Kráska a psi

Název snímku je doslovný a   plně naznačuje, o co tady   jde. Příběh na základě   skutečné události z roku   2014, kdy se jedné noci   mladá policisty znásilněná   žena Mariam snaží domoct   spravedlnosti. Vše se   odehrává v Tunisku, kde je   politická situace   jednoznačná. Na vjem   ohledně muslimské komunity   se netlačí, ale zmínka o   Koránu tu samozřejmě   nechybí. Jedná se o naprosto   vyčerpávající, velice   silný film. Dějství je   rozděleno do několika   kapitol a co kapitola, to   ohromné zoufalství, hrůza a   beznaděj. Kromě první,   neboť v té se ukazuje   obyčejný studentský   večírek, kde se všichni jen   baví. Vše začíná   kapitolou druhou, kdy každý   divák začne nechápajíc   kroutit hlavou nad   všudypřítomnou byrokracií.   Znásilněnou Mariam už na   pohotovosti prostě   neušetří, a to jenom proto,   že nemá u sebe doklady,   které k její smůle zůstaly   v policejním autě   násilníků. A tak si jí   začnou různí lidé   předhazovat jako horký   brambor, až nakonec skončí   na policejní stanici. Ano,   zrovna v té, kde ti   násilníci jsou. A právě   tam se teprve začnou dít   věci hrůzné a šokující.   Pro umělecký dojem a   zvýraznění reálnosti, je   každá kapitola v jednom   jediném záběru. A každá   má v průměru asi 10 minut.   Jedná se tak o ohromný   herecký výkon všech   protagonistů. Centrem   pozornosti je však Mariam Al   Ferjani v hlavní roli, která   je přítomna v každé   scéně. Na to, že se jedná   o její první film a zrovna   takto pojatý, její herecký   výkon je obdivuhodný a   skutečně zralý na   ocenění. Uvěřitelnost je   skutečně vysoká, čímž   emoční pocity dostávají   setsakramentsky zabrat.   Marianina bojovná nátura s   nemalou inteligencí   souběžně se svým   vnitřním bojem dodává   sílu a inspiraci všem   dalším mladým ženám. O   znásilnění bylo natočeno   už mnoho filmů, ale málo   který má tak hluboký dopad   jako tento. Samotná scéna   znásilnění tu sice není,   ale vlivem všeho být ani   nemusí. Bezmocnost boje proti   systému a zavedeným metodám   je po psychologické stránce   daleko hrůznější situace   Ve všem je politika a v   Tunisku obzvlášť. I když   se jedná o zemi Středního   východu, ve které se   přijetím nového zákona o   domácím zneužívání   začala podporovat práva   žen. Jenomže jak už to tak   bývá, může se objevit   mezera mezi zákonem a mezi   tím, co se děje v praxi.   Mariam svá práva zná a   dokonce je podporována   mladým mužem Youssefem, u   kterého je později   prozrazeno, že v minulosti   protestoval proti   porušování lidských práv.   Mluvit o znásilnění je   obtížné pro každého. O to   horší je, když se oběť   setká s nelogickým postojem   už u zdravotnického   personálu a posléze i   policistů, jak je zde   ukázáno. Tento film se   prostě musí vidět a to jak   z mravních, tak z   politických důvodů.