Božská Ema

Operní hvězda Ema Destinnová sklízí oslnivé úspěchy na jevištích amerických divadel již osmou sezónu.Dvoří se jí Toscanini, Caruso a další významné osobnosti, ona ale touží jet domů, do Čech. Všichni Destinnovou varují, neboť v Evropě zuří první světová válka, Ema ale dobře míněná varování odmítá a nebere na vědomí ani nové fantastické smlouvy a nabídky. Konečně je na cestě do Prahy... Velmi kvalitní předlohu scenáristy Zdeňka Mahlera si prosadil režisér Jiří Krejčík a přes četné obtíže natočil úspěšný film, ve kterém přesvědčivě ztvárnil tragický osud slavné umělkyně po návratu do vlasti.

Jedním z vrcholů režisérské filmografie Jiřího Krejčíka se stalo životopisné drama inspirované osudy operní pěvkyně Emy Destinnové (1878–1930). Ve spolupráci se spisovatelem a scenáristou Zdeňkem Mahlerem se tehdy jednašedesátiletý Krejčík po letech působení v televizi vrátil v roce 1979 na výsluní pozornosti filmem, který v historických kulisách vyprávěl aktuální příběh. Dramatické osudy slavné operní umělkyně využila Božská Ema jako nosiče vlasteneckého poselství o potřebě vnitřní svobody ve světě podezřívavosti, zrady a totalitních mocenských praktik. Protagonistkou stylového vyprávění je velká česká dramatická zpěvačka Ema Destinnová, která zaslouženě sklízí úspěchy ve světě. Přestože v Evropě zuří první světová válka, rozhodne se pěvkyně navzdory varování svých blízkých vrátit ze Spojených států domů, do Čech. Tam se však kvůli svým sympatiím k protirakouskému odboji dostává pod trvalý dohled rakousko-uherské policie. Nezlomná vlastenka však odmítá pod nátlakem sloužit těm, které vnímá jako utiskovatele milované vlasti... Životní peripetie Destinnové v cituplném podání slovenské herečky Božidary Turzonovové se v ceněném snímku neomezují jen na protagonistčiny občanské a politické aktivity. Důležitou roli ve vyprávění hrají i milostná vzplanutí krásné operní divy – především k atraktivnímu lesnímu správci Viktorovi. Toho si zahrál krajan hlavní představitelky – Juraj Kukura. Kameraman Miroslav Ondříček pomohl Krejčíkovi vytvořit přesvědčivou vizi světa na počátku minulého století. O tvrdohlavém nasazení všech tvůrců, kteří se na Božské Emě podíleli, svědčí i skutečnost, že architekt Jindřich Goetz si v hostivařských ateliérech tajně půjčoval vybavení z životopisného filmu o Antonínu Dvořákovi Koncert na konci léta, který na Barrandově natáčel František Vláčil souběžně a který se odehrává ve stejné historické době.

Zdroj: NFA

Přes velké úspěchy v amerických divadlech touží operní hvězda Ema Destinnová po návratu do Čech, od čehož ji všichni zrazují. V Evropě totiž právě zuří první světová válka. Přes to a přes výhodné nabídky Ema odjíždí. Na hraničním přechodu je však zadržena kontrašpionážním oddílem. Mezi jejími zavazadly je objeveno boa s kódovací tabulkou na rubu, a tak je Ema zatčena a po krátkém pobytu ve věznici internována na zámečku Stráž. Tady se po letech setkává se svou velkou láskou, mladým myslivcem Viktorem, který se stará o její lesy. Oba milenci se dostávají do přediva lží, utkaného vyšetřovateli, jejichž cílem je odhalit spiknutí…

Tvůrci životopisného dramatu se soustředili na zlom v osobním i profesním životě Emy Destinnové, na dramatický předěl mezi vrcholem slávy a počátkem sestupu. Zpěvaččina cesta k mezinárodnímu věhlasu trvala dvacet let. Když se přes varování všech přátel rozhodla strávit léto v rodné zemi, dostává se do mašinérie lží, která předurčí počátek konce její kariéry. Vztah s Viktorem navíc končí tragicky a Destinnová zůstává sama. Její osobní tragédie je však symbolem obecného údělu... Titulní roli ve filmu ztělesnila vynikající slovenská herečka Božidara Turzonovová, které v pěveckých partech propůjčila hlas významná operní umělkyně současné doby, Gabriela Beňačková.

Osm velmi úspěšných sezón zpívala operní hvězda Ema Destinová na americ-kých scénách. V Evropě vrcholila I. světová válka, ale hvězda chtěla zpět do Prahy. Na hranicích u ní byly nalezeny špionážní materiály a umělkyně se dostala pod trvalý dohled rakouské policie a armády. Režisér si tvrdohlavě prosadil nato-čení mimořádně kvalitní předlohy a přes četné realizační obtíže vznikl poctivý, poučenými diváky vděčně přijímaný titul, který zaujal, ačkoliv nešlo o komedii. Jedna z výrazných vvýjimek v šedi produkce konce 70. let. V 90. letech se film často objevuje ve vysílání veřejnoprávních i komerčních TV stanic.

Autor/Zdroj: Březina Václav/Lexikon českého filmu


Fantazie na motivy ze života Emy Destinnové. Líčí tragický osud slavné umělkyně od neuváženého návratu do vlasti za první světové války.

Autor/Zdroj: /reklamní materiály videodistributora


Velká česká dramatická zpěvačka Ema Destinová sklízí úspěchy na jevištích amerických divadel již osmou sezónu. Dvoří se jí Toscanni, Caruso a další významné osobnosti, ale ona touží vrátit se domů, do Čech. Všichni Destinovou varují, neboť v Evropě zuří 1. světová válka. Ema však varování odmítá a nebere na vědomí ani nové fantastické nabídky. Konečně je na cestě do Prahy...
28. Letní filmová škola

Autor/Zdroj: /Letní filmová škola