Adolpho Jean Menjou, americký herec – Adolphe Menjou, se narodil 18. 2. 1890, v Pittsburghu, Pennsylvania, USA do rodiny francouzského emigranta, odborníka na hotelový management. Matka Iris byla sestřenice irského spisovatele a básníka Jamese Joyce.
Malý Adolphe už jako malý kluk „pikolíkoval“ v otcově restauraci a poté, co se přestěhovali do Clevelandu, vlastnil už otec trust prosperujících restaurací. Adolph rád jako kluk hrál divadlo, ve škole byl známý kverulant a přezdívali mu čertík. Otec ho proto dal na jakýsi druh převýchovy na vojenskou akademii v Indianě, což ho mělo odradit od planých nadějí a plánů. Dolpho pak studoval vysokou školu Stiles University a Cornellovu universitu. Otcovu největšímu přání však nevyhověl, a neukončil vysokou školu. Bylo to právě v době hospodářské krize a zachraňoval spolu s otcem co se dalo. Když se rodiný podnik postavil znovu na nohy, odchází Menjou do New Yorku, kde pracoval nejdříve jako dělník, poté číšník a herecky se vzdělával u soukromých učitelů.
Nikdy nehrál na Broadwayi, ale dostal se díky své pilnosti a šikovnosti do filmových studií, a v ateliérech Vitagraph, Edison a Biograph začínal nejdříve jako pomocný kameraman, poté to byly malé epizodní role, později již větší. První světová válka na čas přerušila jeho práci. Menjou odjel do Evropy, a přihlásil se ve Francii, kde sloužil jako kapitán v ambulantním sboru. Po válce si našel práci kameramana a režíroval několik filmů.
Teprve rok 1921 se stal v jeho kariéře zásadním. Byl obsazen do hlavní role ve filmu němé éry po boku tehdejší hvězdy Mary Pickford ve filmech - Troutgh the Back Door a The Faith Healer. Na plátně vypadal velice sugestivně, a díky tomu získal první řádnou smlouvu, kterou uzavřel se spol. Paramount, na roli Ludvíka XIII v Dumasových Třech mušketýrech – kde hlavní roli d´Artagnana hrál nepřekonatelný Douglas Fairnbanks. A v ten samý rok se objevil také v pověstném filmu s hvězdou Rudolpho Valentinem v Šejkovi. Menjou se prezentoval jako uhlazený a dokonale oděný švihák ve filmech vedle Charlese Chaplina a Edny Puriviance. K filmu přišel v roce 1927 i Adolphův mladší bratr, bloňďatý Henri Menjou.
Po ukončení smlouvy s Paramountem, přešel k MGM a stal se také coby znalec několika světových jazyků filmovým poradcem. Jeho prvním zvukovým filmem bylo - Maroko s Gary Cooperem a Marlen Dietrich. V roce 1931 získal nominaci na Oscara za roli ve Front Page, následovaly filmy - Sbohem armádo, Forbidden, Morning Glory, A Star Is Born, Stage Door 1937 a Golden Boy 1939. Tyto filmy patří skutečně mezi mimořádně kvalitní Hollywoodskou tvorbu, obsazenou hereckým výkvětem té doby.
Adolphe Menjou také jezdil v zábavné show pro vojáky na frontě, pracoval v rozhlase ve vícejazyčných vysíláních. Z jeho válečného období stojí za zmínku film z roku 1942, v roli brilantně ztvárněného, hnusného slizouna, který má však jako právník velkou moc, a jeho protipol mu vytvořila a skvěle sekundovala Ginger Rogers v roli Roxie Hart ve snímku - Chicago. Mezi jeho poslední dvě zajímavé role patří role podloudníka v Ostřelovač – The Sniper – 1952, a posledním byla role bohatého, mrzutého samotáře pana Pendergasta v barevném snímku z roku 1960 – Pollyanna. V roce 1947 vyšla jeho autobiografie - It Took Nine Tailors.
Menjou byl od roku 1934 ženatý s herečkou Verree Teasdale, a později adoptovali chlapce, kterému dali jméno Peter Menjou. Adolphe zemřel devět měsíců po neúspěšné bitvě s hepatitidou ve svém domově dne 29. 10. 1963, v Beverly Hills.
Marta Holubová-clara.bow
Autor: clara.bow .
