reklama
 
ohodnotit

Brány noci

Les portes de la nuit

Žánr:
Země:
Rok:
1947
Délka:
120 minut
„Ulicemi noční Paříže prochází Osud a přináší lásku, smrt i rozhřešení. Příběh z poválečné Paříže.“
Popis / Obsah / Info k filmu Brány noci
Marcel Carné a Jacques Prévert jsou zakladatelé francouzského poetického realismu ve třicátých letech minulého století. Brány noci bývají označovány za poslední film tohoto směru. Podnět k jejich natočení dala produkční společnost Pathé, která požádala Carného, aby připravil film pro Jeana Gabina, jenž se právě vrátil z americké emigrace.

Francouzský režisér Marcel Carné (1909–1996), hlavní představitel poetického realismu, začínal jako filmový kritik a asistent režie u Jacquese Feydera. Jako režisér dlouhometrážního hraného filmu debutoval dramatem Jenny (1936), jímž rovněž započala jeho desetiletá spolupráce s básníkem Jacquesem Prévertem. Někdejší optimismus postupně zanikl v atmosféře posledních předválečných let a v kinematografii se začali objevovat hrdinové gabinovského typu, hrdinové bez budoucnosti. Ačkoli šlo především o dělníky, díky Prévertovi mluvili básnickým jazykem. Důraz na dialogy v tomto období ukazuje existence zvláštní profese dialogisty, z nichž nejproslulejším se stal právě Prévert. Řada jeho filmových výroků zlidověla a citujeme je dodnes.

Společnými vrcholnými díly trojice Carné – Prévert – Gabin a zároveň nejtypičtějšími filmy poetického realismu se stalo Nábřeží mlh (1938), příběh vojenského zběha, pokoušejícího se uniknout vlastnímu osudu, a právě Den začíná (1939). Tyto filmy se vyznačovaly svébytnou poezií, dekoracemi na rozhraní realismu a fantazie, pochmurnou poetikou šerosvitných obrazů, ostrými kontrasty dobra a zla. Carné, zřejmě divácky nejnavštěvovanější francouzský režisér v letech 1936–1946, stavějící své exteriéry ve skutečnosti ve studiu, pracující s vynikajícími herci (vedle Gabina a Morganové Michel Simon, Louis Jouvet, Jean-Louis Barrault, Arletty, Jules Berry aj.) a pohybující se na pomezí aranžované divadelnosti a prožívané melancholie měl smysl pro tragický příběh, alegorii a smutnou romanci, situovanou do zamlžených ulic a opuštěných domů na předměstí.

Jako jediný z velkých režisérů zůstal Carné za II. světové války v Paříži a pokračoval za spolupráce s Prévertem ve své filmové tvorbě. V atmosféře okupované Francie bylo však třeba jejich příběhy více přiblížit fantazii, případně zdůraznit historickou látku. Přesto, když byla v roce 1942 uvedena do kin Návštěva z temnot, Francouzi si navzdory kulise 15. století našli ve filmu repliky, které potřebovali slyšet. Nedovolená láska se tady stala formou vzdoru, odvahy a nezlomnosti utlačovaného národa, na místo Ďábla byl snadno dosazen nenáviděný Hitler. Historická látka posloužila jako alegorický komentář k současnosti a zároveň nejnoblesnější možnost úniku před německou cenzurou. Tak jako před válkou se diváci dojímali Carného oblíbenými obrazy zamlžených přístavů a odplouvajících lodí, symbolizujících unikající vyhlídku šťastné budoucnosti, nyní našli odvahu ve zvěčnělém citu hlavních představitelů. V obtížných podmínkách konce války vznikal také dvoudílný film, glorifikující francouzské klasické divadlo 19. století Děti ráje. Freska, oživující postavu slavného mima Jeana-Baptista Debureaua a herečky Garance, měla premiéru až po osvobození.

Poetickým sociálním dramatem Brány noci (1946) Carného spolupráce s Prévertem skončila. Prvnímu poválečnému desetiletí ve francouzském filmu vládl styl „tradice kvality“, což znamenalo natáčení adaptací klasické literatury s důležitou rolí scenáristy, přítomností známého herce, a to v kulisách doznívajícího poetického realismu. Studiový romantismus se však v nových podmínkách neosvědčil a poslední dílo proslulé dvojice propadlo.

Carného tvorba však ještě zdaleka nebyla na svém konci: z jeho pozdějších filmů zaznamenala výraznější úspěch Tereza Raquinová (1953), adaptace Zolova románu přenesená do současnosti, hudební film spojený s vánočním časem Země, odkud přicházím (1956) s Gilbertem Bécaudem v hlavní dvojroli nebo soudní drama Vrahové pořádku (1971) s Jacquesem Brelem jako idealistickým soudcem, čelícím policejní zvůli. Největší síla ovšem zůstala v Carného městském fatalismu, dramatickyvyhrocených příbězích předválečného období.

Ve francouzksém znění s titulky.

Zdroj: ČT (převzato z NFA)


oficiální text distributora

Popis / Obsah / Info k filmu Brány noci
Marcel Carné a Jacques Prévert jsou zakladatelé francouzského poetického realismu ve třicátých letech minulého století. Brány noci bývají označovány za poslední film tohoto směru. Podnět k jejich natočení dala produkční společnost Pathé, která požádala Carného, aby připravil film pro Jeana Gabina, jenž se právě vrátil z americké emigrace. Hlavní ženskou roli měla ztvárnit Marlene Dietrichová. Carné, Prévert, Gabin i Dietrichová se shodou okolností zúčastnili baletního představení Le rendez-vous (Schůzka), které se mělo stát námětem pro jejich společný film. Nicméně scénář se slavné herečce nelíbil. Považovala ho za urážlivý pro francouzský národ a následně se i Gabinovi podařilo odstoupit od smlouvy. Marcel Carné se pod tlakem událostí rozhodl, že hlavní postavou jeho filmu bude tedy Paříž. A tak si nakonec mohl dovolit obsadit do hlavních rolí neznámé herce, jakými byli Yves Montand, Serge Reggiani nebo Jean Vilar. Pro potřeby natáčení byly postaveny velkolepé kulisy stanice metra Barb?s-Rochechouart a jeho okolí. Snímek postupně podtrhl všechny znaky typické pro poetický realismus včetně studiového natáčení. V jedné z tehdejších kritik byl film překřtěn na Brány nudy a toto stigma mu na dlouho zůstalo. Sám režisér později uznal, že neměl šťastnou ruku hlavně v případě výběru herců. I když se Yves Montand později stal hojně obsazovaným a uznávaným, v tomto snímku na něj vyšla role čtyřicetiletého muže, ačkoli mu bylo pouhých dvacet pět let. Carné mu také raději nedovolil, aby ve filmu příliš zpíval. V roce premiéry snímek vyvolal vlnu rozhořčení svým údajně „nevhodným" obsahem a již při premiéře diváci v sále pískali a dupali. Brány noci jsou totiž také pohledem na dobové praktiky - do světa černého trhu s potravinami a dřevem, do životů údajných válečných hrdinů a kolaborantů, což pobouřilo širokou veřejnost, protože šlo o témata nejen velmi citlivá, ale hlavně vadilo, že Francouzi zde nejsou vylíčeni jako národ hrdinů. Údajně právě toto „tažení" proti Branám noci vedlo Jacquese Préverta k rozhodnutí, že omezí psaní scénářů a bude se věnovat především literatuře. Pro Marcela Carného začalo také nepříliš úspěšné tvůrčí období.
David Čeněk
Letní filmová škola 2011


Popis / Obsah / Info k filmu Brány noci
Carné s Prévertem spolupracovali již před válkou na několika poeticky laděných „černých" filmech (Nábřeží mlh, Den začíná), avšak pokus přenést tuto poetiku do změněných poválečných podmínek se nesetkal s ohlasem, jak se ukázalo v případě filmu Brány noci. Bylo mu vyčítáno obsazení Yvese Montanda do hlavní role (prý neumí hrát!), diváci ani kritika nepřijali chtěnou a přemrštěnou, v sentimentu utopenou zálibu v tajemném neskutečnu a snovosti, protkávajlcích realistický příběh milostnými tragédiemi, ani symboliku, kdy tulák procházející všemi dějovými peripetiemi má představovat nevyzpytatelný osud. Je však možné, že časový odstup odkryje i v tomto podceňovaném titulu hodnoty, které byly přehlédnuty.

Autor/Zdroj: /Letní filmová škola


Nový publicista:
Nelíbí se vám tento obsah? Chcete napsat lepší? Tak neváhejte a klidně napište

Hodnocení:n12345678910

Hodnocení filmu

85 %
10 - curil
7   - Kuvik
9   - melakara
7   - tomas.sulc
9   - Johnny1
9   - karesm

TV Program

ČT1 - Dobré ráno (1993) [TV pořad]

02:20 - 04:55

6 minut již uběhlo
149 minut zbývá do konce

ČT2 - Babička by zaplakala

02:25 - 02:50

1 minut již uběhlo
24 minut zbývá do konce

NOVA - Robinsonův ostrov (2016) [TV p...

01:50 - 02:35

36 minut již uběhlo
9 minut zbývá do konce

Prima - Komisař Rex (1994) [TV seriál]

02:20 - 03:05

6 minut již uběhlo
39 minut zbývá do konce

Český lev Oscar

Filmová databáze v číslech

Filmů: 143441
Osobností: 612441
Fotografií: 536193
Plakátů: 256781
Obsahů a biografií: 131590

Poslední komentáře

Labyrint (2017/7) [TV epizoda]

Labyrint
Hodně nepovedený díl.   Točil ho vůbec Jiří   Strach? Mé hodnocení 2.   série Labyrintu viz   https://www.fdb.cz/serial/laby   rint/137530

Autor: petrusmev | Hodnocení: 3 / 10

48 hodin v Paříži (1988)

48 hodin v Paříži
Dojemný příběh mistra   filmového vyprávění Romana   Polanského o muži, který je   donucen v kafkovském   prostředí Paříže sám   vyhledat více >

Autor: petrusmev | Hodnocení: 8 / 10

Pátá loď (2016)

Pátá loď
Nevím, jestli je to tím, že   jsem film viděl dopoledne a   pak spěchal zpět do práce,   kde zážitek z filmu přebila   spousta jiných, ale   více >

Autor: Ostrovan | Hodnocení: 7 / 10

Běženky a kapři (2016)

Hrdinky se silikonovýma kozama

Běženky a kapři
Pane Bože! Další zbytečný   film cíleně natáčený jako   hrozná kravina. Tady je snad   zase špatně všechno od   kombinace s digitální   více >

Autor: hvezdyn | Hodnocení: 1 / 10

Ordinace v růžové zahradě (2005)...

Ordinace v růžové zahradě

Ordinace v růžové zahradě
Ordinace v růžové zahradě   je bomba film. První sérii   jsem moc nechápala, ale na   druhou se dívám moc ráda a   velmi mě baví

Autor: zuzinek | Hodnocení: 10 / 10

Zdarma
aplikace
pro mobil
ke stažení
apple android wp bb
iPhone
iPhone
 
App Store hodnocení:
hod
Android
Android
 
Google Play hodnocení:
hod
Windows Phone
Windows Phone
 
WP store hodnocení:
hod
BlackBerry
BlackBerry
 
BB world hodnocení:
hod
fb

Copyright © 2003-2017, Filmová databáze s.r.o. (FDb.cz). Všechna práva vyhrazena. Návštěvnost měří NetMonitor.
Šíření nebo publikování jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího písemného souhlasu provozovatele je zakázáno.

Tyto webové stránky využívají soubory cookies. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie. Další informace.

Load: 0.048/0.014