Černý motýl

Když spisovatel píše někde   na samotě knihu, nemá   nápady a u přemýšlení   usne, začnou se dít věci   vskutku nevídané. Takhle to   nějak vypadá když se   řekne, že tvůrce políbila   Můza? Rozvine se událost,   která svým postupným   vývojem čím dál víc   překvapuje. Objeví se muž,   který se spisovatelem   rozehraje podivnou hru v   rámci inspirace jeho   příběhu. Ale je to   skutečně hra anebo fakt?   Psychologický ráz   jednotlivce přichází do   popředí, což vede ke   zvědavosti, kdo z koho.   Vývoj kupodivu   nepředvídatelného děje jde   svým přirozeným tempem   kupředu a každou další   minutou nabírá na   intenzitě. Nějakého to   napětí se sice vyskytuje,   ale nějak tomu pořád chybí   atmosféra. Každopádně   výkon Antonia Banderase   snímek hodně vyzdvihuje.

PROCESOR!
Trochu mi to připomíná   -tajemne-okno-, kde atmosféra   i zápletka byla, ale   propracovanější. Nicméně   tyhle tipy snímků mám rád.   Tajemnej pan spisovatel na   samotě u lesa, kde máte   velkou šanci uplatnit svou   fantazii. Hlavně nepište   prosím předvídatelný   závěr, to by jste byli   hodně trapný.

Mě se to líbilo moc. Oba   herce mám ráda, a ten konec   mě fakticky dostal. Je to   akční, tajemné... Prostě   doporučuju.