Jiří Nermut

Za osobnost českého baletního umění po roce 1945 je právem označován choreograf, tanečník a baletní pedagog Jiří Nermut. Na cestu k baletu se vydal již v den svého narození, tedy 8. března roku 1923 v Pardubicích. Po absolvování gymnázia ve Vyškově, kde složil v roce 1942 maturitní zkoušku, pokračoval na slavné soukromé baletní škole Ivana Váni-Psoty v Brně, kterou navštěvoval od roku 1941 do roku 1945.

Po maturitě se rozhodl studovat na brněnské konzervatoři hru na varhany a jeden rok věnoval na stejné škole studiu dramatického herectví. Po osvobození si z praktických důvodů, aby měl do budoucna hlubší vzdělání a pevnější profesní postavení vybral studium na filozofické fakultě brněnské Masarykovy univerzity a po absolutoriu v roce 1952 získal aprobaci z tělocviku a francouzštiny. Jako jeden z prvních absolvoval stáž na Moskevském tanečním učilišti v letech 1957 až 1958.

Jako tanečník si vyzkoušel baletní divadelní scénu v Českém lidovém divadle v Brně od roku 1943 do roku 1945. Již jako mladá technicky vybavený tanečník získal angažmá jako člen baletního souboru Státního divadla Brno. Od roku 1947 byl již sólistou až do roku 1968. Bohatá historie baletní scény Stádní divadlo Brno se vyznačuje uváděním náročných baletních inscenací a celosvětovým baletním repertoárem a mimořádnými uměleckých výsledků také v době, kdy počínaje rokem 1952 až do roku 1968 byl Jiří Nermut jejím choreografem.

K úplnosti je nutné dodat, že od roku 1961 byl jmenován šéfem baletu. Jako pedagog působil od roku 1955 do roku 1968. V roce 1968 projevila zájem o Nermutovy služby některá zahraniční divadla. Jiří Nermut se rozhodl pro Městské divadlo v rakouském Klagenfurtu. Od roku 1971, po ukončení rakouského angažmá, pokračoval jako tanečník a choreograf Nantes-Ballet de l´Atlantique. Po roce své angažmá ukončil a vrátil se do Brna, aby se stal choreografem brněnské zpěvohry. Od roku 1973 pokračoval i ve své pedagogické činnosti na Baletní škole I. V. Psoty, kde vyučoval až do roku 1992.

Po roce 1992 vedl soukromou baletní školu. Jako tanečník vynikal v hlavních úlohách, převážně lyrického charakteru, vždy mimořádně soustředěný a s příkladně zvládnutou baletní technikou. Z jeho rolí je možno připomenout např.: Prince v Labutím jezeru /1950/, Prince v Popelce /1953/, titulní roli v Romeovi a Julii /1954/Filipa v Plamenech Paříže /1956/ ; Popelce; titulní roli v Princi ze země pagod /1959/, Mandarína v Podivuhodném mandarínovi /1960/ a dal.

Jako choreograf díky své průpravě ve hře na varhany i celkovým hudebním cítěním, se vyznačoval schopností tvůrčího přístupu jak ke klasickým, tak i k modernímu repertoáru. Jako choreograf např. připravil Maškarádu /1952/, Nikotinu a Signorinu Gioventů /1959/, Berliozovu Fantastickou symfonii /1963/ a dal. Za dobu svého působení získal řadu uznání např. za roli Filipa v baletu Plameny Paříže na Divadelní žatvě 1957. V roce 1968 převzal titul zasloužilého umělce. Manžel Věry Avratové.

Erkul

Autor: Erkul