Anděl se mstí

Robert Vincent OʼNeill se po   roce vrátil ke svému   scenáristickému a   režijnímu počinu   „Andílek“ (1984) a   pokusil se navázat volným   pokračováním. A dopadl tak,   jako povětšinou mnozí   jiní. Sociologie veřejného   nočního života   ozvláštněná lehkým   humorem a takřka   dospěláckou pohádkovou   fantazií je pryč. OʼNeill   vsadil na klasický příběh   pomsty, ale v takovémto   známém prostředí už to   bohužel nefunguje. Donnu   Wilkes v hlavní roli   vystřídala Betsy Russell,   která svým sex-appealem   nijak nezaostává, ale   mrzutý scénář jí moc   šancí k diváckému   zaujetí, nedává. Některé   postavy se vrátily, ale   spíš k doplnění ansámblu,   neboť nemají takového   prostoru, jako v předchozím   snímku. Atmosféra noční   ulice je stejná, ale když   příběh vázne, celé to   cloumá nezajímavou dějovou   franšízou. Použití   batolete jako rukojmí mafie   se sice jen tak nevidí, ale v   tomto případě je to   zpracováno poněkud   nešťastně. A konečně   důvěryhodnost a hlavně   uvěřitelnost Molly   „Angel“ Stewart coby   mstitelky… Zlatý Arnie ve   stejné době uvedeném   snímku „Komando“ (1985).   No, ale jako protipól ženy   od muže ve své naivitě,   nakonec, proč ne. Chlapi   měli Arnolda, ženy Betsy.   Každopádně pro Roberta   Vincenta OʼNeilla se tak   tímto naskytlo poučení, že   když chce vstoupit další   dějepravou do stejných vod,   musí mít připraveno něco,   co by původní dílo   překonalo. Tímto dílem se   jedná o sestup dolů.