Peter Jaroš

Peter Jaroš se narodil 22. ledna roku 1940 v historickém královském slovenském městě Hybe. S vážnými literárními pokusy začal ještě v době studia na Filozofické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě. V té době se shodou okolností na bratislavské filozofické fakultě setkali budoucí nadějní slovenští literáti jako Marián Bednár, Dušan Kužel, Rudolf Sloboda. O ročník později zahájili zde studium Milan Šútovec, Vlastimil Kovalčík a Pavel Vilikovský.

O něco dříve, než-li Peter Jaroš, studium započali Vincent Šikula, Stanislav Rakús nebo Ján Johanides. Po ukončení studia v roce 1962, pracoval krátce jako redaktor v nakladatelství Mladé letá a týdeníku Kultúrny život/1964 – 1965/.Od roku 1965 do roku 1971 se stal redaktorem v literární redakci Československého rozhlasu v Bratislavě.

Jako scénárista a dramaturg Slovenské filmové tvorby v Bratislavě se podílel na tvorbě slovenských filmů v letech 1972 až 1990. Jako spisovatel ve svobodném povolání byl literárně činný do poloviny roku 1992, kdy se stal profesionálním politikem v pozici poslance Národní rady Slovenské republiky v letech 1992 až 1994 a současně byl i členem korespondentem redakční skupiny anglické encyklopedie Who is who.

Od mroku 1994 do roku 1995 byl uměleckým ředitelem producentské společnosti Royal film. V období let 1995 až 1999 pracoval v Národnom literárnom centre. Souběžně od roku 1996 byl uměleckým manažérem společnosti Trigon production, s. r. o. Od roku 1999 dosud pracuje v Národnom osvetovom centre, na úseku odborného poradenství pro začínající autory a jako porotce v literárních soutěžích.

Své prvotní literární pokusy, zveřejnil v roce 1958 v literárním měsíčníku Mladá tvorba a Slovenské pohľady. Knižní debut si odbyl novelou Popoludnie na terase /1963/, a necelý rok poté vyšla novela Urob mi more /1964/. Prvním románem Zdesenie /1965/ se Peter Jaroš zařadil mezi slovenské prozaiky, kteří navázali na předválečnou tvorbu svých předchůdců. Další Jarošovy prózy, novela Váhy /1966/ a dvojnovela Putovanie k nehybnosti /1967/ jej zařadily do proudu moderní evropské prozaické tvorby.

Ke konci šedesátých let se jeho zájem obrátil k zážitkům z dětství a dospívání: povídkové sbírky Menuet /1967/; Návrat so sochou /1969/. Stejné motivy se objevovaly v 70. letech v dvojnovele Pýr /1971/, románu Trojúsmevový miláčik /1973/ aj. V navazujícím třetím třetím období tvorby dozrává jako autor, když přechází k mnohovrstevnatým a současně rozsáhlým příběhům – monumentální románové fresce Tisícročná včela /1979/, ve které na osudech tří generací liptovských zedníků Pichandovců zachytil osudové životní cesty Slováků v historických souvislostech a zvratech.

Volně navazujícím pokračováním byl román Nemé ucho, hluché oko /1984/. Další svou tvorbu zaměřuje na mezilidské vztahy: romány Lásky hmat /1988/; Psy sa ženia /1990/; Milodar slučka /1991/; Loď lásky /2000/; Kárový horník alias Modrý jazdec /2006/; Samochod srdca /2008/ aj. Je autorem mnoha filmových scénářů: Deň slnovratu /1974/; Studené podnebie /1975/; Pacho, hybský zbojník /1976/; Sneh pod nohami /1978/; Nevera po slovensky /1981, rež. Juraj Jakubisko/;Tisícročná včela /1983, rež. Juraj Jakubisko - získal cenu Zlatý Fénix na MFF v Benátkach 1983/ aj. Je nositeľom Ceny Lea Danihelsa /USA, 1998/ a Řádu Ľudovíta Štúra II. triedy /2000/.

Erkul

Autor: Erkul

Peter JAROŠ je slovenský spisovatel a scénárista. Za svůj knižní debut Popoludnie na terase (1963) získal Cenu Ivana Kraska. Následovaly další knihy Urob mi more, Zdesenie, Váhy, Putovanie k nehybnosti, Menuet (Cena vydavatelství Smena), Návrat so sochou, Krvaviny (Cena vydavatelství Slovenský spisovatel), Až doběhneš psy, Pýr, Trojúsmevový miláčik, Telo v herbári, atd. Za román Tisícročná včela byl poctěn Státní cenou Klementa Gottwalda a Cenou Svazu slovenských spisovatelů v roce 198. Nebývalý ohlas zaznamenalo zfilmování románu v režii J. Jakubiska, s nímž autor spolupracoval i na scénáři. Film byl oceněn na mnoha domácích i zahraničních festivalech. Jako scénárista a dramaturg – kromě uvedeného filmu Tisícročná včela (1983) – napsal několik filmových a televizních scénářů: Deň slnovratu (1973, r. J. Režucha), Studené podnebie (1974, r. St. Uher), Tetované časom (1975, r. Z. Záhon), Pacho, hybský zbojník (1975, r. M. Ťápák), Sneh pod nohami (1977, r. I. Hušťava). Jaroš je také autorem několika rozhlasových her, např. Splynutie (1968), Kráľovstvo Chimenéza (1969). Skrývačka (1971), Omyl (1972), Hlboko v zeleni (1973), a Červený spĺn (1973). Vedle toho pracoval ve Slovenské filmové tvorbě, Studiu hraných filmů jako vedoucí I. tvůrčí skupiny.

(Zdroj: PROSNICOVÁ, Alexandra, NAVRÁTILOVÁ, Hana. Filmový kalendář 1990. Praha : Československý filmový ústav, 1989.)