Bakaláři 1997 [TV cyklus]

Naprosto geniální:-)
Povídka Svatba z   bakalářského cyklu si   právem zaslouží mých deset   bodů. Uznávám, že toto   krátké televizní dílko asi   nemůže sekundovat   světoznámým filmovým   trhákům, ale na druhou   stranu – není hodnocení   vždy ryze subjektivní? A já   zcela subjektivně zde   říkám, že tato povídka   má určitou nadčasovost a   naprosto fenomenálně   zobrazuje patologický jev v   naší společnosti, za který   já považuju dealerství   doslova s teplou vodou a   všemožnými „zázraky“.  

Patřím k   silným odpůrcům čehokoliv,   co zavání výplachy a   masáží mozků   důvěřivých lidí, ve snaze   jim vnutit jakýkoliv šunt a   přesvědčit kupce o tom, že   tato serepetička mnohdy   vyléčí i rakovinu. Tito   „vyvolávači“ mají   obrovský dar ukecanosti, což   se obávám, že já mám   taky, takže jsem to v   loňském roce jednomu   takovému samozvanému   šarlatánovi dala na jedné   pochybné předváděcí akci,   na níž nabízel jakési   léčivé magnety, pořádně   „sežrat“ i s navijákem,   co si o jeho „byznysu“, v   jehož rámci tahá z   důvěřivých důchodců a   dalších naivních duší,   nekřesťanské peníze,   myslím. Pan Dvořák   takového slizkého dealera   zahrál naprosto fantasticky.   Bojím se, že kdybych   nevěděla, že jde o našeho   vynikajícího herce, skoro   bych uvěřila, že se jako   předváděcí dealer sám   živí. Ne, samozřejmě, nic   takového tvrdit nechci,   naopak, pan Dvořák v roli   vtíravého a nafoukaného   dealera Ochotného mě   přesvědčil, že skutečně   zahraje jakoukoliv roli s   maximálním nasazením a   zcela realisticky předvedl tu   mírnější formu   arogantních vysávačů   lidské důvěřivosti,   jejímž cílem je doslova   jako supi vysát z   oblouzněných posluchačů   podpis smlouvy a urvat pro   sebe kořist spočívající v   obrovské provizi, neb   většina těchto pokoutně   prodávaných šuntů je   nabízena na   „extravýhodné“ splátky,   mnohdy s „pouhým“   80ti-procentním úrokem.

Již ani   nepočítám, kolik podobných   agentů jsem „vyprovodila“   od našich vrat, vysmála se   jim do očí a jednoho   takového, jenž chtěl   vydudat nechutnou částku za   švindl léčící přístroj   z mé invalidní mámy, jsem   si obzvlášť vychutnala.   Bohužel však i ve své   rodině a mezi známými vím   o hodně lidech, kteří jsou   opravdu nepoučitelní a jsou   schopní i přes opakovaná   varování a napálení se   narvat do chapadel chobotnic   na předváděcích akcech   další peníze. Takže jejich   domácnosti jsou zahlceny   zázračným nádobím, jehož   cena je taková, že by za   Vás mohlo chodit i do práce!   Různé ozdravující lampy,   masážní přístroje,   vynikající odšťavňovače   a další „zázraky“   často zůstávají   nerozbalené v krabicích a   jejich vlastníci se marně   snaží mezi svému okolí   tyto výkřiky techniky   odprodat. Přesto, ač   slibují, že to bylo opravdu   naposledy, napříště jedou   znovu na podobnou akci a   nakoupí další   „zázraky“.   Přesvědčivost a ukecanost   dealerů je prostě   neuvěřitelná a mohou si   být téměř pokaždé jisti,   že nějakou tu ovečku   splaší. Proto je tato   televizní povídka tak   geniální a realistická.

A jen tak   mimochodem – fotku   milionkrát zvětšeného   roztoče naservíroval mojí   tetě dealer s vysavačem,   který si za „pouhých“ 45   tisíc koupila ve snaze zcela   „odroztočit“ svou   domácnost. Naštěstí strýc   měl více rozumu a ještě   než smlouva nabyla platnosti,   hodil ji pochybnému   obchodníkovi na hlavu i s   vysavačem a roztočími   kusadly:-)