Herec Yves Beneyton patří již několik desetiletí k uznávaným osobnostem francouzského filmu a televize, těžiště jeho uměleckých aktivit ale od mládí spočívá v divadle. Narodil se v německém Baden-Badenu, což souvisí s postavením jeho otce – Lionel Beneyton (1920-1992) byl účastníkem protiněmeckého odboje a po válce byl jako důstojníkem pobočníkem velitele francouzské okupační zóny v Německu. Později Lionel Beneyton opustil armádu a zastával manažerské posty v několika firmách. Po matce Line Beneyton, rozené Howard (1916-2004) byl Yves vnukem amerického sochaře Cecila Howarda a také synovcem režisére Noëla Howarda.
Yves Beneyton studoval herectví v letech 1963-1966 u původem ruské herečky Tani Balachové, na jevišti stál již v roce 1965 v Théâtre Récamier v Gorkého hře Nepřátelé, poté vystupoval mimo jiné na divadelních festivalech, absolvoval také turné po Belgii. V jeho počáteční filmografii se sice dobře vyjímají Godardovy film DVĚ NEBO TŘI VĚCI, CO O NÍ VÍM (2 ou 3 choses que je sais d’elle, 1967) a WEEK END (1967), kde se ovšem mihnul jen v epizodních rolích. Větší příležitost dostal až v jedné z hlavních rolí Carného filmu MLADÍ VLCI (Les jeunes loups, 1968).
Na přelomu 60. a 70. let pobýval v Itálii, kde hrál velké role v několika filmech, vzpomeňme alespoň Salceho komedii JÁ A ON (Io e lui, 1973), v níž se již poněkolikáté sešel se svou krajankou Bulle Ogier. Po návratu do Francie hrál hlavní – i když bezejmennou – roli nebezpečného psychopata v kriminálním dramatu CIZÍ KRVÍ (Par le sang des autres, 1974), poté několikrát točil i pro německou produkci. Z jeho další filmografie stojí za zmínku mezinárodně oceněný titul KRAJKÁŘKA (La dentelliere, 1977), v němž byl jako student François partnerem Isabelle Huppert. Znovu točil také v Itálii, v režii slavného Luigiho Zampy hrál ve filmu NETVOR (Il mostro, 1977).
Po náročném období před filmovou kamerou se až koncem sedmdesátých let vrátil k divadlu, vystupoval například v Théâtre de Boulogne-Billancourt, v roce 1981 absolvoval také turné po Švýcarsku. Mezitím navázal početně bohatou spolupráci s televizí a v roce 1982 zabodoval na televizním festivalu v Monte Carlu díky své účasti ve snímku LA CHAMBRE (1982). Diváci jej mohli vidět v několika mezinárodně obsazených projektech historického žánru, v seriálu BORGIOVÉ (The Borgias, 1981) hrál krále Ludvíka XII., později ztvárnil postavu právníka Fouquier-Tinville ve druhé části koprodukčního projektu FRANCOUZSKÁ REVOLUCE (La révolution française, 1989), mezitím hrál také v řadě seriálu s kriminalistickou tématikou.
Kromě divadla a televize se nadále příležitostně objevoval v mezinárodních filmových projektech (VÝZNAMNÝ OBOR – Eminent Domain, 1991; MAKLÉŘ – Rogue Trader, 1999), ve Francii se po letité přestávce před filmovou kamerou objevil v rámci dramatu ICI-BAS (2012). Významnou součástí uměleckého profilu Yvese Beneytona je také dabing, jemuž se věnuje již řadu let, pro francouzskou distribuci v kinech několikrát namluvil například Michaela Yorka.
Yves Beneyton je ženatý, od roku 1982 je jeho manželkou divadelní, filmová a televizní herečka Elisabeth Margoni (*1945).
Autor: argenson .
