Anděl se mstí

Robert Vincent OʼNeill se po roce vrátil ke   svému scenáristickému a režijnímu počinu   „Andílek“ (1984) a pokusil se navázat   volným pokračováním. A dopadl tak, jako   povětšinou mnozí jiní. Sociologie veřejného   nočního života ozvláštněná lehkým humorem   a takřka dospěláckou pohádkovou fantazií je   pryč. OʼNeill vsadil na klasický příběh   pomsty, ale v takovémto známém prostředí už   to bohužel nefunguje. Donnu Wilkes v hlavní roli   vystřídala Betsy Russell, která svým   sex-appealem nijak nezaostává, ale mrzutý   scénář jí moc šancí k diváckému zaujetí,   nedává. Některé postavy se vrátily, ale   spíš k doplnění ansámblu, neboť nemají   takového prostoru, jako v předchozím snímku.   Atmosféra noční ulice je stejná, ale když   příběh vázne, celé to cloumá nezajímavou   dějovou franšízou. Použití batolete jako   rukojmí mafie se sice jen tak nevidí, ale v   tomto případě je to zpracováno poněkud   nešťastně. A konečně důvěryhodnost a   hlavně uvěřitelnost Molly „Angel“ Stewart   coby mstitelky… Zlatý Arnie ve stejné době   uvedeném snímku „Komando“ (1985). No, ale   jako protipól ženy od muže ve své naivitě,   nakonec, proč ne. Chlapi měli Arnolda, ženy   Betsy. Každopádně pro Roberta Vincenta   OʼNeilla se tak tímto naskytlo poučení, že   když chce vstoupit další dějepravou do   stejných vod, musí mít připraveno něco, co by   původní dílo překonalo. Tímto dílem se   jedná o sestup dolů.