Bertha z dobytčáku

Mezi nejpodivnější a současně nejdetailněji specifikované subžánry brakové kinematografie, které Roger Corman během své dlouhé kariéry ustanovil, patří filmy o ženách přepadávajících banky na pozadí velké hospodářské krize. Iniciačním titulem se stala Krvavá máma (Bloody Mama, 1970), pojednávající ve zjitřeně exploatačním duchu o zvrácené morálce a nelítostné brutalitě reálného gangu vedeného máti Barkerovou. Námět vymyšlený jedním z šéfů American International Pictures Jimem Nicholsonem slavil velký kasovní úspěch, takže Corman dostal nabídku přijít s dalším filmem o reálné kriminálnici. Jelikož v létě 1970 založil vlastní společnost New World Pictures a přestal režírovat, nový projekt pouze produkčně zaštítil. Rešerše materiálu se ujala jeho čerstvá manželka Julie Cormanová, která objevila knihu mapující neuvěřitelný opravdový příběh ženy, která ve třicátých letech byla tulačka a podílela se na několika loupežích. Julii na jejím příběhu fascinoval fakt, že se jednalo o ženu, která žila zcela mimo společenské normy své doby, a chtěla, aby motivy nonkonformity a emancipace byly zachovány ve scénáři. Zásadní pro výslednou podobu Berthy z dobytčáku bylo angažování mladého ambiciózního režiséra, který si z cizího námětu a scénáře udělal vlastní film. Budoucí velikán americké kinematografie Martin Scorsese stál tehdy na samém začátku kariéry a měl za sebou pouze studentský debut Kdo to klepe na moje dveře (Who's That Knocking at My Door?, 1968). K nemalému překvapení štábu a producentů zvyklých na natáčení intuitivním stylem brakové šmíry si Scorsese celý film pečlivě rozkreslil do storyboardu. Nápadité kamerové kompozice a dynamické rozzáběrování sekvencí spolu s žánrově sevřenějším scénářem, který dobře střídá odlehčené, dramatické i kontemplativně vážné pasáže, zapříčiňují, že tento snímek vysoce ční nad ostatními lacinými projekty své doby.

Jiří Flígl
Letní filmová škola Uherské Hradiště 2016

Druhý celovečerní film režiséra Martina Scorseseho (a jeho první hollywoodský) není než jednou z vlny kopií slavného dramatu Arthura Penna Bonnie a Clyde - včetně toho, že obsahuje "povinné" brutální přestřelky, sexuální otevřenost, honičku v autech a dramatické finále. "Bonnie" tu zastupuje mladičká Bertha (Barbara Hershey), která se po smrti svého otce setká s odborovým předákem Billem (David Carradine, mimochodem pozdější Bill z Tarantinova Kill Bill). Milenecký pár rozpoutá na pozadí boje odborů s mocnou železniční společností sérii vlakových loupeží a nevyhnutelně dospěje až k tragickému, poněkud prvoplánovitou symbolikou nabitému konci.
Scorsese se při realizaci Boxcar Berthy spojil s legendárním producentem béčkových bijáků Rogerem Cormanem. Podle pamětí skutečné Boxcar Berthy Thompsonové natočil film, který stojí nad většinou Cormanem zaštítěných titulů, ale zároveň víceméně dodržuje jeho obvyklé pravidlo zařazovat do děje v pravidelných intervalech nahotu a násilí celkem nezávisle na příběhu. Jakkoliv už v té době Scorseseho současníci točili daleko lepší road movie (Spielberg Sugarland Express, Altman Zloděje jako my, Malick Badlands), Boxcar Bertha Scorsesemu posloužila aspoň jako odrazový můstek: když snímek zhlédl herec a režisér John Cassavetes, doporučil mu, aby točil osobnější filmy. Výsledkem byly Scorseseho průlomové - a napůl autobiografické - Špinavé ulice (1973).
Kino Aero 2004/1

Přední americký režisér Martin Scorsese je u nás stále známý především jen z doslechu. Po slavném Taxikáři máme možnost shlédnout (opět jen na videu) jeho druhý celovečerní film Boxcar Bertha (1972), natočený podle skutečných událostí v produkci Rogera Cormana. Děj se odehrává v třicátých letech, v době velké hospodářské krize na americkém Jihu a jeho titulní hrdinkou je mladá žena, která se jako členka bandy Billa Shellyho podílela na četných loupežných přepadeních. Svou přezdívku (boxcar = nákladní vagón dobytčák) získala díky tehdy rozšířenému způsobu cestování. Snímek svým námětem i zpracováním připomíná Bonnii a Clydea nebo Cormanovu Krvavou mámu. Scorsese mu však dodává i podstatný sociálně politicky rozměr. Bill Shelly je tu líčen jako zanícený odborářsky předák, který byl ke zločinu donucen zločinnými metodami majitelů železniční společnosti. Film je žánrově poněkud rozkolísaný střetává se v něm romantický pohled s realismem, humorně laděné pasáže s drsným tragickým vyústěním. V hlavních rolích se objevují Barbara Hersheyová a David Carradine.

Autor/Zdroj: /Filmový přehled


Akční drama o vlakových lupičích, natočené podle skutečných událostí z 30 let. Po smrti otce se dá Bertha na toulavý život. Jejím domovem se stávají vagóny, jejími přáteli hazardní hráči a pronásledovaní rebelující odboráři. Železnici nakrátko vystřídá včzení, ze kterého se Bertě i jejím přátelům podaří uprchnout a společně se dávají na přepadávání vlaků…
Cinema 1991/8/60

Autor/Zdroj: /Cinema