Fantastická dobrodružství na cestě po jiných planetách, nad nimiž budou asi astronomové vrtět hlavou, neboť sotva mají ve svých atlasech planetu Rybošupinatců, planetu Pejřovou nebo planetu Bláznivých koulí, prožije ve Večerníčku skřítek Hajásko ze Záběhlic. Všechno zaviní jeho náhodný známý a později vynikající přítel jinoplanetník Pišpunta a jeho porouchaný létající talíř.
Názvy jednotlivých epizod (datum premiéry):
01. Jak se Hajásko dostal do města Kodaně (11. prosinec 1980)
02. Jak rozsoudili dva opeřence (12. prosinec 1980)
03. Jak pochopili, že stálá proměna je radost (13. prosinec 1980)
04. Co zažili mezi rybošupinatci (14. prosinec 1980)
05. Jak se mohli utancovat (15. prosinec 1980)
06. Jak je kosmický vítr zanese na planetu okurek a dýní (16. prosinec 1980)
07. Jak vyzráli na lítého železňáka (17. prosinec 1980)
08. Jak se rozešli a zase sešli (18. prosinec 1980)
09. Jak nenašli jméno pro formelovou planetu (19. prosinec 1980)
10. Co zažili na planetě šťastných motýlů (20. prosinec 1980)
11. Co se dozvěděli od moudrého papouška (21. prosinec 1980)
12. Jak získal Pišpunta měděný drátek (22. prosinec 1980)
13. Jak se Hajásko vrátil na rybník Hamrák (23. prosinec 1980)
Za dětskou science-fiction označil scenárista a režisér
Jaroslav Boček svůj třináctidílný animovaný večerníček, který na prosinec připravila pro vysílání Československá televize. Jmenuje se PUTOVÁNÍ SKŘÍTKA HAJÁSKA a byl natočen v Krátkém filmu Praha ve Studiu Jiřího Trnky. Jeho dva hrdinové – skřítek Hajásko od spořilovského rybníku Hamráku a mimopozemšťan Pišpunta, objevitel hvězdných světů – se společně vydají na létajícím talíři, divu všech divů, na cestu vesmírem. Navštíví roztodivné světy s jejich přírodními taji i podivnými obyvateli, nejednou jen tak tak vyváznou z nástrah číhajících na neznámých planetách, ale nakonec – jak už to v pohádkách bývá (byť byly napsány pro děti moderního věku), všechno dobře dopadne, důvtip, spravedlnost a přátelství zvítězí. Kolik nápadů, vtipu a představivosti žije v příbězích Hajáskova putování! Z každého momentu vnímáme radost jeho tvůrců – autora
Jaroslava Bočka a výtvarníka
Radka Pilaře – z rozletu fantazie, z tvorby naplňující klukovské sny.
„Když jsem vymýšlel další cesty Hajáska a Pišpunty,“ říká
Jaroslav Boček,
„jako bych se vracel do svých dětských let. A myslím, že i Radek Pilař dal své klukovské fantazii zelenou a s chutí kouzlil podoby vzdálených planet i obyvatel mimozemských světů. Znal jsem jeho předchozí tvorbu dobře, ale výtvarná práce na Hajáskovi mě znovu mile překvapila.“ Nemalý podíl na zdařilém díle, které jistě pobaví i dospělé diváky a připraví jim nejednu horkou chvilku při hledání odpovědí na všetečné dětské otázky, mají kromě uvedených autorů také všichni ostatní členové tvůrčího štábu. Za všechny jmenujme alespoň hudebního skladatele
Jana Klusáka, kameramana
Jiřího Šafáře a animátory
Xenií Vavřečkovou,
Alfonse Mensdorfa a
Karla Chocholína.
[hjč].
Hajáskova putování. Kino. 1980, roč. 35, č. 25, s. 2. [upraveno]
