Blokáda

Během španělské občanské války se farmář chopí zbraní, aby bojoval za republikánskou stranu. Cestou se zamiluje do ruské dívky, jejíž otec je zapojen do špionáže...

"Blokáda" - Ve Španělsku byly tehdy přidávány reklamní poutače, aby to časovostí více táhlo. Neboť tak jako před lety, byly módou filmy z ruské revoluce a ze světové války, vždy praktičtí Američané podchytili časový zájem o španělské povstání a volili tuto národní tragédii za pozadí milostných románků. Tak to bylo i s touto "Blokádou", ne prvním a daleko jistě ne posledním filmem z prostředí španělské občanské války. Výrobci se v úvodu bránli proti podezření, že by chtěli nadržovat té či oné straně.

Vypadalo to pak takto: Rolník a ovčák žijí šťastně. Příjde válka. Jdou bránit svou půdu. Proti komů? Náznaky by svědčily, že proti Frankovcům. Ale ukazuje se, že mezi tím lidem a lidovým vojskem je tolik zrádců a špatných lidí, že by z toho bylo až úzko. A nakonec obyvatelstvo přístavního městečka sevřeného blokádou, hledá útěchu v kostelích a pálí Matce Boží svíčičky - a to na té straně, která vyhlazuje náboženství a vypaluje a vylupuje chrámy. Takové zmatky vznikají, když se mají dva mladí lidé, sedlák - voják a žena - vyzvědačka do sebe zamilovat a to právě právě ve Španělsku a přitom má být uchováno "jakés takés" dekorum veřejné morálky a má se prý zabouřiti do svědomí světa.

Pak jindy tak obratná americká režie snese takové obludné nehoráznosti, že do města sevřeného z moře blokádou, dojíždějí rychlíky a auta s komisaři a generály jako by se nechumelilo - a lid hladoví. Záchrana lodí s potravinami pak činí mimořádné nároky na naivnost, ale spíš hloupost diváků. Technicky ovšem má film vysokou úroveň, ukazuje hrůzy občanské války a následky leteckého bombardování i drásající obrazy bídy nešťastného obyvatelstva.

Také herecky ve výkonech hlavních představitelů Madeleine Carollové a Henry Fondy se uplatnila umělecká ukázněnost, kolem nich pak drží kruh dobře volených typů jak ve vedlejších úlohách, tak v lidových a davových scénách.