Hodnocení: 4 / 10
Přidáno: 27.2.2010
Nějak k téhle zvláštnosti neumím zaujmout postoj... Je jasný, že přes výborné herecké obsazení ve filmografii žádné z nich tohle nemá zásadní pozici. K smíchu mi to moc nepřišlo, naopak byly momenty, kdy mě mrazilo v zádech (to do zblbnutí opakované "Mám vás ráda" by vytočilo i největšího flegmouše). V celkovém výsledku málo zábavná moralita oživená rádobyoživujícími prvky sci-fi.
Hodnocení: 9 / 10
Přidáno: 3.4.2011
Pro mě jeden z nejlepších Belmondových filmů, ovšem nikoli s nejlepším Belmondem. Tady to stojí hlavně na silném příběhu a nádherné kameře (zvláště v honičce náklaďáků). Belmonda herecky převyšuje Lino Ventura, solidní postavu odehrál i sarkastický Bernard Blier, zatímco Andréa Parisy je krásná, ovšem nudná. To všechno korunováno nádherným závěrem, nad kterým jsem se ještě dlouho usmíval.
Hodnocení: 10 / 10
Přidáno: 16.5.2014
Tohle není jen vymakanej politickej thriller s výbornými dialogy, ale i solidně napínavé drama s výborným Lino Venturou. Člověka jenom mrazí, že takhle to tam dole na jihu chodí pořád.
Hodnocení: 5 / 10
Přidáno: 9.11.2013
Dalo by se to natočit jako akční komedie nebo drama z lepší společnosti, ale to voni né, voni zas musej naservírovat přeslazenej cukrkandl. Kterej navíc zabíjí filozofující dítě napotlamě. Problém těchhle filmů je v happyendu tušeném od začátku, takže se ani nesnažíte tomu týpkovi držet palce. Ale jo, lehce nad 50%.
Hodnocení: 8 / 10
Přidáno: 18.1.2011
Myslím, že když je k dispozici starší solidní předloha, fotogenické exteriéry, zajímaví herci a spousta peněz, tak není problém natočit dobrej western. Tenhle žánr už nevyhledávám tolik jako když jsem byl piškot, ani už z toho nejsem tak odvařenej, ale mě se Vlak do Yumy líbil moc.
Hodnocení: 4 / 10
Přidáno: 27.8.2009
Zaujalo mě, nakolik silnou dějovou linkou se může stát vykosťování kuřat na svatbu. Ale jinak nic moc, čekal jsem víc. Tyhle příběhy z depresívního amerického venkova, co zavánějí nezávislou filmařinou, mě moc neberou.
Hodnocení: 6 / 10
Přidáno: 19.2.2016
Na začátku samozřejmě vybouchne vrtulník a auto, mafiáni se válí na plážích obklopeni kráskami, agent se neválí, ten se musí permanentně bít. Jedna z krásek je pochopitelně Asiatka, aby se moc nepletly. A protože jsme v Maroku, pomůžeme si ještě záhadnýma Arabama a honičkama v nepřehledných uličkách mezi sněhobílými domy. Má to málo nápadité dějové zvraty, ale přehledný příběh, zábavné bitky a kuriózní formy vražd. Rozkošná je Susy Andersen pobíhající v podpatcích v nákladním přístavu, neméně půvabná Janine Reynaud v bezmála večerní róbě zasahuje do rvačky v podřadným pajzlu. Mě tyhle béčkový eurospy začínají bavit.
Hodnocení: 8 / 10
Přidáno: 21.3.2019
Tyhle malý příběhy odehrávající se někde na okraji celosvětový řežby jsou dobrý v tom, že mají silnější vypovídací hodnotu o hrůzách války a protiválečný apel naléhavější než velkolepý spektákly se stamiliónovými rozpočty. Film má výbornou kameru, krásnou přírodu, slušnou akci a nakonec i solidní emocionální náboj. V Rusku tyhle věci vždycky uměli.
Hodnocení: 5 / 10
Přidáno: 16.4.2012
Tak z téhle televizní věci je nejlepší hudba Petra Hapky, která v různých podobách nabízí instrumentální verzi písně Hany Hegerové Já ráda vzpomínám. Jinak dějově dost průměrná a ateliérově levná záležitost. Nutno ovšem dodat, že do čtyř rolí byli obsazeni herci, na které nikdy není nuda se podívat.
Hodnocení: 5 / 10
Přidáno: 4.3.2015
Rohlíčky měly bejt ve vanilkovým cukru obalený už dávno, salát se taky dělá den předem a ne až na Štědrej den v poledne. To přidrzlé Janě Bouškové divný nepřijde, zato pokládá nelogický dotaz: "Ty teprve dneska pečeš vánočku?" Do toho tě prudí bývalý manžel nekontrolovatelně hamtající po baráku. Naštěstí je vždycky po ruce flaška vodky. Civilně zahrané, dobře natočené. Československá televize byla mistrem ve vytváření těchhle vánočních depresí rozpadlých rodin.
Hodnocení: 5 / 10
Přidáno: 1.2.2013
Byly lepší díly, byly i slabší, zvláště je cestou na tenký led nutit herce zpívat a zpěváky hrát, jako celek je to ale snesitelná zábava osmdesátých let. Rád jsem si po letech připomněl díl G+L, který byl prakticky sólovou show Karla Gotta.
Hodnocení: 4 / 10
Přidáno: 3.1.2012
"Moment... Adam je váš?"
"Syn... a Eva je vaše?"
"Dcera."
"Takže vy jste její..?"
"Matka!"
"No to je báječné!"
Vskutku třeskutá legrace.
Hodnocení: 10 / 10
Přidáno: 4.1.2017
Dokonalost filmu spočívá hlavně v tom, že ten zvláštní týpek s vizáží umaštěnýho křupana si postupně získá vaše sympatie a ke konci mu už zcela fandíte. Vizuálně dokonalou podívanou na námořní bitvy střídají neméně dramatické scény ze zákulisí paláců (v obou případech s fantastickou kamerou). Nizozemské dějiny té doby jsou našinci hůře pochopitelné s tou jejich státní formou trochu republika/trochu monarchie, ale pobrat se to dá. Troufnul bych si i říct, že v nepatrných náznacích prosvítá ne zcela asexuální vztah mezi Vilémem III. a Bentinckem, o němž se dodnes spekuluje. Mezi úplně minimální a drobné nešvary patří poněkud familiérní chování postav i v nejvyšších kruzích a osobnosti té doby by se v diplomatickém protokolu nikdy nedopustily rádobyvtipných přebreptů (Karel II.: Šestnáctý nebo čtrnáctý, těch Ludvíků je tolik, kdo si to má pamatovat). Film má dva neskutečně emocionální momenty, vražda bratří de Wittů a Ruyterova hrdinská smrt. Bravo Nizozemí za tenhle zážitek. (Ještěže nemáme moře a nikdo od nás nic podobného nemusí očekávat.)
Hodnocení: 5 / 10
Přidáno: 14.7.2011
Ale tak... něco dobrého by se tu možná našlo. Mladou Emílii Vašáryovou nevidíme zas tak často, takže aspoň z tohoto důvodu. Pak jsem se ale začal soustředit na to, jestli jsou čeští herci dabovaní nebo ne a trochu mi začal unikat příběh. Můj problém, že.
Hodnocení: 6 / 10
Přidáno: 5.7.2011
Neurazí, neuškodí. Z hlediska historie československého filmu zajímavost v podobě jediné hlavní role Trudy Grosslichtové. Za sebe ovšem dodávám, že trochu tápu, v čem spočívala její sláva. Ostatně, díky válce se jí nakonec nepodařilo prorazit mezi největší hvězdy. Víc mě tu bavil Pištěk se Šlemrovou, i když ti hráli natolik zavedené role, že pro ně to musela být skoro nuda.
Hodnocení: 5 / 10
Přidáno: 31.10.2007
Příjemná kostýmní podívaná, nic víc. Pro neznalce zajímavý romantický příběh s historickými kulisami v pozadí. Pro znalce fabulace, která se skutečnými historickými událostmi nemá moc společného (hraběnka de la Motte zde jako málem světice, královna Marie Antoinetta jako lehkomyslná zákeřná potvora). Takže, když už fabulace, očekával bych méně romantiky (které je ve filmech všude dost) a více dramatična (které se z příběhu dalo vytěžit, zde to ovšem neproběhlo).
Hodnocení: 8 / 10
Přidáno: 27.4.2016
Pohodově a líně plynoucí poetický příběh. A ani ne moc ukvičenej, jak slovenský filmy uměj bejt. Plusový body za exteriéry Mikulova, kde já to mám rád.
Hodnocení: 6 / 10
Přidáno: 23.3.2016
Nijak originální německo-italská kvazibondovka. Ale má to svižný děj, charismatického agenta, fajn technické vychytávky, nádherné exteriéry a hudbu Ennia Morricona. Což jsou atributy, které zoufale chybí Köhlerovu dalšímu filmu Das geheimnis der gelben Mönche.
Hodnocení: 2 / 10
Přidáno: 5.7.2012
Pro potřeby televizního vysílání vznikl tenhle zvláštní nesourodý slepenec postrádající šťávu. Ovšem musím říct, že naživo byl koncert z rozlučkového turné Marie Rottrové fantastický zážitek. Ta baba kecá, že jí bylo sedmdesát!
Hodnocení: 3 / 10
Přidáno: 14.10.2013
Hned v prvním dílu měli zabít Václava Jílka. Tahle rádoby slečna Marplová počesku se brutálně nepovedla.
Hodnocení: 3 / 10
Přidáno: 10.6.2010
Na můj vkus se tam moc střílelo. I známé herecké tváře mi splývaly díky navlečení do vojenských stejnokrojů. Navíc, herci ani nemohli prokázat, že jsou dobří, protože kromě střelby jenom deklamovali nesmyslné dialogy. Jediné, co mě zaujalo, že Daně Medřické to sluší i jako diverzantce:-) Každopádně mám jistotu, že tenhle film už nepotřebuju vidět podruhý.
Hodnocení: 2 / 10
Přidáno: 22.3.2016
Bejvala to doba televizních inscenací, který stačilo narvat do dvacetiminutový bakalářský historky. A pak byly bakalářský historky, který by stačilo shrnout v pětiminutový nezáživný anekdotě. Platina je přesně ten případ.
Hodnocení: 8 / 10
Přidáno: 1.6.2016
Vladimír Menšík nepochybně v jedné ze svých životních rolí. Jenže... často tu osciluje na hranici umírněného hereckého výkonu a živelného televizního baviče, což místy působí trochu rušivě. Zatímco první díl naplňuje svou energií celkem logicky, třetí díl s šedovlasým kmetem a přitom pořád nespoutaným kurevníkem je malinko za čarou. Šrumec kolem divadla, společenských salónů a umělců byl asi takový, jak tu byl zobrazen, já jsem si přesto iracionálně přál trochu víc pohodového šarmu známého ze Dvou písařů. Alexandr Dumas ale krom toho nabízí elitní herecké obsazení, viděl jsem to už kdysi dávno a až jsem byl překvapenej, kolik dobrých herců se tu sešlo. S malými výhradami krásný výlet do Francie 19. století, rád jsem si to po letech znovu připomněl.
Hodnocení: 6 / 10
Přidáno: 2.2.2010
Je to trochu zastaralé, hodně americké se všemi obligátními atributy doby (černoška v roli služky). Dvě nominace na Oscara vypadají sice dobře v upoutávkách, ale aspoň pro mě to neznamenalo záruku kvality. Ale když člověk dopoledne nemá do čeho píchnout, na mladou Katharine Hepburn se vždycky rád podívá:-)
Hodnocení: 8 / 10
Přidáno: 16.6.2012
Dokud se to odehrává v 19. století a jde čistě o rodinné drama s hádkami mezi více bohatými a méně bohatými, tak je to fantastický výlet do slovenské historie středních vrstev. Takže první tři čtyři díly výborné, pak ovšem nastupuje dělnické hnutí a levicová ideologie a nastává kvalitativní sešup. Navíc první polovinu suverénně táhnou Radoslav Brzobohatý a Emília Vášáryová. Aby to nebylo divákům líto, v pátém díle zazní Brzobohatý aspoň jako dabér a jeho hlasem mluví česky Štefan Kvietik. Zpomalení dramatického vyznění posledních dvou dílů má na svědomí Magda Vášáryová, která se tu plouží v nepříliš povedené postavě pošahané Celesty. Dobře ji ale doplňuje bordelmamá v podání zpěvačky Zory Kolínské. Celý seriál má navíc výbornou a přesně pasující hudbu. Slovenská televize si postavila solidní pomník své tvorby z 80. let a troufnu si tvrdit, že je to lepší než Zlá krev nebo Synové a dcery Jakuba Skláře ze stejné doby u nás.
Hodnocení: 7 / 10
Přidáno: 3.11.2007
"Dvojka" s Andělem je rozhodně lepší než jednička. Není tolik zatížená dobou svého vzniku, navíc má silnější dějovou linku a bezmála dokumentární záběry na zasněžené Tatry jsou kouzelné, to se musí nechat.
Hodnocení: 7 / 10
Přidáno: 30.12.2017
Jednička mě moc nebavila, takže jsem byl ostražitej k hromadnému jásání nad dvojkou, sotva přišla do kin. Ale nakonec na Štědrej den to byla moc dobrá volba a v porovnání s trojnásobným průserem televizních pohádek vánoc 2016 velmi příjemné překvapení.Sympatický příběh, fungující ústřední dvojka, vyšperkované dialogy, humor a spousta nenásilně zakomponovaných kulturně-historických (rozuměj výchovných) odkazů. Akorát je škoda využití Českého Krumlova, které se omezilo na neustále se opakující záběry jedné ulice.
Hodnocení: 10 / 10
Přidáno: 18.2.2012
Tak tahle Angelika mě baví nejvíc. Páč velká politika, Versailles at. I když, Versailles byly dokončeny až v roce 1683, takže tady nám to historicky opět trochu pokulhává. Což se týká i Colberta. Je známo, že umřel na přepracování, ale tady by měl být zdatným čtyřicátníkem, místo toho se tu prezentuje jako vyschlý stařík (předválečný milovník francouzského filmu René Lefevre). V roli komorníka se nám tu navíc objevuje Michel Galabru. A mimochodem, je zajímavé, že když umře někdo z blízkého okolí Angeliky, dycky je to strašný drama, zatímco když ona se dopustí vraždy, je to naprosto v pořádku. Tady mám na mysli scénu, kdy otrávenejma šatkama umlátí svou komornou Terezu (opět mezinárodní krásná hvězda, tady ovšem jako buclatá holka s příšerným účesem - Ann Smyrner). Ovšem Estella Blain podala krásně děvkoidní charakter markýzy de Montespan.
Hodnocení: 10 / 10
Přidáno: 18.2.2012
Angeliku miluju. Jako film. Ale protože už jsem velkej, tak s nadhledem přecházím postoj svých přátel, kteří jí říkají "ta kurva Mersijérová". Angelika mě kdysi naučila poznávat historii a historie by mě dnes měla správně nutit nahlížet na Angeliku kriticky, což se ovšem neděje. Ačkoliv většinou sepsuju kdejakej historickej blábol, Angelika se na vrcholu mých top filmovýách zážitků ani nezachvěje. Nepřestává mě fascinovat, jak úžasně nesourodej hereckej ansámbl se podařilo Bernardovi Borderie angažovat. Jedni jsou významní divadelní herci, co se filmu spíš vyhýbali, druzí byli hvězdičky béčkových žánrů, co šli naopak z filmu do filmu. Tu první skupinu zastupují šarmantní pánové Jacques Toja (Ludvík XIV.), Claude Giraud (bratranec Philippe de Plessis-Belliere) nebo Bernard Woringer jako zastupující ženich. Do druhé grupy patří Giulano Gemma (Nicolas). Sem spadá i Etchika Choureau, extrémně krásná ženská, tady ovšem vedle Michele Mercier v roli její sestry Hortensie šedá myška (ten účes!). Na hranici významných divadelních herců a hvězd béčkových filmů balancuje Robert Hossein; tady je na místě zmínit, že když se řekne "chodí jako Peyrac", je jasno a i v tomto ohledu se Angelika stala nesmrtelnou. Připočtěmě dobrou výpravu, i když Borderie točil v destinacích, kde už pár let předtím točil Tři mušketýry. Navíc je známo, že klášter, kam byla nezdárná Angelika poslaná na převýchovu, a Peyracův zámek je jeden a tentýž barák (L'abbaye de Fontenay v Burgundsku). Už tady se nicméně objevují historické nesrovnalosti a nelogická jednání hlavních postav... jenže... Angeliku miluju (viz výše).
Hodnocení: 5 / 10
Přidáno: 11.12.2018
Pozoruhodné, jak slibnej televizní film může za poměrně krátkou dobu strašně zestárnout. Námět budiž, ale zpracování nudné. Scénář žene postavy do extrémních situací, jaký můžou člověka v životě potkat, ale celkově se tomu nějak nedá věřit.