66 sezón

Hravost, imaginace, fantazie, asociace, improvizace, inscenace a zároveň důsledné hledání obecných, ale i historických faktů - tak by se dala charakterizovat tvůrčí metoda, použitá slovenským filmařem Peterem Kerekesem při „vytváření“ celovečerního dokumentárního snímku 66 sezón. Středobodem nevšedního filmu je košická plovárna, kam se „chodily koupat dějiny“. Místo se zároveň stává modelem lidského hemžení, který díky zhuštění času a vyprávění tragických i veselých historek sugestivně vypovídá o smrti, lásce, lidské duši i o životadárné vodě či touze po moři. – Film je poskládaný z několika příběhů, odehrávajících se na košické Starej plavárni/Mestskej plavárni/Čeháčku v období let 1936 až 2002. Materiál začal autor sbírat v roce 1998 a natáčení proběhlo v říjnu 2000, v srpnu 2001 a v srpnu 2002. – Kerekes využil výpovědí pamětníků nejen k jemnému nastínění jejich osudů, ale především s hravostí netradičně ozvláštňuje jejich vzpomínání všetečnými otázkami, jež posouvají dokument až k hranicím hraného filmu. Jednou z nejvýraznějších linií je hledání atmosféry moře a všeho mořského v životě suchozemců, jimž musel postačit pouze bazén. Vtipné mísení zvuků a obrazů vytváří z filmu mnohovrstevnatou koláž. Režisér pozoruje plovárnu ze střechy blízkého domu, ale sleduje i dění pod hladinou bazénu či v „útrobách“ plovárny. S vyprávěním své babičky Évy Samuelisové rekonstruuje své vlastní „dějiny“ a v následném propletenci různých vztahů se snaží uchopit skutečnou historii města Košic a jeho obyvatel.
-zz-, Filmový přehled 2004/7

Dokumentární snímek o Staré plovárně v Košicích, místě, kam se podle slov tvůrců „chodily koupat dějiny", vznikl v průběhu tří posledních letních sezón. Prostřednictvím několika příběhů, které se zde odehrály mezi roky 1936 a 2002, film zachycuje 66 sezón ze života oblíbené plovárny a také stejný počet let v historii střední a východní Evropy. Východisko představují vzpomínky několika návštěvníků „Čéháčka", jak se jinak koupališti říkalo, jež se filmový štáb pokouší po letech rekonstruovat. Prostor plovárny tak dostává další metafyzický rozměr - připomíná zmenšený model světa, kde se s větší intenzitou prolínaly soukromé příběhy s obecnými dějinami (např. bombardování Košic za druhé světové války či ruská okupace v roce 1968). Generace plavců se v průběhu desetiletí střídají, jen touha po vodě jako místu absolutní rovnosti a zároveň zdroji bezpečí zůstává stejně silná.
38. MFF Karlovy Vary

Generace plavců se v průběhu desetiletí střídají, touha po vodě jako po místu absolutní rovnosti však zůstává…
Dokumentární snímek o Staré plovárně v Košicích, kam se i dějiny chodily koupat: prostřednictvím několika příběhů, které se zde odehrály mezi léty 1936 a 2002 film zachycuje nejen 66 sezón proslulé plovárny, ale jejím prostřednictvím i historii střední a východní Evropy. Prostor plovárny tak dostává další metafyzický rozměr – připomíná zmenšený model světa, kde se s menší či větší intenzitou prolínají soukromé příběhy s obecnými dějinami.