Nudo e selvaggio

Příběh značně pokulhává   za svými předchůdci ze   sedmdesátých let   natočených na kanibalské   téma. Např. "Cannibal   Holocaust" nebo   "Cannibal Ferox"   (česky "Ženy od   Hluboké vody"). Film   spíše připomíná jakési   dobrodružství napodobitele   Indiany Jonese v amazonské   džungli v podání hezounka   Michaela Sopkiwa, herce z   béčkového žánru. Také   režisér Michele Massimo   Tarantini se více proslavil a   uplatnil jako tvůrce   lechtivých italských   komedií s Edwige Fenech   (série o vnadné policistce,   vojenské doktorce nebo   taxikářce). Jestli ho k   režii filmu kvalifikovala   potřeba několika nahých   scén dívek mezi kanibaly,   tak to nebyla chyba. Scény   gore nejsou až tak kruté   jako v předchozích   snímcích; snad pojídání   srdce vojáka náčelníkem   kanibalů nebo útok piraní.   Celkově jde o podprůměr,   pokud nezná divák konec,   může být i v napětí, kdo   z výpravy za dobrodružstvím   zůstane nakonec naživu.