Šťastnou cestu

Jeden z nejlepších   Vávrových filmů, který   spojil hvězdy tehdejšího   filmu a obsadil je mimo jejich   škatulky. Z Mandlové   vykřesal životní výkon a   byť se může zdát, že   půjde o komedii, je snímek   drama jako vyšité. Plus   historické záběry Prahy.

Myslel jsem, že půjde   spíše o komedii. No nevadí,   stalo se. Nelituji času,   nebylo to špatné, ale zcela   jistě to znovu vidět   nemusím. Zpočátku mi lezla   na nervy hudba, která hrála   v jednom kuse. To podle mne   být nemuselo. Dále mi vadilo   obr množství postav, ve   kterých jsem měl už ve   čtvrtině filmu značný   guláš. Každá postava byla   na obrazovce jen chvíli,   takže mi žádná nebyla   ničím nějak sympatická.   Prostě dle mne jde o   průměrný snímek slabšího   typu.

Osud pěti prodavaček   obchodního domu, obsazené   skvěle herecky i režijně -   herci i herečky (A.Mandlová,   J.Štěpničková, O.Vávra,   H. Vítová, N.Gollová) a v   rolích netypických pro svoje   role naivních husiček. Jak   se tito velikáni českého   filmu mohli v sejít před   kamerou v jednom filmu - to je   jako když se v šedesátých   letech sejdou špičkoví   herci ve stranou   nadiktovaných filmech -   Menšík, Marvan,   Šafránkové, Abrhám, Menzel   a další nebo po listopadu ve   filmech, když se chtěli   prezentovat. Tenhle film   viděti je opravdu   nezapomenutelné, škoda, že   ho nedávají častěji.

Můj oblíbený film, kde   Mandlová ukázala,že je   dobrou herečkou,v dramatické   poloze. V Bílé labuti je   velký zájem o mladé,hezké   prodavačky a každá má   nějaký problém, který   každá řeší jiným   způsobem. Jedna svatbou,   druhá jde k filmu a další   třeba skokem z okna...

"Poctivý"   průmyslník Klement se dotkl   části problému, proč je   všechno tak drahé: Na všem   se přiživují spekulanti a   falešní hráči. A   zavádějící je na tom pouze   to slovo   "přiživují",   protože oni z toho tyjí, a   přiživují se naopak ti,   kdož jsou poctiví.

Vynikající film a velmi   kvalitně zpracovaný.   Herecké obsazení výborné,   zejména v rolích   prodavaček, kde si zahrály   hvězdy prvoprepublikového   filmu Adina Mandlová, Nataša   Gollová, Hana Vítová a   Jiřina Štěpničková. Ač   Adina Mandlová zřejmě ráda   hrála tyto role, mně se   líbí více ve filmech, kde   hraje obyčejná venkovská   děvčata. Připadá mi tam   přirozenější, a že jí ty   role více sedí, přímo   "šité" pro ni. Ale   zde se mi její výkon též   velice líbil!

Povedal by som, že lepší   priemer, ale nie špička   klasického českého filmu.   Výborné obsadenie najmä   všetkých známych herečiek   tej doby. Každá z nich bola   iná. Možno povedať, že   všetky zahrali veľmi dobre,   napriek tomu scenár filmu ma   až tak neoslovil. Z   uvedeného filmu som nemal   taký dobrý pocit ako z   množstva iných starších   českých filmov.

Mám filmy pro pamětníky   ráda, ač jsem mladá, ale   tento film jsem viděla   poprvé. Je tak jiný než   filmy točené v té době.   Hvězdné obsazení mi bralo   dech. Nechápu, jak se takové   hvězdy mohli uvolit k   natočení filmu, který je   ukazuje ve své hrůzné   nahotě, styl jejich života,   neustálé pitky, opilecké   řeči, intriky, peníze...  
A pak to přišlo -   prsa Adiny Mandlové!! Jsem v   šoku doteď. Na druhou   stranu, ten záběr byl tak   dokonale o jejím opravdovém   životě, až mi běhal mráz   po zádech. "Jsi   krásná" - To stála   nahá před zrcadlem -   "Taková budu ještě   pět let, pak po mě už ani   pes neštěkne. Za těch lpět   let musím získat   všechno." To bylo něco   geniálního.
Skvělé   drama s potřeštěnou   Natašou Gollovou.

jeden z nejlepších filmů   společenských dramat   protektorátu s vynikajícím   hereckým obsazením snad v   každé roli.Ve scéně hraní   plátýnka hráli skuteční   hazardní hráči a peníze na   stole v průběhu filmování   prý záhadně zmizely.

Psychologicky laděné drama...
...s naprosto strhujícími   výkony v hlavních rolích,   což se samozřejmě týká   zejména Adiny Mandlové, tak   trochu zde ztvárnila sama   sebe - ženu toužící po   pohodlí, luxusu a   neváhající obětovat i svou   čest. Potrhlá Fanynka, co se   za každou cenu chce dostat k   filmu - to byla přesně role   pro Natašu Gollovou. Postava   Hany Vítové nemá štěstí   v manželství - jak podobné   pozdějšímu osudu samotné   herečky. Jiřina   Štěpničková jako Anna,   zklamaná životem,   nacházející smysl života   po poku šarmantního muže a   jeho dcerky, i sama herečka   hledala pro svého synka   štěstí a nový život,   bohužel komunistický režim   tvrdě zasáhl. Mladinká Jana   Dítětová v roli   "nedojedené"   Boženky je ještě   skutečným dítětem a to   nejen podle svého   příjmení...je to naivní   dívenka plná ideálů a   možná v tehdejším věku   sama herečka stejně   snila...je zvláštní, jak   moc se osudy filmových postav   podobají osudům jejich   představitelek. Bez   zajímavosti není, že   exteriéry se natáčely v   nové Bílé labuti a na svou   dobu se jednalo o velmi   moderní obchodní dům.

Ve 30. a 40. letech bylo   obvyklé, že filmy vznikaly v   řádech týdnů, někdy   dokonce i dnů. Filmu   Šťastnou cestu věnoval   Otakar Vávra velkou   pozornost, vznikal od dubna   1943 a premiéru měl až o   vánocích téhož roku.   Značně rozdílné osudy   prodavaček velkého   obchodního domu se Vávrovi   podařilo zachytit se   zdařilým vykreslením   psychologie jednotlivých   postav. Čili žádné   povrchní dílko. Všechny   slavné herečky zde   představovaly typy známé i   z jiných filmů - obětavá a   po klidném životě   toužící Milena (Hana   Vítová), zasněná a trochu   ztřešněná Fanynka (Nataša   Gollová), předčasně   zestárlá a osudem zklamaná   Anna (Jiřina Štěpničková)   a mondénní dáma Helena   (Adina Mandlová). Výkon   Adiny Mandlové označila   soudobá kritika za   strhující.

Jeden z mála titulů, ve   které se pohromadě sešly   všechny tehdejší   největší filmové hvězdy -   Adina Mandlová, Nataša   Gollová, Jiřina   Štěpničková a Hana   Vítová. Bohužel naposledy,   protože Adina Mandlová   zanedlouho emigrovala a v   českém filmu se již nikdy   neobjevila. Režisér Otakar   Vávra do filmu obsadil i   začínající herečku Janu   Dítětovou, která se   později stala jednou z   nejobsazovanějších   filmových hereček 40. a 50.   let.
Film je   zajímavý i z hlediska   obsahu. Lze proto ke   shlédnutí doporučit.

Kdyby byl tento film točen v   padesátých letech, byl by v   podstatě chápán úplně   jinak... Takhle je to celkem   zajímavá zábava o mladých   dívenkách, které   začínají žít.

Geniální nápad Otakara   Vávry obsadit do jediného   filmu pět typů hereček, z   nichž některé už byly   skutečnými hvězdami své   doby. Nataša Gollová nemá   ve své ztřeštěnosti   konkurentku a Helena Truxová   byla podle mého názoru   jednou z nejlepších (ne-li   nejlepší) rolí Adiny   Mandlové. V miniroličkách   se ve filmu mihnou i Zdeněk   Řehoř a Stella Zázvorková.