Film je historicky poněkud   zkreslený, jak to ostatně v   amerických filmech bývá.   Děj filmu je podán odlišně   od skutečnosti. Ve   skutečnosti nešlo o   hromadnou pomstu, jak   presentuje snímek, ale s   největší pravděpodobností   o hromadnou otravu námelem,   vyvolávající hrůzné   představy, podobně jako po   požití LSD. Co je však   mnohem hrůznější, je   úroveň všeobecných   znalostí některých   komentátorů (Yontalcar).   Konec 17. století rozhodně   nepatří mezi středověk,   který byl ukončen se   závěrem 15. století, tedy   již o dvě století dříve.

Typická Burianova   "komedie", silně   podbarvená masarykovským   nacionalismem a silným   republikánstvím, trapně   zesměšňující šlechtický   stav. Ubohost, kterou se   vlivem doby snažil Burian   zvýraznit dokonalost   masarykovské republiky a   maximálně očernit   předešlé zřízení a vše,   co s ním mohlo jen v   náznacích souviset. Při   jeho stupidních útocích se   může bavit jen ten, kdo   nemá sebemenší povědomí o   skutečné historii a svůj   názor staví na dobovém   fanatismu, k němž Burian tak   často svými ubohými   výplody přispíval.

Pocházím z kraje na rozmezí   českého (moravského) etnika   a vnitrozemských Sudet.   Zkušenosti většiny   (téměř všech) pamětníků   2. světové války, které se   mi podařilo zachytit,   jednoznačně ukazují, že   největší zrádci,   zločinci, kolaboranti a vrazi   v průběhu války rozhodně   nemluvili německy, ale   česky. Naopak Němci se   chovali vždy čestně a   morálně přes tvrdé   nacionální útoky   "českých   vlastenců". A právě ti   nejhorší se nejaktivněji po   válce podíleli na masakrech   původního německého   obyvatelstva, které zde žilo   už od poloviny 13. století a   mělo maximální právo   považovat tento kraj za svůj   oprávněný domov. Řada   obcí z tohoto regionu se k   tomuto názoru hrdě hlásí a   také navazuje s bývalými   německými obyvateli   přátelské kontakty a za   tragické vysídlení po   válce se jim již   oprávněně omluvila. Takže   film, který vypráví o   situaci v podobném   prostředí, je přes svoji   až neobvyklou tvrdost více   než objektivní a je nutné   za jeho vznik v obtížné   době, plné až   naddimenzovaného   "čistého   češství" složit panu   režisérovi Herzovi poklonu.

Označit tento film jako   "historický" je   typickou podporou americké   ubohosti. Je to asi totéž,   jako zařadit mezi historické   snímky Barbara Conana či   Pána prstenů.

Pro předchozí komentátory:   žádná česká animovaná   verze ani česká pohádka   Krabat či Čarodějův učeň   neexistuje! Animovaný film   Karla Zemana z roku 1977   vznikl na objednávku   německé produkce podle   předlohy německého autora,   nedávno zesnulého Otfrieda   Preusslera, rodáka z Liberce.   Na filmu mě příjemně   překvapil respekt k   lužickosrbské kultuře a   jazyku, zachycený i v   originální německé verzi   slovanskými jmény, jazykem,   užívaným při zpěvech v   kostele a některými   lužickosrbskými termíny   (kantorka), ve stejném tvaru   užitými i v původní   jazykové verzi. Oproti   animované pohádce obsahuje   film víc snad i drastických   scén, zachycených v   literární předloze (např.   mletí lidských kostí).   Kvalitu snad mírně narušuje   "americké" pojetí   trikových scén a   předimenzovaná   "divoká" příroda   Alp, silně kolidující s   rovinatým prostředím   Lužice.

Musím souhlasit s   "Petra.Barbie". Film   vznikl nikoliv jako skutečná   parodie, ale jako nástroj   zesměšnění   prvorepublikové filmové   produkce novou zestátněnou   "socialistickou"   kinematografií. To, co může   běžnému konzumentovi   připadat směšné, je po   pochopení zákulisí a   skutečných pohnutek k jeho   natočení téměř hrůzné.   Film lze zařadit mezi   soudobý odpad, který na   jednu stranu velebil novou   budovatelskou éru, na druhou   hanobil vše staré, aby   zvýraznil "kvality"   nového společenského   zřízení.

Propadák
Režisér Soukup se po roce   1990 zřejmě rozhodl   vytvářet filmové braky,   které mu zřejmě přináší   finanční zisk, ale ne pozici   mezi skutečnými režiséry,   znalými svého řemesla.   Výtvory jako je stupidní   série "Poldů"   spolu s obdobně dosazenou   "Dagmarou" a   bezesporu i prvním   porevolučním dílem   "Svatba upírů"   náleží a budou i nadále   náležet mezi to nejhorší,   co bylo v tomto státě   vytvořeno a budou   jednoznačně specifikovat   morální charakteristiku   svého tvůrce, který je za   příslušný finanční obnos   schopen vytvořit cokoliv,   podobně jako jeho kolega   Troška. Kde jsou ty časy   velikánů Herze, Menzela,   Vorlíčka a podobných.   Soukup pouze diskredituje   svůj obor a svým hnojem   (nelze použít jiný termín)   diskredituje českou filmovou   produkci. Lze se jen divit,   že se k účinkování v   tomto braku propůjčili   mistři takového formátu,   jako jsou či byli Nárožný,   Kopřiva, Preiss nebo   Táborský.