Pohlaď kočce uši

Samozřejmě, že to má   mouchy, ale jestliže se k   filmu rád vracím, musí mít   plný hodnocení. Josefu   Pinkavovi nutno přiznat, že   i po šedesátce dokázal   držet krok s dobou a točit o   dětech a s dětma moderně.   Krom toho to má i vtipný   momenty (Bronislav Poloczek,   Jiřina Jelenská), krásný   exteriéry a Gounodovo Ave   Maria na zámku Humprecht   nemá chybu.

Pohodová letní komedie pro děti i rodiče
Pohodová letní hudební   komedie pro děti i jejich   rodiče. Škoda, že se dosud   nedočkala vydání na DVD.   Moc bych se za to   přimlouval.
Známý   ostravský pěvecký sbor jede   na mezinárodní soutěž do   malého městečka kdesi v   Českém ráji. Sbormistr se   ale splete a tak na místo   přijíždějí namísto 7.9.   už 9.7. tedy o celé dva   měsíce dříve.
Zámeček, kde se má   soutěž konat je ale tou   dobou v rekonstrukci a v sále   dokonce spadl kousek   stropu.
Protože se jim   nechce trmácet se v letním   horkem 300km zpět do Ostravy,   sbormistr, vedoucí a   klavírista vymýšlejí   náhradní program. Ten   obnáší i několik   vlastivědných výletů po   Českém ráji, koncert   vojákům i místním   obyvatelům, netradiční   diskotéku, i svérázný   fotbalový zápas proti   místním klukům.
Protože vše vzniká   improvizovaně a doslova za   polních podmínek, je celý   film protkán spoustou   roztomilých trapasů a   větších i menších   průšvihů.
Vedlejším motivem je   rivalita dvou hlavních   sólových zpěvaček sboru.   Jedna žárlí na druhou   protože její náročné   písni od Bedřicha Smetany   místní kluci tleskali méně   než té moderně, kterou   zpívala ta druhá. V   záchvatu zoufalství dokonce   poničí své kolegyni   stejnokroj.
Nakonec ale   vyjde najevo pravda o tom, jak   dnešní diváci nejsou   (většinou) schopní rozeznat   pravou kvalitu věci a obě   děvčata se udobří a na   závěrečném koncertu   obyvatelům městečka podají   mimořádný výkon.
Škoda jen, že takové   pohodové filmy už se dnes   netočí :-(
Hledají   se pamětníci natáčení   filmu!

Je vždy zajímavé, jak   člověk hodnotí nějaký   snímek v období dětství a   po velmi dlouhé době v   dospělosti, kdy mezitím   nebyl příležitost tento   film vidět. Ze shlédnutí v   dětském věku jsem si   pamatovala jen to, jak na sebe   dvě dívky žárlily a jedna   druhé pak zničila šaty.   Neutkvěla mi však v hlavě   jediná písnička, vyjma   přítomnosti rozpustilé   Míši v podání budoucí   dabérky Jany Páleníčkové.   Josef Pinkava natočil lepší   filmy. Kopretiny pro zámeckou   paní či Metráčka nikdo   nepřekoná. Avšak, stane-li   se Vám to, co mně, že   během jednoho týdne vidíte   film třikrát a nakonec   ještě zjistíte, že ho   dávají v televizi, tak už   jen proto, že splnil svou   funkci - pomohl vyčistit   hlavu, oprostit se od všech   myšlenek a za tu velmi   pěknou závěrečnou   písničku - za to všechno   dávám 80 procent:-)

Lehkou a úsměvnou formou   jsou vylíčeny trampoty   dívčího pěveckého sboru.   Na zájezdu kde nic nefunguje   a vše je jinak než má být,   se seznamují s partou   místních fotbalistů a   události nabírají lepší   směr. Veselý týden úplně   obyčejných kluků a holek je   příjemnou oddychovkou,   která se řadí mezi   zdařilé rodinné filmy z   osmdesátých let.

Milý film pro děti, mládež   i celou rodinu. Dětský   dívčí pěvecký soubor   vyrazí na mezinárodní   soutěž, na letní   soustředění 300 km od   svého působiště. Avšak,   jejich hlavní dirigent cosi   zkazil. Tak nějak popletl   datum. Dívky tak prožívají   prázdninové dorodružství.   Občas nám zazpívají a   občas něco provedou. Je to   komedie plná různých   písniček, převážně   lidových. Avšak hrdinové   nám zapívají i populární   písně tehdejší doby či   písně z pohádek a filmů.

Film je podle mě takový   neškodně průměrný,   trošku bez děje, ovšem ty   hlasy ve sboru - to je prostě   nádhera!!

Zlínská tvorba
Filmy ze Zlína byly vždy ve   vleku těch pražských...   Marná sláva,   Plívová-Šimková byla jen   jedna. Pokud by po tomto   tématu vůbec sáhla, pak by   z něj vytěžila určitě   víc než uměle   zrežírované "herecké   výkony" dětských   představitelů. Filmu chybí   dětská hravost. Zakládá si   na přílišné   psychologizaci. Ocenit lze   snad jen snahu včlenit   hudební čísla. - jinak   typický produkt   provincionalismu Filmového   studia filmů pro děti a   mládež Gottwaldov, jehož   celé tvorbě Plivča natrhla   triko i jen jedním   natočeným filmem.

Strašně se mi líbil   dětský sbor, ale film tedy   jaksi nestál za nic. Snahu   herců ruinoval scénář a   velmi slabý příběh. No   podívat se na to dalo, ale   podruhé už asi ne ne.   171120118052/8225