Hodnocení: 5 / 10
Přidáno: 5.7.2009
Jsem na velkých rozpacích, jak hodnotit tento film. Má nepochybně myšlenku, hovoří o statečnosti mladé dívky, která dala v sázku svůj život pro činnost v odboji. Náhledy formou jakési sondy do jejího nitra v podobě vzpomínek v době, kdy hlavní hrdinka čeká na svou popravu, jsou zajímavě vymyšlené, ale...vše je natočeno poněkud chaotickým způsobem, mnohá místa působí hluše a i přes závažnost tématu nedokáže příběh vnést diváka do děje. Magda Vašáryová hraje nepochybně jako vždy výborně, ale celková koncepce snímku je velice slabá. V hodnocení tedy nakonec volím průměrnou střední cestu...
Hodnocení: 2 / 10
Přidáno: 14.2.2010
Já asi dost zklamu příznivce (příznivkyně) tohoto filmu, ale tak nějak mi neřekl vůbec nic. Shakespeara mi nepřipomínal ani náhodou, zdlouhavý děj, nudné dialogy a ten všude proklamovaný humor se tedy v mém případě nekonal. Je to film určený mladší generaci, než jsem já, ačkoliv je hodně snímků pro teenagery, na které se s chutí podívám, tentokrát jsem se neskutečně nudila. Film, na který se už zcela určitě nepodívám.
Hodnocení: 6 / 10
Přidáno: 18.9.2010
Uznávám, že ve stínu United 93 a World Trade Center tento snímek rozhodně nemá šanci obstát jako skutečná výpověď o událostech z 11. září 2001. Má hodně nedostatků, chybí mu přirozená autentičnost, kterou oba jmenované filmy mají. Ale neztotožňuji se s tím, že by to měl být vyloženě odpad. Nedávno jsme se s mým přítelem bavili o tom, jak nás mnohdy udivují postoje lidí k Americe. Názory bychom rozdělili na černé a bílé. Jsou tací, kteří cokoliv, co je americké, okamžitě zavrhují a opovrhují tím, o USA neřeknou dobrého slova a i významné americké osobnosti (nemyslím jen politické!, ani já nejsem příznivec Bushe), které se nějak zapsaly do dějin, jsou považovány za zrůdy jen proto, že si dovolili se narodit jako Američané. A druhá skupina zase naopak fanaticky obdivuje cokoliv amerického, znám osobně i pána, který jakékoliv téma (byť by se jednalo o shnilé listí na kompostu) převede na Ameriku a tluče každému do hlavy, kterak je tam úžasný život. Ani tato zfanatizovanost není podle mne dobrá. Na Spojené státy pohlížím spíše z neutrálního hlediska. Udělaly ve světové politice hodně negativního, ale příčí se mi na druhé straně říkat, že cokoliv, co je americké, je špatné. I přes veškeré nesympatie k prezidentu Bushovi jsem mu rozhodně nezáviděla jeho pozici, jakou musel zaujmout těsně po teroristických útocích. Nemyslím si, že se v tu chvíli považoval za spasitele svého národa, spíše to bylo opačně - národ se obracel ke svému prezidentovi a hledal pomoc a pomstu za své mrtvé...nevím, nechci soudit, ono se dobře soudí z klidu domova, když se nás tragické události bezprostředně netýkají, než kdybychom se sami stali jejich součástí. Pokud jde o snímek samotný, já jsem z něj měla dojem spíše opačný, Bush se mi zde nejevil být vylíčený jako zachránce a hrdina, spíše na mě působil rozpačitě, jakoby sám nevěděl, jak se správně rozhodnout. Nezískal tím ale ani mé sympatie, ani nesympatie, ani filmaři nemohli stoprocentně v tomto hraném dokumentu vylíčit minutu po minutě a myšlenky prezidenta, jak se vše opravdu odehrálo. Film sám o sobě má v mnoha ohledech nedostatky, působí místy chaoticky, přesto jej hodnotím jako lehký nadprůměr i ve snaze o neutralitu a objektivitu k citlivým událostem, o nichž hovoří.
Hodnocení: 8 / 10
Přidáno: 23.2.2011
Působivé, realistické
Snímek 127 hodin je bezesporu velmi dobrý filmový počin. Předně jako divák, který preferuje filmy dramatické, bez různých sci-fi prvků, oceňuji i jeho takřka dokumentaristickou formu, kterou přibližuje skutečnou dramatickou událost. Boj Arona Ralstona o vlastní život ve skalnaté soutěsce odlehlého kaňonu je velmi sugetivní výpovědí o zoufalství, smíření se smrtí a následné naději a obrovské touze žít, být se svou rodinou, že se uvězněný mladý muž odhodlá k amputaci vlastní ruky pomocí tupého kapesního nože. Tvrdé, realistické, šokující. V hlavní roli výborný herecký výkon. Výhradu mám jen ke vsuvkám retrospektiv vkládaných do filmu. Mají své opodstatnění, to ano, jelikož se snaží divákovi přiblížit pocity uvězněného muže a dodávat mu jakousi naději a touhu žít. Je jich na můj vkus možná až moc. Stačilo by těchto pasáží rozhodně méně, nejvíce za vlasy mi pak přišla přitažená vize budoucnosti, kdy Aron vidí svého budoucího syna. Zde bych měla scénáristickou výtku, nicméně v globálu film hodnotím z drtivé části kladně. Uděluji 8 bodů, jinak je to spíše na 85 procent.
Hodnocení: 6 / 10
Přidáno: 24.11.2009
Nemusím příliš Petra Novotného, jako bavič mne nikdy neoslovil, přijde mi, že ani vtipy z jeho úst nezní příliš vtipně. Nicméně mu musím přiznat, že v roli moderátora tohoto pořadu byl skutečně výborný. Narozdíl od trapné šou "Novoty" zde v roli moderátora komunikujího se soutěžícími vyzařoval tu správnou energii, dynamičnost a bez jakékoliv křečovitosti dokázal zaujmout. Myslím, že TV Prima neudělala nejlépe, když jej vyměnila za poněkud sucharského Petra Lesáka, jehož příliš korektní projev by se možná hodil do zpravodajského či publicistického pořadu, ale zde - po skutečném "živlu" Petru Novotném - působí neskutečně nudným dojmem.
Hodnocení: 10 / 10
Přidáno: 6.7.2009
Mám velmi ráda tento pořad. Kromě několika málo výjimek, kdy se do popředí dostaly jiné povinnosti, jej pravidelně sleduji od prvního roku vysílání - tedy od r. 1991. Každý rok v adventní období se na tyto pořady ČT těším. Důvodů je hned několik - mám velmi ráda Vánoce a období příprav s nimi spojené, miluji vánoční písně a protože času zúčatnit se "naživo" nějakého adventního koncertu není tolik, vychutnat si jeho atmosféru alespoň přes televizní obrazovky, zejména je-li jednou z průvodkyní pořadu paní Marta Kubišová (vážím si jí velmi i jako člověka), není co řešit. Adventní koncerty v nás naladí nejen příjemnou atmosféru blížících se Vánoc, ale současně nám formou charitativní náplně přibližují i příběhy těch, jejichž život nějak poznamenal osud. Nahlédneme do jejich života a vidíme-li, kterak oni často bojují s nepřízní osudu - velmi statečně, zatímco my často bazírujeme na nepodstatných maličkostech, zastydíme se sami před sebou. Jsem velmi ráda za tento typ pořadu a doufám, že z našich obrazovek nezmizí.
Hodnocení: 5 / 10
Přidáno: 29.12.2009
Tak nevím...jak popsat rozpačité pocity z tohoto filmu, který se mi podařilo v klidu a bez jakéhokoliv nepříjemného narušení shlédnout až na třetí pokus. Když jej v tv vysílali během dne, nečekaná návštěva či neodkladný dlouhý telefonát mi zcela rozhodily jakýkoliv vizuelní i sluchový vjem z tohoto filmu. Uvítala jsem tedy noční reprízu. Potud to bylo v pořádku, ale o to více mi chybí nějaké pořádné vtažení do děje, napětí...asi jsem čekala trochu více toho tajemna, kterým je záhadné zmizení Agathy Christie na dobu 11ti dnů obklopeno. Čekala jsem zřejmě více atmosféru plnou napětí, nic takového se ale nekonalo. Přišlo mi to celé jako takový nemastný neslaný milostně-psychologický snímek s výborným hereckým obsazením, pěknou "retro" výpravou do 20. let, ale to je asi tak vše. Je to jen průměrný a ničím nevybočující film.
Hodnocení: 2 / 10
Přidáno: 3.11.2011
Na tuto inscenaci se chtěla dívat moje máma, dívaly jsme se tedy spolu, ale přiznám se, že vícekrát už tuhle rádoby moralistickou inscenaci vidět nechci. V prvé řadě mám problém s Veronikou Žilkokovou. Nepřesvědčila mne o tom, že je herečka a umí hrát v žádné ze svých rolí. Elišce Balzerové role distingované a šlechetné manželky taky příliš nesedla, byť její herecký výkon patří možná k tomu lepšímu, co lze v této paskvilitě shledat. Manželé L. Munzar a J. Hlaváčová v rolích rodičů hlavní hrdinky jsou relativně přesvědčiví, Pavel Soukup jako ženatý seladon naopak působí velmi prkenně a jeho výkon mu nelze věřit. Celá inscenace je protkána spoustou zbytečných dialogů, kdy Vás na konci budou už bolet uši z kničivého hlasu hlavní hrdinky. Závěrečné titulky jsou tím nejlepším, co celá televizní hra přinese.
Hodnocení: 6 / 10
Přidáno: 8.1.2010
Určitě je to film plný pěkných "šantánových" písniček ve výborném podání Jiřího Korna, také výprava, resp. dobové kostýmy mají "šmrnc", prostředí...ehm...domu poskytujícího jistý druh veřejných služeb, působí opravdu dobově a přirozeně. Avšak děj, který pravda, není v tomto případě zřejmě hlavní prioritou, jakoby zaostává. Mrzí mne, že Zdena Studénková byla v našich filmech vždy předabovaná, tentokrát Evou Hudečkovou. Odříkání rolí je chvilkami takové bezbarvé, vymyká se pouze Karel Heřmánek. Chvilkami se přistihnete, že se docela i nudíte. Dávám tedy jen lehce nadprůměrné hodnocení.
Hodnocení: 4 / 10
Přidáno: 22.1.2010
Jednička měla hluchá místa, ale pořád ještě jakési tempo, dvojka neoplývá žádným novým nápadem, jiskrou, vyjma několik málo záblesků je to nijak nevýrazný a unylý snímek.
Hodnocení: 10 / 10
Přidáno: 14.5.2009
Dávám 10 bodů a dávám je naprosto bez rozmýšlení, protože není nic, co bych měla vytknout. Nabízí se srovnání se Šifrou, ale Andělé a démoni se jí vyrovnají, i ji v mnohém překonají. Šifra - resp. Da Vinciho kód - byla první, ve skutečnosti románová předloha Andělů vznikla dříve. Oceňuji výborně snímanou kameru, dynamicky pojaté scény, v prvé řadě zejména fakt, jak se scénáristé bravurně zhostili knižní předlohy. Román je obsáhlý, vystupuje v něm více postav, zachází do velkých detailů. V globálu základní princip, myšlenku a tajemno však dokázali beze zbytku z knihy vytáhnout a přenést na filmové plátno. Jak je již zmíněno v předchozím komentáři, hudba nese hlavní motiv z původního filmu, což bylo prvním příjemným překvapením již při úvodních titulcích. O Tomu Hanksovi mohu říct jediné - zraje jako víno, čím starší, tím lepší, jeho výkon v postavě Roberta Langdona je excelentní. Je to film, který milovníky mystiky, tajemna a napětí zcela pohltí a na tuto vlnu naladěného diváka naprosto vtáhne do svého nitra.
Hodnocení: 7 / 10
Přidáno: 24.7.2011
Já mám ráda Hugo Haase i Věru Ferbasovou, byť skutečnou "srdcovkou" s nimi pro mě zůstane navždy neokoukatelná "Mravnost nade vše". Ale ani tento snímek se nedá nevidět. Má však docela rozvleklý začátek. Scény, které se točí kolem Anduliny sázky, že fešného Pavla tzv. "klofne", jsou příliš natažené a v podstatě ani ne vtipné. Naopak sympatický, trochu nemotorný "bráška" v podání St. Neumanna dodává filmu příjemný oživující prvek, ovšem naprosto skvostná je paní Šlemrová v roli Pavlovy maminky, která se tak s noblesou přehraje do babičkovské role. Druhá část filmu, kdy již Andula je vdanou paní, je svižnější, zábavnější, nutný happy end neurazí, není kýčovitý, potěší. Takže za to všechno a už jenom za tu noblesu prvorepublikové kinematografie dávám 70 procent.
Hodnocení: 6 / 10
Přidáno: 23.8.2009
Mnoho jsem si neslibovala. Žádné velké překvapení se tedy nekonalo, ale ani žádné extrémní zklamání. Film sám o sobě nemá špatnou myšlenku, je jen možná zbytečně místy rozvleklý. Přiznávám, že hlavním stimulem k jeho sledování bylo místo natáčení - ode mne nedaleko vzdálená Davle s jejím magickým "remagenským" mostem, u něhož byly vyrobeny stejné kulisy, jaké tu tehdy opravdu postavil americký štáb, když v roce 68 slavný válečný snímek natáčel. Druhý důvod ke sledování byla celková zvědavost, jak si současní filmaři poradili s pohledem na kritický rok sklonku 60. let. Snaha přiblížit jej spíše očima mladého člověka, kdy politická situace se mísí s mladickými ideály, připomíná Renčovy Rebely. Rebelové však jsou zvládnuti o výraznou třídu výš. Také výpravná stránka vytvářející iluzi dobové módy a účesů mi u Rebelů přijde přesvědčivější. Na druhou stranu oceňuji propojení českých a ruských dialogů a snahu přiblížit co nejvíce realitu té doby. Snad jen scénář mohl mít lepší spád a celkově příběhu chyběla dynamičnost.
Hodnocení: 2 / 10
Přidáno: 5.9.2010
Naprosto zoufalý film, ukničený, nepříjemný, je sice určen dětem, ale bohužel je to opět smutný doklad skutečnosti, kam naše kinematografie se propadala v 60. letech, z té doby je jen máloco koukatelné. Knížka se mi kdysi docela líbila, filmové zpracování je křečovité a nepříjemné. Dokoukala jsem jen s hodně zaťatými zuby.
Hodnocení: 10 / 10
Přidáno: 17.2.2013
Výborné
Keira Kneightly jako Anna Karenina. Již jsem měla obavy, že tato herečka kromě bezduché loutky kamarádící se s karibskými piráty nic jiného zahrát neumí. Díky bohu jsem se spletla. Jako Anna Karenina své hrdince z Tolstého románu ostudu určitě neudělala - naopak, překvapila velmi příjemně narozdíl od své kolegyně hrající princeznu Kitty, z jejíhož výkonu jsem měla trošku uspávací pocit. Nicméně Kitty naštěstí (narozdíl od románu, kde má prostor srovnatelný s Kareninou) je zde spíše v pozadí. Anna v podání Keiry je půvabná, byť však milující matka, přesto hlavně žena, které se ekluje manželství s poněkud sucharským starším mužem, touží se vzepřít konvencím a bojovat proti veškeré přetvářce, je hrdá i ponižující se, je naivní i realistka. Vronskij i Karenin stojí v jejím stínu, byť výkony obou představitelů jsou také na slušné úrovni. Krásná kostýmní výprava a netradiční, poněkud divadelní kulisové pojetí dekorací dodávají filmu na originalitě a odlišnosti od jiných zpracování tohoto románu na filmovém plátně. Deset bodů si i přes drobná škobrtnutí zaslouží.
PS: Nejlepší scény jsou paradoxně ty nejvíc drastické - smrt pracovníka dráhy u parních kol...a dále pak sebevražda hlavní hrdinky.
Hodnocení: 4 / 10
Přidáno: 5.8.2010
V prvé řadě by u tohoto pořadu měl panu Pohlreichovi někdo dát pořádnou lekci ve slušném chování a vyjadřování, neboť jeho vole sem, vole tam a mnohdy i často horší výroky často hraničící až s nadávkami, jsou opravdu vrcholem nevkusu. Z jeho osoby sálá do všech stran ego: "Já jsem nejlepší, já všemu rozumím...." K personálu restaurací, kde podniká své kroky nápravy, se nezřídka chová povýšeně, až urážlivě. Netvrdím, že někteří to nepotřebují, neboť živnost málem přivedli na buben, ale ono když se to opakuje neustále a pořád, tak Vám nabubřelost průvodce pořadem ten pořad naprosto znechutí komplexně. Proto u mě z televizních kuchařů jednoznačně vede pan Babica či sympatický Ital Antonio.
Hodnocení: 6 / 10
Přidáno: 13.3.2009
Nejde o špatný film, byť poplatný své době. Otázka partnerských vztahů, které procházejí zkouškou, když jeden z partnerů (příp. oba) mají potomka z předchozího vztahu, je stále aktuální bez ohledu na politickou situaci. Luboš Veselý ve výjimečně velké roli. Škoda, že později se objevuje spíše v rolích okrajových. Veronika Jeníková i přes své mládí překvapuje zralým herectvím. Nádražní šeď dává příběhu umocnění reality. Hudba se zdá být unylá, ale zřejmě k příběhu patří. Bony a klid jsou zcela jistě daleko lepším filmem, ale ani tento film nedopadl špatně.
Hodnocení: 10 / 10
Přidáno: 29.8.2011
Půvabná veselá pohádka s poslouchatelnými písničkami, která co do vtipu a šarmu překonává I. díl Co takhle svatba, princi?...Zatímco první pohádka je čistě a jen "studiovka", zde už se v mnohých scénách přenášíme do reálií nádherného Průhonického parku, kostýmy jsou bohatší, pan král je ještě více "praštěnější" a narozdíl od první pohádky, kdy pěvecky nadanou Ivanku Andrlovou přezpívala I. Bartošová, zde už můžeme poslouchat její vlastní hlas. Malým zklamáním je fakt, že Světlaně Nálepkové v roli komtesy Veroniky tato výsada dopřána nebyla a je přezpívána Heidi Janků. Karel Černoch v obou pohádkách dokázal, že nebyl jen dobrým zpěvákem, ale i hercem a díky bohu jeho charismatický hlas nebyl předabován jako kdysi dávno v Petrolejových lampách. Mé sympatie si již před léty získala maličká Kačenka Hajdušková, tehdy pětiletá, pro níž byl skutečně výkon naučit se nejen mluvený scénář, ale i dlouhé texty náročných písniček. Bezkonkurenční výkon ovšem předvedl můj oblíbený Petr Nárožný v roli trošku natvrdlého pana krále (nemyšleno špatně), na něm je stavěn celkový humor celé pohádky. Nemám výtek - pohádka předběhla čas, není okoukatelná, působí stále svěže, bez zbytečné ukničenosti a naivity, jak se to někdy u televizních pohádek stává. Dokonce si troufám tvrdit, že spolu s černobílou Popelkou z konce 60. let jsou toto nejlepší televizní pohádky, jaké jsem kdy viděla.
Hodnocení: 6 / 10
Přidáno: 5.2.2010
Není to tak špatné. Určitě nic závratného, ale na vcelku průměrné dílko dostačující. Z filmu (seriálu) sálá příjemná atmosféra, moc pěkná je výprava, líbí se mi i Janákův odlehčený rukopis, nesnaží se předložit historický film, ten v tom nehledejme vůbec. Je to jakýsi příběh s historickými kostýmy. Baví mě přirozený projev Davida Prachaře i představitelé dětských rolí. Také hudební podbarvení není špatné. Pro milovníky paní Dvorské bohužel její poslední role, takže bodík i za její účast a vzpomínku na vynikající herečku, která již není mezi námi.
Hodnocení: 9 / 10
Přidáno: 14.4.2009
Velmi zajímavý seriál, u něhož oceňuji v prvé řadě věcnost, s jakou informuje o okolnostech a průběhu atentátu na známou osobnost. Vyváženou formou je dokument prokládám dobovými záběry, fotografiemi a počítačovými animacemi simulujícími průběh atentátu. Český komentář s hlasem Otakara Brouska ml. je příjemně poslouchatelný.
Hodnocení: 7 / 10
Přidáno: 25.1.2010
Po delší době přemýšlení jsem se rozhodla také tento snímek okomentovat a předem se chci omluvit jeho velkým příznivcům, že je možná zklamu, nicméně se nechci přidat ani na stranu odpůrců tohoto filmu. Avatar je sci-fi. Toto není můj oblíbený žánr, např. Vetřelci (myšleno jako celá série) mne nikdy ani v nejmenším neoslovili. Pokud tedy sleduji cokoli z oblasti sci-fi, činím tak s vědomím, že nemohu nikdy objektivně posoudit, zda film je dobrý či špatný, jelikož se zajímám o žánry trošku jiné. Avatar je po stránce různých vizuálních efektů jistě dokonalý. Avšak právě těch efektů je podle mne až moc příliš. Věděla jsem, do čeho jdu, tudíž mne scény vytvořené vysloveně počítačovými animacemi nepřekvapily, nicméně si myslím, že kdyby jich bylo o něco méně a více té "živé" hrané části, tak by to možná bylo o trošku lepší. Na druhou stranu - s ohledem na práci animátorů a tvůrců vizuálních efektů - je toto řemeslo na Avataru odvedeno precizně, to se musí nechat. Příběh samotný je svým způsobem opravdu prostý, tudíž na délku filmu bych možná očekávala trošku složitější zápletku a náročnější děj. Ale v pořádku, Avatar byl vytvořen hlavně jako vizuální dílo, proto akceptuji, že příběh je zde až jakousi záležitostí druhořadou. Nepovažuji tento film za natolik úchvatný, abych jej vychvalovala až do nebes, ale zase jen nechci jedním "šmahem" kritizovat. Je to film určený pro trošku jinou cílovou skupinu diváků, nežli jsem já, a tak to musí člověk brát. Rozhodla jsem se tedy s přihlédnutím ke všem pro a proti dát nakonec 70 procent.
Líbil se mi také český dabing, kde k Sigourney Weaver docela "pasoval" hlas Dagmar Čárové, hlavní "záporák" s hlasem Jiřího Plachého byl pro mě nejzajímavější postavou snímku. Naopak - hlavní "klaďas" transformovaný do "avatarové" podoby mi přišel poněkud nezajímavý. Jeho českého dabéra jsem navíc nedokázala identifikovat, přičemž jsem nakonec s ostudou zjistila, že šlo o Martina Písaříka (trošku faux pas pro mne, jako pro stálého diváka Ordinace v růžové zahradě, kde Martin hraje). Po delší době přemýšlení jsem poznala i hlas jeho ženského mutantího protějšku - myslím, že výborně zvolený dabing Andrey Elsnerové. Neviděla jsem film v originálním znění, ale jakožto velký fanoušek právě dabingu jsem ráda, že jsem si mohla vychutnat české znění, které se skutečně povedlo i po synchronní stránce.
Hodnocení: 9 / 10
Přidáno: 21.8.2011
Pořad, který je jednou ze stálic České televize, který nepodléhá módním výstřelkům, nesoutěží se zde o přehnaně astronomické výhry a kde jedním z aspektů je i určitá inteligence a všeobecný znalostní rozhled, kde soutěžící z drtivé části působí jako lidé, kteří mají svou úroveň a na té hodlají vystupovat. Svou úroveň za celé roky si drží také vynikající moderátoři, zejména paní Eva Machourková je laskavým článkem celé soutěže, nicméně Aleš Zbořil jí ve svých dílech zdatně sekunduje. Pořad AZ-kvíz se snažím "chytit" na obrazovce alespoň jednou do týdne, oprášit si své (ne)znalosti a radovat se spolu se soutěžícím, který prokáže nejlepší výkon, z výhry na bankomatu, kde sice lze vyhrát různé částky, ale nejde o miliony, spíše o výhru na dnešní poměry v decentní výši, která rozhodně nedegraduje tento pořad mezi lacinou komerci. Doufám, že z našich obrazovek jen tak nezmizí.
Hodnocení: 7 / 10
Přidáno: 4.6.2009
Televizní adaptace mé oblíbené dětské knihy o houževnatosti mladičké Víti, která i přes nesouhlas své rodiny (zejména nevlastní matky) studuje vysněný obor - zdravotní sestra. Snad jen Táňa Medvecká mi nepřišla do této role jako vhodný typ. Literární Víťa byla maličká, drobná, spíše bych si ji představila jako Libušku Šafránkovou. Přesto se jedná o zajímavý příběh, v němž hlubokým lidským momentem je smrt mladého chlapce, jemuž do poslední chvíle je Víťa oporou. Její duševní vyzrálost je podložená vlastním smutným prožitkem - smrtí matky v době Vítina dětství.
Hodnocení: 8 / 10
Přidáno: 16.3.2009
Dojemný, ale né zbytečně přesládlý film. Hlavní hrdinka, která hledá za sebe náhradní matku pro své děti a manželku svému muži, prokazuje ohromnou sílu a smíření s brzkou smrtí. I přes smutné téma nechybí chvílemi sarkasmus a náznak i lehce komediálních prvků, to však spíš pro odhlehčení. Neprávem opomíjený film na našich obrazovkách.
Hodnocení: 5 / 10
Přidáno: 7.7.2009
Jsem v rozpacích. Film Babí léto ve mně nechal dost rozporuplné pocity. Na jedné straně je obrazem stáří, výpovědí o plnění si lidských tužeb, nesplěných přání z mládí, nechybí zde nostalgie i velmi smutná realita v podobě nátlaku syna a jeho rodiny, aby staří rodiče uvolnili byt a sami šli do domu s pečovatelskou službou. Na straně druhé si troufám tvrdit, že celé zpracování byť s dobrou myšlenkou je dost nezáživné. Hodně špatně je snímaný zvuk (resp. postsynchron). Dialogy jsou často takové bezbarvé, jakoby jim cosi chybělo. Celý příběh pak působí dost nezáživně. Po zvážení všech pro a proti dávám průměrné hodnocení, podložené zejména mým obdivem k panu Brodskému, paní Zázvorkové a také k paní Kabátové, jejíž role je sice malá, ale je doslova perlou celého snímku.
Hodnocení: 7 / 10
Přidáno: 5.8.2010
Nedívám se sice na tento pořad pravidelně, nejsem ani zrovna žádný kulinářský fanatik, s vařením až tak moc nekamarádím, ale v globálu Babicovy dobroty nehodnotím špatně. Recepty jsou zajímavé a přijde mi, že pan Babica prostě vaří pro lidi a přípravu jídel umí vysvětlit i těm, co nejsou zrovna (jako třeba já) v kuchyni z těch nejzdatnějších. Mám i tento pořad radši než pořad Zdeňka Pohlreicha. Tomu se jeho profesionalita sice upřít rozhodně nedá, ale dost mi vadí jeho vyjadřování. Taky mluvím, jak mi "narost´zobák", ale ono je to o něčem jiném v neoficiální komunikaci a jinak to působí v televizi, kdy pan Pohlreich má za každým slovem stádo hovězího dobytka a ve finále Vám jeho jazykový projev naprosto znechutí celý pořad. Pan Babica taky není možná mistr rétoriky, ale působí příjemněji, lidštěji, bez afektovaného a povýšeného chování. Proto i mé poměrně vysoké hodnocení.
Hodnocení: 7 / 10
Přidáno: 16.4.2011
Doby, kdy jsem Videostop silně prožívala, jsou už pryč, snad i z důvodu toho, že tehdy moc jiných pořadů v televizi ke koukání nebylo a Videostop byla na svou dobu velmi moderně pojatá soutěž s proniknutím do tajů filmových ději. Znovuoprášení tohoto pořadu televizí Barrandov oceňuji. Po shlédnutí několika dílů mě sice nepopadá žádná euforie opojení, ale že jde o pořad se slušnou úrovní, to uznávám. Není na škodu si spolu se soutěžícími oprášit filmové (ne)znalosti, Jan Rosák žijící v nedalekém městečku od mého bydliště, je i ve skutečnosti šarmantní a dobrou úroveň si držící pán s výborným jazykovým projevem. Jen Karel Čáslavský chybí, jeho znalosti fimové historie, jsou vzácnou studnicí, ale chápu, že pokud by přešel na TV Barrandov, zřejmě by si tím zavřel cestu do archivů Kavčích hor a on historií a starými záznamy žije. Tak držím nové podobě Videostopu palce a sama za sebe říkám...."jen tak dál"....
Hodnocení: 10 / 10
Přidáno: 19.3.2012
Vedle Studny, jejíž skutečný příběh se odehrál ve Vonoklasech na našem okrese, je Bestie mým nejoblíbenějším dílem z "majorovsko-zemanovského " cyklu. Ano, přiznávám, že určitou roli bude asi hrát i můj "vlastenecký" vztah k rodné obci, kde se točily nádražní scény z tohoto dílu. Byla to moje máma, která jako mladá teenagerka spolu se svou kamarádkou chodily okukovat paní Zázvorkovou, anžto na kolejích na našem nádraží sype zrní slepicím. K hranicím je od nás z okresu Praha-západ je opravdu velmi daleko, nemáme zde žádné močály a Kyliánku nahradily lesy "Dešiny", kde pomocí dýmovnic vykouzlili filmaři věrohodný požár. Samotný díl patří k těm opravdu nejzdařilejším, s minimálním oproštěním se od politiky. Ano, ta provází celý seriál o mjr. Zemanovi, ale to si zkrátka žádala doba a řekněme, že i ta politika je v určité míře snesitelný aspekt. Některé díly jsou více než kriminalistické právě politické, ale Bestie rozhodně spolu se Studnou patří k tomu nejlepšímu, co by klidně svým napětím, scénáristickým spádem a dějovou propracovaností mohlo býti dvěma samostatnými filmy do kin.
Hodnocení: 5 / 10
Přidáno: 23.8.2010
Naše generace si tím prošla...
S odstupem času se mi tento seriál těžko hodnotí, zřejmě bych na něj dnes asi ani nekoukala, i když...nikdy neříkej nikdy, možná ano. Z nostalgie. Já vím, že pro mnohé diváky je to jen americká slátanina ze života amerických zhýčkaných puberťáků, ale nemyslím si, že je Beverly Hills až tak strašně povrchní seriál. Je fakt, že zde trojnásobně platí tvrzení o nastavované kaši a to, co bylo v posledních sériích, mělo pramálo společného s prvními díly, které se na našich obrazovkách objevily poprvé v roce 1993. Byla jsem zrovna ve věku hlavních hrdinů, chodila jsem na střední a tak mi jejich starosti, byť často točící se kolem toho, kde opsat jaký test či co si vzít na sebe, byly i docela blízké. Řešily se tu však i docela závažné věci - koketování s drogami, alkoholismus rodičů, podezření u Brendy na rakovinu prsu a další věci, které až takovou bezstarostností rozhodně nezaváněly. Vytáčel mě však za všech okolností "slušňák" Brandon, taková jednostranná postava, stejně jako mi nikdy nepadl do oka úlisný krasavec Dylan. Blízký mi byl např. Steve, takový normální kluk s klady i zápory, Donna a Kelly sice působily poněkud "pipiózně", ale to asi k dívkám jejich věku někdy patří. Brenda mi nijak symapatická nebyla, taky taková škatulková jednostranná postava jako její bratr. Oživení a jiskru přinesla má nejoblíbenější postava - Valérie - živel výborně nadabovaný Lucií Juřičkovou, který pořádně zamíchal osudy dalších hrdinů, postava, v níž se tloukly o sebe klady i zápory. Poslední série jsem pak již postupně přestávala sledovat, postavy odcházely a již to prostě nebylo ono. Přesto za nostalgii dávám dnes průměrné hodnocení.
Hodnocení: 8 / 10
Přidáno: 20.9.2012
Není důvod ke studu
Snímek Bezdětná lze zřejmě právem řadit do kategorie "cajdáček", přesto si nemyslím, že je špatný, ač je pravdou, že k jeho sledování jsem "dozrála" až po čase. Má sice prostinký děj a typický sladký "hepík", přesto bych jej rozhodně nezatracovala. Herectví Nataši Gollové je zde poněkud nezvyklé - není to ten rozesmátý "diblík", ale vážná mladá dáma, poznamenaná zradou své první lásky a navzdory bolestným okolnostem narození dcerky ji velmi miluje celým svým srdcem. Odmítá se zprvu podvolit přání rodičů a provdat se za laskavého ředitele Hrona, neboť nechce jejich manželství poznamenat lží. Současně však odmítne i variantu, aby její rodiče žili v bídě, proto nabídku na záchranu rodinné firmy sňatkem s ušlechtilým Hronem přijímá...
Láska dcery k rodičům, láska matky k dítěti - to jsou dvě hlavní hodnoty tohoto snímku, který navzdory červené knihovně přináší i určité morální poselství. Spoustě současníků chybí smysl pro zodpovědnost, úcta k rodině, umění sebepřiznání si vlastního selhání...Nataša Gollová se rozhodně neměla důvod za tento snímek stydět - dokázala, že navzdory svému mládí a dívčímu vzhledu i poměrně malým hereckým zkušenostem uměla zahrát vážnou roli, tolik diametrálně odlišné od pozdějších rozpustilých Ev tropících hlouposti či vymýšlejících si Pold Krušinových.
Dojemný je samotný závěr filmu, kdy Ivan Hron v podání šarmantního O. Korbeláře přijímá dítě své manželky za své. Roztomilou holčičku hrála velmi přirozeně Alenka Pospíšilová, o níž se žádných bližších zpráv o jejím osudu poté, co ukončila svou dětskou a dívčí kariéru koncem 40. let, nepodařilo zjistit. Jako velkého milovníka koček mě bere za srdce scéna dívenky tisknoucí se k bílému koťátku, jehož si odváží z venkovské hájovny za maminkou do Prahy. Milý a dojemný film, neprávem zatracovaný a opomíjený televizními obrazovkami, naštěstí k jeho připomenutí pomohla zlatá studnice dat a tou je jistý internetový server, díky němuž mám možnost si zapomínané černobílé poklady připomínat.