Počet zajímavostí k filmům: 30
Když James Cameron viděl původní stopáž, vystřihal z ní 10 minut - kupodivu akčních scén, a ponechal ty kresebné.
Při útoku vybuchlo 19 náloží (jedna byla nepřítelem objevena a zlikvidována). Poslední dvě nebyly použity, a zůstaly v zemi. Jenže po válce je nebyl nikdo schopen lokalizovat(!) a tak tam zůstaly dál.
Jedna vybuchla při bouřce v roce 1955, poslední ještě čeká na svůj "velký den".
Chléb, který Bohouš nakonec nesnědl, byl při natáčení údajně politý benzínem, aby ho pes také v klidu nesnědl.
První písnička titulků je od Valkyrien Allstars, Å gjev du batt meg.
Pokud by někoho zajímala slova čarodějného hymnu:
Baga, biga, higa,
laga, boga, sega,
Zai, zoi, bele,
harma, tiro, pun!
-//-
Xirristi-mirristi
gerrena plat,
Olio zopa,
Kikili salda, urrup
edan edo klik
ikimilikiliklik
Melodie i slova písně je převzato od Mikela Laboay z roku 1969.
Robot "Joker" zmíněný v seriálu, skončil na vrakovišti Burikivka, jak ukazuje obrázek: https://i.redd.it/8ip74l7oue231.jpg
Komunikační program jmenovaný ve filmu "QQ" skutečně existuje již dnes - funguje v Číně.
V úvodní scéně z blázince, kdy je nový "doktor" zván na vizitu, hodiny ukazují 4 hodiny, ale kukačka kuká šestkrát. Symbolika...?
Hlavní vítěz této soutěže byl pan Lumpoměský, který po správné, avšak neuznané odpovědi, vysoudil na Nově přes 3 miliony.
Verze na DVD, kterou jsem viděl, má jednu zajímavost. Hned v úvodu, jak běží logoznačka DewamWorks, obraz na zlomek sekundy zašumí. Divák to ani nepostřehne, anebo si myslí že to jen malá chybka v dekódování. Nedalo mi to, a vytrasoval jsem si tu chybu. Výsledek : nebyla to chyba, ale do zlomku sekundy zkomprimovaných několik obrázků z toho filmu. Podprahové poselství, které se výhybkou mimo logické vnímání dostane do podvědomí a mozek když později potká tutéž scénu ve filmu, reaguje silněji. Tato tématika podprahového signálu myslím byla i široce diskutována v době, kdy ten film běžel v kinech.
Děj vychází z knižní předlohy "Květy z půdy" od autorky V.C. Andrewsové.
La puta je ve španělštině značně pejorativní označení (poluličních) prostitutek.
Taktiku vyhlazení civilní sféry a vyhladovění nepřítele například použil dávno před Němci i slavný americký generál Tecumseh Sherman v americké občanské válce severu proti jihu.
Slovo muchtar (مختار , mukhtar) , příjmení hlavního hrdiny, znamená v arabštině "jeden vyvolený", obecně představuje starostu nějaké obce či okrsku.
Když v anglicky mluvené verzi kostlivec zhotoví teleportační nápoj, strašlivé zaklínadlo zní nádherně a výmluvně česky: "hop-skoč".
Tragickou zajímavostí je, že 13. června roku 1977 (nebyl to pátek, ale pondělí) došlo ve skautském táboře Camp Scott v Oklahomě při noční bouřce skutečně k znásilnění a zabití tří mladých dívek. Ani po téměř 40 letech nebyl tento otřesný zločin vysvětlen.
Ve první části filmu nečekaně zazní variace melodie, která byla též použila v jedné z nejdepresivnějších her - Little Nightmares II.
Melodie, která zazní v závěru filmu, je stejná která je užita v závěru dnes již vlastně kultovního filmu Zardoz.
Ačkoli Nell ve filmu hrála, paradoxně v době jeho publikace ho nesměla vidět, protože byla příliš mladá.
Logo zpravodajství, na která kouká spiderwoman hned po svém přistání, je "NNC" - zrcadlový přepis světoznámé informační agentury "CNN". Takže příběh, velmi evokující Zemi, se zjevně odehrává v nějakém z paralelních světů.
Při trojnásobně souběžném vyprávění o vzniku komiksových postav, tak podle série obrázků nekousl pavouk čuně, ale naopak čuně kouslo pavouka (právě když pavouk to čuně kousal), a z pavouka se poté vyvinul Spider-Ham. Je to obtížně slyšet v překladu, ale jak ti hrdinové komentují "kousl mě radioaktivní-" a dva z nich doplní "-pavouk", tak Spider-Ham těsně po nich dodá: "-vepř." Za což si vyslouží kratičký udivený pohled od Peni Parkerové.
Dodávka konfrontovaná při honičce má logo "Redex" - namísto pozemského "Fedex"
Doktorka Octavia v laboratoři říká, že přátelé jí oslovují "Liv", kdežto nepřátelé "DrOc".
Když vtrhne k tetě May, tak ta její příchod komentuje: "No bezva. Liv je tu."
Při rvačce v domě May si Spider-Ham rozbije talíř o vlastní hlavu.
Když Milesův spolubydlící vejde do místnosti a sedne si, titulní stránka komiksu který chce číst nese nápis "Představte si, že tu je víc než jeden Spiderman." (a pak jich celou tlupu uvidí na stropě)
Ve filmu v bitvě dvakrát zazní dnes již téměř klasická skladba "immgirant song" od Led Zeppelin z roku 1970.
Text úvodního hymnu:
Im the king of my own land.
Facing tempests of dust I’ll fight until the end
créatures of my dreams raise up and dance with me
Now and for ever
Im your king
Film bere inspiraci z příběhu, který se skutečně stal, a který pro budoucí generace zachytil ve svém deníku arabský vyslanec Ibn Fadlán - on sám byl přitom tím třináctým bojovníkem.
Ve filmu vystupuje opičí bůh Hanuman. Věřte nebo ne, ale má v Indii vlastní úředně platný biometrický průkaz totožnosti. Přišlo se na to roku 2014, kdy se poště nepodařilo doručit balíček adresovaný bohu Hanumanovi. Pátrání po pachateli tohoto roztomilého žertu bylo pokud vím dosud bezvýsledné.
Film byl natočen na motivy přes 400 let starého čínského románu, jež je nezřídka považován za jeden čtyř základních románů čínské literatury.
Děj románu byl navíc inspirován skutečnou historickou událostí, putováním buddhistického mnicha Suan-canga pro svitky posvátných súter z říše Tchangů až do Indie, v letech 629–645.