Michal Bukovič

Textař Michal Bukovič nastoupil po maturitě v r. 196o do Národního podniku Geoindustria jako preparátor hornin. Souběžně se zaměstnáním se Bukovič intenzivně zajímal o hudební dění.
Michal Bukovič, člen kruhu textařů svazu česko-slovenských kulturních umělců, podlehl rakovině hrtanu ve věku 64 let.

Hudba: Michal Bukovič se již za doby svého zaměstnání zajímal o světovou hudbu převážně o rock´n´roll a country a od počátku 7o. let psal texty k písním amatérských zpěváků a skupin. O 3 roky později ale Bukovičovi již vychází jeho písňový text na desce a v roce 1977 přijímá nabídku na funkci pracovníka produkce zábavné hudby u vydavatelství Panton, v níž setrval až do roku 1983. v 9o. letech spolupracoval Bukovič s Českým rozhlsem a psal scénáře pro hudební pořady České televize. Bukovič ve své umělecké činnosti spolupracoval s celou řadou interpretů (Věra Martinová, Karel Gott, Ladislav Vodička, Miki Volek, Rangers) a skladatelů (Stanislav Chmelík, Michal Kocáb, Josef Kolín, Sláva Kunst, Karel Svoboda, Ladislav Štaidl). Nejvýraznější a nejznámější je ale jeho spolupráce s Karlem Zichem, pro kterého až na výjimky napsal snad celý jeho písňový repertoár a stal se jeho dvorním textařem. Michal Bukovič se do dějin česko-slovenské kultury ale také zapsal jako textař, který psal texty jak české, tak anglické, čehož hojně využívali další osobnosti pro export svých desek do zahraničí.

Tituly a ocenění: V r. 1983 za text k písni Jeden tón interpretované Karlem Zichem získal Michal Bukovič stříbrnou Bratislavskou lyru.

Textografie (výběr): Až na vrcholky hor (Věra Martinová); Dávno prošlým láskám Já svou zemi znám (Ladislav Vodička); Jeden tón (Karel Zich); Karel nese čaj (Jiří Korn); Léto jak má být (Karel Zich); Má to fór (Petra Janů); Malý dům nad skálou (Věra Martinová); Měla na očích brýle (Karel Zich); Mlčení ve dvou (Karel Gott); Na prvním programu (Karel Zich); Nahrávám (Helena Vondráčková); Paráda (Karel Zich); Prodavač (Michal Tučný); Rána a gól (Miki Volek); Řidič ten tvrdý chleba má (Ladislav Vodička); To jsem já (Jiří Zmožek); Už mi nevolej (Petra Janů); Z mé cigarety stoupá dým (Karel Gott); ...

Autor: řepešínský