Jedenáct barev ptáčete

Vyprávění režiséra Václava Marhoula a (ne)herce Petra Kotlára se proplétají rozličnými peripetiemi vzniku filmu a nabízí své subjektivní pohledy od začátku až do poslední klapky rok a půl dlouhého natáčení. Někdy úsměvné, někdy tvrdé…

Bioscop

Dvouhodinový dokument scenáristy, kameramana, střihače a režiséra Vojtěcha Kopeckého (nar. 1961) Jedenáct barev ptáčete je výsledkem několikaletého sledování výjimečné realizace koprodukčního česko-slovensko-ukrajinského snímku Nabarvené ptáče (2019) producenta, scenáristy a režiséra Václava Marhoula, jenž byl ve světové premiéře úspěšně uveden na 76. mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách 2019 a na řadě dalších festivalů. – Dramatická, symbolická road-movie židovského chlapce v nespecifikované zemi ve východní Evropě za druhé světové války, který se na své vynucené cestě napříč „zdevastovanou krajinou“ nevyhne zlu a krutostem v různých podobách, jimž neumí vzdorovat a jež ho postupně negativně formují, vznikl na motivy stejnojmenného bestselleru kontroverzního amerického spisovatele polsko-židovského původu Jerzyho Kosinského (1933–1991), vydaného poprvé v roce 1965. Kopecký, spjatý v osmdesátých letech s Pražskou 5, navazuje tímto snímkem na své předešlé „filmy o Marhoulových filmech“ Po stopách Mazaného Filipa (2003), Film o filmu Tobruk (2008) a Deník Tobruk (2008). Byl tak znovu nablízku tvůrci, kterého Kosinského předloha natolik uhranula, že šel zatvrzele za svou vizí zfilmovat ji navzdory mnoha překážkám (musel bojovat o práva, zajistit nebývale vysoké finanční krytí filmu, dlouho vybíral vhodné lokace, hlavního hrdinu a tak dále). „Svědek“ unikátního projektu pořídil obrazově i zvukově mnohotvárný pandán (barevné záběry z natáčení, černobílé citace, dialogy, komentáře, vzpomínky, natáčecí ruch, bohatá hudební linka) k černobílé baladě, založené na pomalém vrstvení temných epizod (v devíti „obrazech“) v končinách s nuznými sídly „podivných“ lidských existencí. – Kopecký poctu filmovým profesionálům a jejich „dlouhé cestě“ k cíli rozvrhl do jedenácti kapitol-barev, v nichž nahlíží do „zákulisí“ projektu. Subjektivní výklad Václava Marhoula, v němž se tvůrce vrací ke genezi filmu a k jeho klíčovým okamžikům, se prolíná s „dětským pohledem“, komentářem Petra (Péti) Kotlára, představitele protagonisty malého Josky, pod záběry (někdy i fotografiemi) z natáčení, jež harmonicky střídají časově shodné ukázky z hotového hraného snímku. Péťa, kterého role na dva roky „vytrhla z kořenů“, vzpomíná na členy štábu (Kopecký záměrně vyzdvihuje různorodé osobnosti projektu a jejich nepostradatelné obory palcovými titulky), na hlavní dějové zápletky, na české i zahraniční lokace, na technické problémy realizace nebo na své pocity a tíživé nebo naopak humorné chvíle. Do „epizodních“ rolí byli obsazeni kromě středoevropských herců mezinárodní hvězdy (Udo Kier, Harvey Keitel, Stellan Skarsgård, Julian Sands) i neherci (Nina Šunevičová). Ti v úsporných vstupech komentují účast na ambiciózním projektu, chválí sehraný štáb a věří, že se snímek, jemuž Marhoul věnoval jedenáct let života, podaří zdárně dokončit. – Dokument je z produkce Marhoulovy společnosti Silver Screen.

Zdroj: -kk- / NFA