilněn, ale pak je nečekaně převezen na daču k umírajícímu Stalinovi. Ani on však už nemůže tyranovi pomoci. U jeho lůžka se setkává se Stalinovým přisluhovačem Berijou, který po vládcově smrti přikáže svému řidiči: "Chrustaljove, vůz!" (zdroj: Filmový přehled)
Autor/Zdroj: /Kino AERO < Zobrazit méně
zobrazit všechny obsahy (2)
TIP: Nastavení pořadí obsazení si můžete nastavit
zde >>
Nejnovější komentáře k filmu
Hodnocení: 8 / 10
Přidáno: 17.12.2007
Absrudně absurní snímek, který ale velmi dobře vystihuje a svojí atmosférou zachycuje Rusko v padesátých letech. Je cítít zmatenost obyvatelstva, která je střípkovitým způsobem sestříhána. Kamera se přímo zůčastňuje děje a je přítomna v nesmyslně se odehrávajícím vnitřním chaosu. Je pevně spjatá se okolím a danou situací. Příběh je neustále protkáván a narušován různými dilalogy, které prakticky nic neříkají a nic neřeší. Kakofonie mezi dialogi a skákavost postav je součástí neklidu, nepokoje, neřešitelné situace ze které nikdo neví kudy kam. Stalni je na smrtelné loži a proto je k němu povolán generál, vojenský lékař Jurij Glinsky. Dějová struktura je neustále vystavována různým střípkami události, které si nemůže nějak konkretizovat nebo blíže zaknílit v celkové pointě. Rusko v roce 53 je vykresleno velkým blázincem jako obyvatelé jednoho domu kde se všichni chovají jako jedna velká nelogická rodina. Pro nezkoukaného diváka to bude zážitek z kterého si odnesa zamatek, zmatek a zmatek.