Ve filmu sledujeme několik příběhových linií, které se v závěru víceméně spojí. Některé už dříve, protože pár postav je příbuzensky spřízněných. Každopádně, že láska je (nebo by měla být) všude kolem nás, nejlépe dokládá letištní hala při opětovných setkáních lidí. Někdo může říct, že to tvůrci tohoto projektu nevychytali, protože ho přesladili. Jenže takový byl přece záměr! Vlastně se nabízí otázka, proč od roku 1895, kdy bratři Lumièreové v Grand Café na Boulevard des Capucines v Paříži veřejnosti poprvé představili kinematograf, trvalo tak dlouho, než někdo natočil takovouto laskavou vánoční komedii. Že se tak stalo zrovna v Anglii, úplně nepřekvapuje. Ale je dobré, že vyšla snaha o to být co nejvíce univerzální, aby ji pochopili všichni všude na světě.

Takže, jestli máme výčet začít od nejvyšší funkce, tak David (Hugh Grant) se právě stal novým ministerským předsedou. K ruce mu na Downing Street 10 bude jako asistentka Natalie (Martine McCutcheon), o které někteří závistivci tvrdí, že má trochu nadváhu, což je blbost. Nejen proto, že americký prezident (Billy Bob Thornton) – tak, jak je v tomto počinu prezentován – by po ní jinak nevyjel, což mu nazlobený David během tiskovky oplatí. No jo, jenže se nabízí otázka, nakolik je pro Anglii dobré, aby byl její ministerský předseda rozptylován přítomností takhle sympatické slečny. Jeho ségra Karen (Emma Thompson) má dvě děti, avšak celá rodina se ocitne v ohrožení, když manžel Harry (Alan Rickman) v práci těžko odolává maximálně přitažlivé sekretářce Mie (Heike Makatsch).

 










 

I Jamie (Colin Firth) zjistí, že ho přítelkyně podvádí, a tak zmizí do Francie, kde mu bude přidělena sličná portugalská hospodyně Aurelie (Lúcia Moniz). Kdo si troufne tipnout, jestli se budou mít rádi, nebo jestli se budou nenávidět? Starý rocker Billy (Bill Nighy) přezpívá song Love is all around od skupiny The Troggs tak, že se slovíčko „Love“ změní na „Christmas“. Tahle prácička se mu příliš nelíbí a svoji svéráznost a nespokojenost dává najevo v následujících rozhovorech. Sarah (Laura Linney) by se ráda sblížila s kolegou z práce Karlem (Rodrigo Santoro), jenže její bratr na tom není nejlépe po psychické stránce. A rodina přece představuje víc, než partnerský vztah s nejistou budoucností. Malý Sam (Thomas Brodie-Sangster) zůstal se svým nevlastním otcem a zakoukal se do svojí spolužačky Joanny (Olivia Olson), takže nezbude nic jiného, než se naučit hrát na bicí, aby jeho city opětovala. A kdo ví, možná i ten nevlastní otec jménem Daniel (Liam Neeson), co se mimochodem zná s Karen, někoho potká …

Judy a John (Joanna Page a Martin Freeman) jsou stand-ini. To znamená, že zastupují herce při některých scénách, ale ne těch nebezpečných, protože to by se jednalo o dabléry. V jejich případě jsou to sexuální scény. A jak vidno, dá se při nich sblížit i tehdy, když je sex pouze předstíraný. To Colin (Kris Marshall) nemá ani ten, jelikož britské holky se na něj zkrátka nějak nelepí. Vyrazí tedy do USA, kde by se jeho původ měl stát při balení předností. Ovšem nevybere si klasické bašty typu Los Angeles, New York či Las Vegas, nýbrž Milwaukee ve Wisconsinu. A přestože se to na první pohled zdálo nepravděpodobné, brzičko natrefí na čtyři přenádherné kočičky. Tím se tvůrci Spojeným státům v podstatě omluví za předtím řečnicky pokořeného prezidenta. Dočkáme se taky mezirasové svatby Juliet a Petera (Keira Knightley a Chiwetel Ejiofor), co má nejlepšího kámoše Marka (Andrew Lincoln), který je do nevěsty zakoukaný, což vyjde a později i dá najevo tím nejromantičtějším možným způsobem.

Patrně nejkrásnější scéna z celého filmu, ve které herecký výkon zvláště od Keiry Knightley zasluhuje pouze samé superlativy. Respektive na Lásce nebeské je famózní, že všichni herci do jednoho a všechny herečky do jedné mají ve svých rolích v té nekonečné řadě ryze lidských situací co hrát. Akorát se tedy v souvislosti s uvedenou scénou nabízí otázka, co by Mark, takhle vyzbrojený cedulkami a kazeťákem, dělal, kdyby přišel otevřít Peter. Současně platí – a z toho by si tvůrci českých komedií měli vzít ten nejlepší příklad – že využití sprostých slov není samoúčelné a nadbytečné, ale skutečně podtrhává vtipnost dané scény, což se prakticky rovná umění.

 










 

Nějaký ten nedoraz se v rámci romantické komedie dá odpustit zřejmě snadněji, než v jakémkoli jiném žánru. Ale jinak se ve scénáři (a tím pádem pochopitelně i ve filmu), který nevychází z žádné předlohy, nýbrž z původního námětu, objevuje řada velice trefných a chytrých replik. A jelikož jde o romanci, nemůže chybět sekvence s Leonardem a Kate z přídě Titaniku. Scenárista Richard Curtis předvedl vynikající filmařinu rovněž coby režisér, neboť skvělý scénář pořád může být pokažen realizací, ale obráceně, tedy že by podle špatného scénáře vzniknul výborný film, to nefunguje. K tomu se podařilo dát dohromady naprosto jedinečný ensemble cast, jakému v historii kinematografie může konkurovat pouze výrazně omezený počet titulů. Stejně tak precizní záležitost představuje soundtrack obsahující několik hitů prostě proto, aby se Láska nebeska stala de facto pastvou nejen pro oči, nýbrž taky pro uši.

Láska nebeská je pěkná ukázka toho famózního kouzla, jaké může vyvolat jenom film. Asi to není až tak, že by měla schopnost cynika nebo drsňáka samým dojetím rozbrečet, ale určitě není ani pro takové ostuda, když se na ni jednou za čas podívají. Ideálně v kině, jelikož byl vstutku pozoruhodný zážitek sledovat, kterak diváci a hlavně divačky v sále s filmem jdou a s postavami prožívají jejich starosti a především radosti. Pamatuju si, že poprvé jsem Lásku nebeskou viděl na VHS v dubnu 2005, avšak hodně se o ní mluvilo prakticky ihned po uvedení. Musí se nechat, že ani dvacet roků poté neztratila nic ze svojí fajnovosti, takže se naprosto oprávněně proměnila v klasiku.

FOTO: Aerofilms