Jiří Horčička

Režisér Jiří Horčička představuje rozhodující obrat k novému autentickému výrazu moderní rozhlasové tvorby. Jako režisér je podepsán pod několika stovkami audiofonních inscenací a takřka všechny jeho nahrávky jsou dodnes zachovány v rozhlasovém zlatém fondu. Horčička jako neúnavný reformátor a prosazovatel nových stylů ve vývoji moderní radiové inscenace s využitím stereofonie pracoval s pěti generacemi herců. Rozhlasový objevitel a pedagog, který se významně podílel na vývoji české slovesné a dramatické kultury zemřel zcela nečekaně v den svých 8o. narozenin.
Rozhlas: Nejvýznamnější režisér v dějinách Českého rozhlasu Jiří Horčička začínal pracovat s mikrofonem již ve svých 1o letech jako dětský herec v inscenacích režiséra M. Dismana. Po válce sice započal studia režie na nově otevřené DAMU ve třídě E. F. Buriana, ale školu nedokončil. V říjnu r. 1948 nastoupil do svého jediného a celoživotního zaměstnání, aby se i bez diplomu stal rozhlasovým režisérem. S Horčičkovým příchodem do radia zaznamenáváme zásadní impuls pro znovuzrození žánru rozhlasové divadelní hry, kteou koncipoval jako dynamickou akustickou montáž. Přelomová je v tomto směru Čapkova Válka s mloky, z r. 1958, která se od svého premiérového uvedení dočkala 3o repris. V 6o. letech se Horčička stal šéfrežisérem Československého rozhlasu. Nadmíru kvalitní režií jednotlivých rozhlasových her, radiofonních divadelních dramatizací nebo jen obyčejných četeb si Horčička za svou práci odnesl celou řadu ocenění z domácích i zahraničních soutěží a festivalů, čímž se významně zasloužil o vysoké mezinárodní uznání původní české rozhlasové hry. R. 1964 získal Horčička svou první Cenu italského rozhlasu a televize Prix Italia za režii Aškenazyho hry Bylo to na váš účet. Stejnou cenu mu v r. 1966 přinesla inscenace Stehlíkovy Linky důvěry a o další dva roky znovu za Vilímkovu hru Neodvratný skon maratonského běžce. V tomtéž roce získal Horčička také cenu Akademie umění Franfurkt nad Mohanem, což mu otevřelo bránu do světa a on mohl pohostinsky režírovat v zahraničních studiích (Berlín, Budapešť, Helsinki, Lublaň, Moskva, Záhřeb, …). Ač byl Horčička mnoha cenami ověnčen, chtělo jej nastupující normalizační vedení rozhlasu propustit. Nakonec se ale Horčičkovi podařilo v milovaných studiích za cenu drobných literárních a marginálních pořadů zůstat. V 8o. a 9o. letech stihnul ještě vytvořit několik monumentálních vícedílných inscenací velkých děl klasické literatury. Tvůrčí práci Horčička uzavřel v r. 2oo1 pětidílnou Lázňovského ságou o Merlinovi a Artušově stolci.
Knižní publikace: O životě a díle Jiřího Horčičky dobře vypovídá knižní publikace otce a syna Vedralových nazvaná zcela jednoduše a příznačně „Jiří Horčička – rozhlasový režisér“. Kniha formou fiktivního rozhlasového dokumentu zobrazuje režisérův portrét, v němž vzpomíná na svůj život a na více než 5o let s rozhlasem. Rovněž se zde sumarizuje Horčičkův osud a srovnává se s osudem slovesného a dramatického vysílání rozhlasu v čase dvou totalit a dvou okupací. Kniha je doplněna dobovými rozhovory kolegů dokládajícími vývoj a zrání režiséra. Nedílnou součástí brožovaného titulu jsou i Horčičkovy studie o rozhlasové tvůrčí metodě, o problematice stereofonie v auditivním dramatu, které jsou dodnes platnými manuály moderní rozhlasové dramaturgie a režie. V závěru knihy je zveřejněn soupis režijního díla Jiřího Horčičky.
Rozhlasová režie (výběr): 1958 – Válka s mloky; 1964 – Bylo to na váš účet; 1966 - Linka důvěry; 1968 – Neodvratný skon maratonského běžce; 1989 – Vojna a mír; 199o – Mistr a Markétka; Čtyřicet dnů; 1991 – Candida; 1996 – Dabér; 2oo1 – Merlin a Artušův stolec
Tituly a ocenění: R. 1964 získal Horčička za režii Aškenazyho hry Bylo to na váš účet Cenu italského rozhlasu a televize Prix Italia. Další Prix Italia obdržel v r. 1966 za inscenaci Stehlíkovy Linky důvěry. Poslední Prix Italia mu byla udělena r. 1968 za Vilímkovu hru Neodvratný skon maratonského běžce. R. 1968 získal Horčička také cenu Akademie umění Franfurkt nad Mohanem. V r. 1986 byl J. Horčička jmenován zasloužilým umělcem.

Autor: řepešínský