Bohuš Zakopal

Bohuš Zakopal

(20. 11. 1874 – 8. 10. 1936) český divadelní herec. Většina literárních zdrojů hovoří o tom, že účinkoval pouze v jediném filmu.

Narodil se v obci Čilec, která leží v okrese Nymburk. Brzy v dětství ztratil otce a ve čtrnácti letech osiřel úplně. Matčina smrt pro něj znamenala dvojnásobnou ztrátu. Bez její podpory nemohl studovat malířskou akademii. Tam ho to totiž táhlo. Ocitl se tak v keramické dílně, ve které zdobil fajfky a hrníčky. Své divadelní zkušenosti nejdříve získával u různých cestujících divadelních společností. Mezi nimi to byla i ta Karla Stockého. V roce 1902 se stal členem Budilova činoherního souboru Městského divadla v Plzni. V Národním divadle vystupoval dvakrát pohostinsky. Pokud jde o trvalé angažmá, tak jej tato největší česká scéna odmítla. V roce 1907 odešel do Prahy. Zde 23 let byl věrným členem divadla na Královských Vinohradech.

Bohuš Zakopal vytvářel postavy lidových a maloměstských typů. Cizí mu nebyla ani komika. Pokud jde o film, tak, jak už bylo zmíněno, má na svém kontě jediný snímek a tím je film z roku 1914 Noční děs. V něm vytvořil roli lakomce.

Ve dvacátých letech dvacátého století se rovněž angažoval i v rozhlase. Dodnes je zachován jeho hlas v několika záznamech.

Na herce Bohuše Zakopala ve své knize vzpomíná herec Vladimír Hlavatý. Mj. rozvádí příčiny hercova odchodu z vinohradského divadla v roce 1930. Citujme:

Většina kolegů mu říkala Bohušek Zakopal. Byl prvním nositelem státní ceny za herecké umění v republice. Byl hercem oblíbeným nejen u obecenstva, ale i u kritiky. Měl velmi osobitý projev, zvláštní gestikulaci, tak trochu podobnou gestu orientálních tanečníků, mazlivě znějící hlas a báječnou výslovnost, bylo ho slyšet v nejvzdálenějších koutech hlediště. Byl nesmírně sugestivní, uchvacující, byl prostě mistrem své doby.
Zakopal dostal i několik nabídek od Národního divadla, ale vždy je odmítal. Divadlu na Vinohradech byl vždy věrný. Byl tam šťastný. Ale do doby, kdy, jako šéf činohry, nastoupil režisér Jan Bor. Problémy začaly nastudováním Borovy slavné adaptace Dostojevského Zločinu a trestu. Zakopal hrál Marmeladova, to je na začátku krásný několikastránkový monolog a dost, jediný výstup, zato velice efektní. Premiéra byla ve dvou dílech. Po několika reprízách se ukázal, že je lepší vše shrnout do jednoho večera. Dr. Bor mimo jiné škrtl celý výstup Marmeladova. To byl pro Zakopala velký šok, ale nakonec se s tím smířil. Avšak, přišla další rána.

Slavná Zakopalova role byla titulní postava Svobodova Posledního muže. Odehrál spoustu repríz. Tuto roli hrál později v několika nastudováních. V roce 1929 nasadil Bor tuto komedii na repertoár znovu. Zakopal si večer přečetl zkouškový ferman, viděl vypsanou zkoušku na Posledního muže a ráno se dostavil na jeviště. Čekalo tam několik herců, viděl tam i Smolíka a předpokládal, že hraje jednoho z nápadníků. Jak nepříjemné muselo být překvapení, když zjistil, že Smolík hraje titulní roli. Bohuš Zakopal odešel roztrpčen ze zkoušky a krátce na to, v 55 letech, požádal o penzionování. To je však věk, kdy je herec na vrcholu tvůrčích hereckých sil.

Do divadla už nepřišel. Chodil hrát šachy do Hlavovy kavárny, chodil do biografu a na boxerské zápasy. Když jednou odcházel z biografu Beránek v Londánské ulici, udělalo se mu nevolno a zemřel na ulici raněn mrtvicí. Stalo se tak v roce 1936.

Herci Bohuši Zakpalovi se věnuje např. kniha Josefa Tiechmana z roku 1946, která se jmenuje Bohuš Zakopal.

Z divadelních rolí:

Moliere – Lakomec – role Harpagona
Shakespeare – Kupec benátský



Zdroj:
- Vladimír Hlavatý – Monolog Herce z Vinohrad, Melantrich 1984
- Miloš Fikejz – Český film - Herci a herečky – 3. díl
- Český rozhlas: pořad Velký i pozapomenutý herec Bohuš Zakopal

Autor: hvezdyn