Architekti

Ačkoliv měl být snímek Petera Kahaneho hořkou sondou do kompromisy zatíženého života východoberlínského architekta a obrázkem neutěšené panelákové reality (podobně jako Chytilové Panelstory či snad i Kachyňovo Dobré světlo), realita po pádu Berlínské zdi jej málem předběhla. Obrázky typické pro NDR, a Východní Berlín zvlášť, se začaly rychle vytrácet a film málem přišel o své kulisy… Dějová kostra Architektů však zůstala a můžeme ji považovat za nosnou a hodnou diskuse i po dvaceti letech, jež uplynuly od jejich vzniku. Čtyřicátník Daniel Brenner je coby architekt frustrovaný střetem svých ambicí a vizí s realitou: po léta totiž projektuje unifikované čekárny a telefonní budky. Z malomyslnosti jej vytrhne až úkol navrhnout kulturní středisko pro nové sídliště. Počáteční entuziasmus ale vyprchává a každodenní nutnost uzavírat konsensy Daniela a jeho tým vyčerpává. Jedinou cestou, jak dosáhnout realizace, je opustit pozici rebela a stát se součástí systému, proti němuž se od počátku své praxe vyhraňoval a který chtěl změnit.
Kino Aero