Neuvěřitelně silný   Kachyňův počin. Herecký   výkon malého Oldřicha,   realistické detaily   válečné nouze, zcela   uvěřitelný příběh, vše   umocněné černobílým   filmovým materiálem,   plynulé prolínání   chlapcových zážitků s   představami i závěrečný   osud Cyrila, dvě hodiny jsem   zkrátka zkouknul   takříkajíc jedním dechem.

Brodský a Zázvorková   předvedli herecký výkon par   excellence. Michálkova volba   těchhle dvou herců byla   skutečnou trefou. I když v   zásadě nemám nic proti   hereckému umění pánů   Zindulky či Vetchého,   dělali co mohli, ale přesto   se stávají vedle obou   hlavních protagonistů nutně   pouhými statisty. Koho   nedojalo alespoň rozvodové   stání dědečka a babičky   Hánových, je ignorant :)

Komu připadal příliš   bezútěšný film 1984,   může si trochu spravit   náladu touhle lehce   komediální obdobou. Ale   nečekejte happy end. Pryce je   jako Sam Lowry   přesvědčivý, prostředí   je notně depresivní, v   hlubokém kontrastu s dojemnou   romantikou vztahu Sama a Jill.   1984 byl sice první, ale   kvalitou za ním Brazil   rozhodně nezaostává.

Ačkoliv od A. Hitchcocka   člověk čeká pod dojmem   Psycha a Ptáků hlavně   horror, tady mrazí spíš z   napětí a bezvýchodnosti   situace tenisového   šampióna. Zdánlivě   bezvýznamná ztráta   zapalovače pak významně   ovlivní celý příběh.   Zápletka je velmi   jednoduchá, ale originální   a filmově skvěle   zpracovaná. Inu, klasik   režie..

Tak tenhle propadák snad ani   není Chytilová. Paní   režisérka se marně snažila   uchopit porevoluční   restituční guláš. Polívka   je až neskutečně trapný   (kde nechal svého   geniálního Šaška a   královnu?), herecké výkony   ostatních jsou k pláči. Ta   dvojka v hodnocení je za   skutečně originální mimiku   Ivany Chýlkové v roli   právníkovy manželky.

Neoprávněně opomíjený   kousek, podíval jsem se na   něj, až když ho doporučila   encyklopedie "1001   filmů, které musíte vidět,   než umřete". A dobře   jsem udělal. Jde o úžasně   promakanou sérii podvodů   dvou přátel, kde do   poslední chvíle netušíte,   kdo z postav ve filmu je   největší podrazák. Děj   nemá hluché místo a ten   závěr mě fakt dostal.

Dřív jsme chodili se školou   do kina na Sokolovo, Příběh   opravdového člověka a   Bílý Bim - Černé ucho.   Tohle by měli promítat dnes   jako film pro školy, ve   kterém je mnoho o bezmezné   lásce syna k mamince a o tom,   že se zaplaťpánbůh dá   socialismus vrátit jen na   chvilku a na 79 metrech   čtverečních. Filmové   zpracování žádná sláva   (ono těch německých filmů   s velkým F moc nenajdeme),   ale aspoň jednou to stojí za   to vidět.
P.S.:   Komedie to ale fakt moc není,   aspoň pro ty, co to   pamatují.

Tak nevím. Film je velmi   přesvědčivý, spíš se   blíží dokumentu než   hranému filmu. Tragický   svět rozvráceného   zmrzačeného Afghánistánu   není v takovéhle podobě jen   tak k vidění. Ale ten konec,   to je fakt jako konec první   části. Jestli tím chtěl   být režisér originální,   tak se mu to moc nepovedlo.

Chcete vidět valnou hromadu   brontosaurů? Chcete vidět   jak se dá samopalem   sestřelit šváb z hlavy? Jak   se lítá na netopýrovi? A   především - jak se dá   zmršit filmová klasika? Pak   si to vážně nenechte ujít.   Vizuální efekty (skvělé,   to ano) nezachrání   tříhodinový hollywoodský   propadák.

Marcello jako prototyp   nerozhodného zbabělce   proplouvajícího obdobím   druhé světové války se   zaplete s tajnou policií a   manželkou profesora, kterého   má za úkol zlikvidovat. Film   nikterak oslňující, snad   kromě skutečně nádherných   postav ženských hrdinek.   Stefania Sandrelli a Dominique   Sanda jsou tady zkrátka   okouzlující :)

Průměrná detektivka, kde   září dřevní ženský idol   Bogart. Jeho abnormální   chladnokrevnost, a to i vůči   svůdným ženám, je z   pohledu dnešního diváka   chvílemi trošku legrační,   ale je to zkrátka klasika.   Bogart jako Mirek Dušín mezi   detektivy se ani tentokrát   nezpronevěří své pověsti   čestného muže a gentlemana   :) Nevím proč, ale mně se v   tomhle filmu víc líbil   navoněný Joel Cairo v   podání Petera Lorra. To je   fakt nevídaná figura.

Je vidět, že nemusí být   všechno jen Pán prstenů   nebo Matrix, aby to bylo   (téměř) dokonalé.   Geniální autorský nápad a   skvělé zpracování. Fakt   bomba. Ale je pravda, že se   na to musí člověk podívat   radši dvakrát, poprvé je to   pro normálního diváka   hroznej guláš :)

I když nejsem příznivcem   nepolapitelné mystiky Davida   Lynche (nebo možná právě   proto), musím ocenit, že   tady má aspoň skoro všechno   hlavu a patu. Oproti (podle   mne zbytečně   glorifikovanému) Městečku   Twin Peaks nebo Mulholland   Drive se divák neztrácí v   obvyklých Lynchových   nevyjádřených duševních   pochodech, ale sleduje   kvalitní příběh včetně   přesvědčivého výkonu   osvědčeného   "Lynchova" Kyle   McLachlana.
Ačkoliv   mě za tenhle názor lynchovci   asi ukamenují, tenhle film je   snad z autorovy tvorby   jediným opravdu dotaženým   dílem, které není jen   plytkou sbírkou   mysteriózních epizod. Ale   jak se říká, Lynche lze   pouze buď milovat nebo   nesnášet :)

Zdeněk Svěrák je prostě   klasik scénáře. Devítku   dávám jen proto, že Cimrman   je lepší :)
Věta   "Jmenuji se (pomlka) IGOR   HNÍZDO!" je už   oprávněně stejně   populární jako stěhování   Hliníka do Humpolce.   Třískův comeback do   českého filmu tady vyšel na   jedničku s hvězdičkou a   herecké výkony malých   kluků jsou svojí   věrohodností chvílemi   prostě neuvěřitelné.

Tak tohle je snad nejlepší   filmové zpracování S.Kinga,   co jsem viděl. Je to   především obsazením Jacka   Nicholsona do role šíleného   tatínka spisovatele, která   mu sedla jako snad nikde jinde   (snad jen v Přeletu přes   kukaččí hnízdo, ale to je   jiná kapitola). I když kniha   je kniha a Kingova   spisovatelská excelentnost se   jen těžko filmově   napodobuje, zde se to povedlo   neuvěřitelně dobře.

Westernová klasika v podání   nestárnoucího Britta ze   Sedmi statečných (to byl ten   s těma proklatě rychlýma   nožema; tady má proklatě   rychlou bouchačku, i když na   cvičné terče mu to moc   nejde) a v té době ještě   cucáka K. Kristoffersona,   který je dnes jako herec asi   populárnější v roli   šedovlasého Whistlera z   upírárny Blade. Překvapivě   dobře jim sekunduje Bob Dylan   v epizodní roli Aliase.
Kdo má rád westerny a   především písně Boba   Dylana (včetně populárního   Klepání na nebeskou bránu -   Knockin' On Heaven's Door),   nesmí si tenhle film nechat   ujít.

Šíleně ujetá paranoia. Jak   je Bergmanovým zvykem, není   ve filmu ani kousek   optimistické pasáže. Nikdo   nesmí čekat děj, ten tu   jaksi není moc důležitý.   Odborník by asi řekl   "sonda do ženské   psýchy", ale ani jednu z   obou krásných aktérek by   snad nikdo doma nechtěl.   Těžko říct, která z nich   je větší cvok a nedozvíme   se to až do konce.

Film je podle mě takový   neškodně průměrný,   trošku bez děje, ovšem ty   hlasy ve sboru - to je prostě   nádhera!!

Slaďák ze všech slaďáků   ten nejsladší. Ale ta hudba!   Travolta je tady jako herec   prostě příšernej (ještě   že to úžasně napravil v   Pulp Fiction), ale písničky   člověku zní v uších   napořád. Jo, a na to   pokračování snad ani   nekoukejte, to je hroznej   propadák...

Tenhle film začíná   totální nadvládou   vymaštěné skinheadské   bojůvky, pokračuje odvetou   jimi nenáviděných   "monkies" a končí   scénou, kdy tentokrát jiní   "monkies" si jako   nezúčastnění turisté   točí na kamery a fotí   ubohé zbytky fašounské   legie. Režisérsky velmi   dobře pojaté, i když si   vlastně po shlédnutí filmu   uvědomíte, že to určitě   žádný velký scénář   nepotřebuje. Vsunutá   epizodka lásky Gabe a Daveyho   je spíš jen vatou, aby to   nebylo jenom bezduché   mlácení někoho někým. Ale   je to akční a je tam R.   Crowe. Takže proč se na to   nepodívat?

Trošku zvláštní Hitchcock,   žádní ptáci ani Normani   Batesové. I když - hlavní   postavou je schizofrenní   doktor, který je   přesvědčen o tom, že zabil   svého kolegu lékaře.   Psychoanalytička v podání   I. Bergman se do něj zamiluje   a pokouší se ho vyléčit.   Policie ale také nelení,   takže doktor musí   zmizet..
Hitchcock   nezapře svůj cit pro   dramatickou atmosféru,   přestože film jako celek je   spíše komorní. Trošku mi   vadil přílišný důraz na   popis psychoanalytických   metod, někdy zbytečně   rozmělňující děj. Ale bez   toho by byl film asi   podstatně kratší. Jo, a   kulisy ve snových   představách jsou dílem   samotného   "šílence"   Salvadora Dalího.

Tohle jsem musel vidět   podruhé, aby se mi to začalo   líbit. Je to film svojí   syrovostí podobný Nejasné   zprávě o koci světa.   Polívka i Pavelka jsou   výjimeční, Hrubešová se   zase musela svlíknout, aby si   jí někdo všimnul,   přičemž Deaně Horváthové   - Jakubiskové nesahá sex   appealem i hereckým výkonem   ani po odhalené kotníčky.   Jakubisko tady navíc   dokázal, že ani happy end   vlastně nemusí být až tak   moc happy.

Ten film je tak dobrý, že   každé hodnocení mu jen   ublíží, stejně jako mu   ublížilo jeho volné   pokračování. Neznám   lepší western. Snad jen   Vinnetouova trilogie a   Tenkrát na západě se s ním   mohou srovnávat. Ani   předloha Sedm samurajů   nebyla tak dobrá.
P.S.: Nejlepší je Britt!

Možná by se měl ve   školách místo biflování   reálií o holocaustu   promítat právě tenhle film.   Je to bravurní drsné   zpracování tématu   židovských pogromů 2. sv.   války, a to i přes jistou   míru autorské licence   (dojemné loučení v   továrně, kladení kamínků   na hrob O.Schindlera.

Johnny Depp je jako víno,   čím starší, tím lepší.   Tenhle film je toho   příkladem. Herecký výkon   Deppa je sotva průměrný,   děj není příliš   nápaditý, až moc   připomíná Krásku a zvíře   v rádoby líbivém podání   Hollywoodu. Žádná   překvapení se zde nedějí,   dobro vítězí nad zlem,   dětem se ale asi budou líbit   ty Edwardovy nehtíky. Trojka   v hodnocení je jenom z piety   k J. Deppovi.

Aznavour jako smolařský   virtuozní pianista, nesmělý   muž, bratr dvou zlodějů a   jednoho školáka,   pronásledovaný dvěma   nepříliš schopnými   gangstery. Pokud chcete   vidět, jak se na někoho umí   lepit smůla, tak tohle je moc   pěkná ukázka. Jinak nic   přesvědčivého ani po   stránce herecké ani   režijní. Ale na druhou   stranu - žádný velký   propadák.

Muzikál s překvapivě   dobrými pěveckými výkony   (zrovna třeba ten malej prcek   zpívá fakt úžasně). Depp   je jedinečný, ale H.B.Carter   jako Mrs. Lovett ho snad   ještě předčí. Skutečně   morbidní dvojka. Potterovská   dvojice profesor Snape -   Červíček jako soudce a jeho   slizký soudní sluha   odvádějí taky pěkný kus   špinavé práce. Určitě to   stojí za vidění (pokud se   Vám nedělá zle z velmi   realistickýho řezání do   živýho). Do Londýna se Vám   určitě nějakou dobu moc   chtít nebude :)

Červený film o dlouhém (ale   fakt dlouhém) a bolestivém   (ale fakt bolestivém)   umírání, nemocná sestra   pomalu zůstává opuštěna   svými nejbližšími s   výjimkou věrné hospodyně   Anny. Strašná depka, herecky   výborně zvládnutá. Jestli   Bergman žil tak, jak točil,   tak mu nezávidím. Tenhle   film je jen pro zarputilé   optimisty. Ostatní by mohli   po spatření tohohle filmu   začít pomýšlet na   sebevraždu.

Jde o příběh   homosexuálního mileneckého   páru. Oba milenci jsou   povahově zcela rozdílní,   Yiu-Fai - zodpovědnější   introvert, Po-Wing -   neřízená střela. Ve filmu   se střídá jejich vzájemné   rozcházení a usmiřování,   většinou v   "italském" stylu.   Zajímavé změny ladění   barev mi vzdáleně   připomněly Limonádového   Joea, kamera je chvílemi   skoro   "chytilovská". Děj   sám je dost drsný, ne   žádnými drastickými   scénami, ale osudem obou   hlavních aktérů. V   hongkongské produkci určitě   ojedinělý snímek, který   lze u nás vidět.

Tohle mě opravdu velmi   zklamalo. Pravda, Björk se   vypjala k obdivuhodnému   hereckému výkonu, v tomto   směru nelze než chválit.   Námět je také zajímavý.   Ale výsledkem je jen unylý   pokus o polomuzikál. Ty   hudební vložky jsou často   profesionálními kritiky   oceňované jako originální,   pro mne jako diváka však   byly neskutečným nudným   utrpením, které snad zabralo   skoro půl děje, a to celý   kus ohromně shodilo (ale   třeba jen nemám rád   islandskou hudbu).
Trojka je pro Björk;   nebýt strašlivých   hudebních experimentů, šlo   by ale hodnocení aspoň o dva   výš.