Anneliese Uhlig

Herečka Anneliese Uhlig se narodila v roce 1918 v Essenu v Německu do umělecké rodiny. Její matka byla operní pěvkyně Margarethe Maschmann a otec divadelní herec.

Po absolvování Reimann Academy se její herecká dráha začala rozjíždět v roce 1937 prvním filmem Manege a ještě v témže roce titulem Stimme des Blutes. Její herecká hvězda rychle stoupala vzhůru a přes řadu rolí v německých filmech, začala v roce 1942 hrát i v italských filmech, a to hned v hlavní ženské roli Renee Dumasové ve filmu Don Cesare di Bazan. V roce 1943 stihla ještě tři italské filmy, než se vrátila zpátky do Německa. Tam pokračovala její kariéra herečky až do konce války, kde si odskočila jako dopisovatel a pisatelka článků do novin v roce 1948 za velkou louži do USA, kde se později stala Američankou.

V padesátých letech se opět ukázala před kamerou v Německu. Další přerušení herecké dráhy následovalo v letech 1957 až 1972, poté v tomtéž roce natáčí pro televizi film Das Klavier, a to v hlavní roli. Následuje další televizní film Guten Abend, Mrs. Sunshine z roku 1980, opět v jedné z hlavních rolí. Neúnavně natáčí další film v roce 1983 s titulem Es gibt noch Haselnuß-Sträucher a jeden z dalších filmů Coming Home podle novely Rosamundy Pilcherové, drama v čele s Peterem O´Toolem v anglické produkci roku 1998. Ve filmografii se může pyšnit více než 30 tituly.

Autor: R.RICKIE

Anneliese Uhligová (nar. 27. 8. 1918, Essen), známá německá herečka z konce 30. a první poloviny 40. let, která byla dcerou herce Kurta Uhliga (1887-1943) a operní pěvkyně Margarethe Maschmannové (1886-1978), zemřela 17. června 2017 v kalifornském Santa Cruz. Její slibnou dráhu přerušil Joseph Goebbels, když jej odmítla a on jí načas znemožnil hrát v Německu. Působila proto pár let v Itálii. V roce 1944 se vrátila do vlasti. Po válce se vdala za amerického důstojníka a k filmu se vracela jen příležitostně. Byla mj. zahraniční korespondentkou v Itálii, Rakousku a v USA, působila ve Spojených státech jako divadelní producentka a vyučovala na univerzitě v Bangkoku. Od 70. let hrála v SRN v divadle a v televizi. Jejím druhým manželem byl kunsthistorik Douglas B. Tucker. Z její filmografie připomínáme tituly Manéž (1937, Manege; r. Carmine Gallone), Právo na lásku (1939, Das Recht auf Liebe; r. Joe Stöckel), Opona padá (1939, Der Vorhang fällt; r. Georg Jacoby), V těžkém podezření (1939, Verdacht auf Ursula; r. Karl Heinz Martin), Golovin jde městem (1940, Golowin geht durch die Stadt; r. Robert A. Stemmle), Policejní komisař Eyck (1940, Kriminalkomissar Eyck; r. Milo Harbich), Srdce bez domova (1940, Herz ohne Heimat; r. Otto Linnekogel), Majorátní pán (1944, Der Majoratsherr; r. Hans Deppe), Stalo se to o deváté (1944, Um 9 kommt Harald; r. Carl Boese), Sólistka Anna (1944, Solistin Anna Alt; r. Werner Klingler) nebo La fornarina (1944, Pekařka; r. Enrico Guazzoni), kde hrála s Lídou Baarovou.

Zdroj: NFA / -tbk-