JORDAN RADIČKOV – pseudonym GLIGOR GLIGOROV – byl bulharský prozaik, dramatik a publicista, jeden z nejvýznamějších bulharských spisovatelů 2. pol. 20. století.
Narodil se 24. října 1929 v podhůří Staré planiny ve vesnici Kalimanica v Bulharsku.
Pracoval jako redaktor mnoha listů a časopisů.
Do literatury vstoupil v letech 1949-51 črtami a povídkami v denním tisku.
V první sbírce povídek „Srdce bije pro lidi“ (1959) najdeme lyrický romantický patos, charakteristický též pro první novinové črty, avšak zároveň již můžeme vysledovat to, co bude typické pro celou jeho pozdější tvorbu: napětí mezi tradičním a novým na bulharském venkově. Radičkov zachycuje bulharského venkovana velmi podrobně a kombinuje přitom lyrický psychologický pohled s humorem a ironií.
Sbírka povídek „ Sveřepá nálada“ (1965) se stává přelomovým dílem bulharské literatury, především díky autorovu neepickému stylu vyprávění. Radičkov v ní boří základy dosavadních žánrových postupů venkovské prózy, v povídkách systematicky narušuje dějový sled a klasický způsob vyprávění, podstatu zápletky často odsouvá do pozadí, paroduje tradiční syžetové postupy.
Střet patriarchálního konzervativního venkova s moderními prvky současného života, který je základem celého jeho díla, je v povídkách „Vodnář“, „Pleva a zrno“ a „Jak to?“ zachycen převážně v groteskním a parodickém tónu.
Povídky složené do tzv. řetězovitých cyklů mu umožňují převádět známé postavy z jednoho díla do druhého. Takový postup platnil například ve sbírce „Střelný slabikář“ (1969).
Svou poetiku, navazující na fabulační postupy a styl lidového vyprávění a vyznačující se širokým využitím ironie, grotesky, alegorie a fantastična, úspěšně prosadil v celé své próze.
O nové postupy usiloval též v dramatu: místo děje je vymyšlené, scéna otevřená, neexistuje dělení na hlavní a vedlejší postavy, posloupnost jejich promluv není pevně dána, ani události nejsou významově hierarchizované. V jeho hrách se spojuje tragično s komičnem.
Radičkov je rovněž autorem filmových scénářů:
„Horké poledne“ (1966),
„Připoutaný balon“ (1967),
„Poslední léto“ (1978).
Další díla: „Prosté ruce“, „Obrácené nebe“, „Horský květ“, „Pestrá houně“, „Kozí bradka“, „Vítr klidu“, „Skalní kresby“, „Bláznivá tráva“, „Něžná spirála“, „Vypadlí z povozu Božího“, „Plechový kohoutek“, „Lidé a straky“, „Malé žabí příběhy“, „Užovky na lukách“, „Všichni a nikdo“, „Noemova archa“, „Nová bible“, „Pokus o létání“ a mnoho dalších.
Jordan Radičkov zemřel 21. ledna 2004 v Sofii.
Autor: dandysek .