Kráska a psi

Název snímku je doslovný a plně naznačuje, o   co tady jde. Příběh na základě skutečné   události z roku 2014, kdy se jedné noci mladá   policisty znásilněná žena Mariam snaží   domoct spravedlnosti. Vše se odehrává v   Tunisku, kde je politická situace jednoznačná.   Na vjem ohledně muslimské komunity se netlačí,   ale zmínka o Koránu tu samozřejmě nechybí.   Jedná se o naprosto vyčerpávající, velice   silný film. Dějství je rozděleno do několika   kapitol a co kapitola, to ohromné zoufalství,   hrůza a beznaděj. Kromě první, neboť v té se   ukazuje obyčejný studentský večírek, kde se   všichni jen baví. Vše začíná kapitolou   druhou, kdy každý divák začne nechápajíc   kroutit hlavou nad všudypřítomnou byrokracií.   Znásilněnou Mariam už na pohotovosti prostě   neušetří, a to jenom proto, že nemá u sebe   doklady, které k její smůle zůstaly v   policejním autě násilníků. A tak si jí   začnou různí lidé předhazovat jako horký   brambor, až nakonec skončí na policejní   stanici. Ano, zrovna v té, kde ti násilníci   jsou. A právě tam se teprve začnou dít věci   hrůzné a šokující. Pro umělecký dojem a   zvýraznění reálnosti, je každá kapitola v   jednom jediném záběru. A každá má v   průměru asi 10 minut. Jedná se tak o ohromný   herecký výkon všech protagonistů. Centrem   pozornosti je však Mariam Al Ferjani v hlavní   roli, která je přítomna v každé scéně. Na   to, že se jedná o její první film a zrovna   takto pojatý, její herecký výkon je   obdivuhodný a skutečně zralý na ocenění.   Uvěřitelnost je skutečně vysoká, čímž   emoční pocity dostávají setsakramentsky   zabrat. Marianina bojovná nátura s nemalou   inteligencí souběžně se svým vnitřním bojem   dodává sílu a inspiraci všem dalším mladým   ženám. O znásilnění bylo natočeno už mnoho   filmů, ale málo který má tak hluboký dopad   jako tento. Samotná scéna znásilnění tu sice   není, ale vlivem všeho být ani nemusí.   Bezmocnost boje proti systému a zavedeným   metodám je po psychologické stránce daleko   hrůznější situace Ve všem je politika a v   Tunisku obzvlášť. I když se jedná o zemi   Středního východu, ve které se přijetím   nového zákona o domácím zneužívání začala   podporovat práva žen. Jenomže jak už to tak   bývá, může se objevit mezera mezi zákonem a   mezi tím, co se děje v praxi. Mariam svá práva   zná a dokonce je podporována mladým mužem   Youssefem, u kterého je později prozrazeno, že   v minulosti protestoval proti porušování   lidských práv. Mluvit o znásilnění je   obtížné pro každého. O to horší je, když   se oběť setká s nelogickým postojem už u   zdravotnického personálu a posléze i   policistů, jak je zde ukázáno. Tento film se   prostě musí vidět a to jak z mravních, tak z   politických důvodů.