Díky za každé nové ráno

Úspěšná a divácky oblíbená hořkosladká komedie o životě, v níž hlavní roli hraje láska, odvaha, smích i smrt. Film vznikl podle scénáře Haliny Pawlowské, která tu čerpala inspiraci ze svého vlastního rodinného zázemí. Autorka v něm s humorem a ironií sobě vlastní, ale i pochopením a soucitem vzpomíná na svého otce a další svérázné a zemité příbuzné, pocházející ze Zakarpatské Ukrajiny, na své mládí a s ním spojené nešťastné lásky a ztracené iluze. Vše na příběhu Olgy, jejích přátel, rodiny a vrstevníků, odehrávajícím se v průběhu dvaceti let, které prožívalo Československo po ruské okupaci. Peripetie hrdinů jsou nahlíženy s ironií a humorným nadhledem. Střídají se zde bouřlivé komediální situace se slzami. Hrdinové této komedie však už ví, že nepodlehnout, nevzdávat se, mít rád a nezapomenout se smát, je platné a dobré…

Snímek byl oceněn čtyřmi Českými lvy (v kategorii nejlepší film, za scénář Haliny Pawlowské, za režii Milana Šteindlera a za ženský herecký výkon Ivany Chýlkové v hlavní roli) a obdržel nominaci na Oscara i další zahraniční ocenění.

Zdroj: ČT

autorka a osobitá moderátorka televizního pořadu V žité. Má však mimo jiné za
sebou i dvacet televizních komedií a scénáře ke třem realizovaným filmům (Evo
vdej se, Máj hříšný muž, Vrať se do hrobu). Na filmu Díky za každé nové ráno
spolupracovala znovu s režisérem předchozího snímku, Milanem Šteindlerem.
Formou hořké komedie vzpomíná na svého otce a na své příbuzné, pocházející
ze Zakarpatské Ukrajiny. Ve stylizovaném vyprávěni líčí nejrůznější humorné i
tragické epizody od srpnové okupace z roku 1968 až do osmdesátých let.
Hlavními postavami jsou dospívající (později dospělá) Olga a její svérázný otec.
Hrdinka prožívá nejrůznější životní zklamání a vypráví o osudech lidí okolo sebe.
Jak napovídá titul, neztrácí navzdory těžkým dobám optimismus, zděděný po
otci. - Obraz je provázen častým komentářem a zachycuje jak prostředí zvláštní
domácnosti, tak atmosféru Prahy nedávno minulých let. Zároveň se občas
přenáší na idylický ukrajinský venkov. - Osobitý ironický humor Pawlowské a
Šteindlera ne vždy vyzní na filmovém plátně odpovídajícím způsobem, a příliš
rozvolněná epika oslabuje zamýšlený účinek. Dobrým tahem je obsazení vynikajícího polského herce Franciszka Pieczky do role otce i Ivany Chýlkové jako
jeho dcery. Vděčné jsou rázovité postavy ukrajinských příbuzných, mezi nimiž
se objeví i samotná autorka (jako korpulentní Vasilina). Scénář byl hotov již v
roce 1989 a získal druhou cenu Nadace amerických filmových pracovníků
Hartley-Merrill Prize (1992), ale film se realizoval až mnohem později v
soukromé České filmové společnosti. Přes velké finanční potíže se ho podařilo
dokončit a uvést do distribuce. - Autorka vydala příběh pod stejným názvem i
knižně (Motto, Praha 1994).
Filmový přehled 1994/11/5

Úsměvné hořké vzpomínání na 60., 70., 80. a 90. léta: otec Olgy Hakunděkové se narodil na Zakarpatské Ukrajině. Ve dvaceti odešel studovat do Prahy a už se do rodného kraje nikdy nevrátil. Četní příbuzní ho však na pozvání často navštěvují. Olga vyrůstala a dospívala ve velmi svérázném a osobitém prostředí a sama zdědila mnoho z otcova charakteru. Jak šla léta a měnila se doba, přicházely velké i malé životní maléry, velké i ty největší životní lásky. Hodně humoru a hodně praktických zkušeností jedné generace. Hvězdami jsou I. Chýlková a H. Pawlowská (jako autorka i jako představitelka jedné z rolí). Český lev za rok 1994.

Autor/Zdroj: Březina Václav/Lexikon českého filmu