František Ženíšek

Povolání:
Národnost:
Narození:
25.5. 1849, Praha, Rakouské císařství
Úmrtí:
15.1. 1916, Praha, Rakousko-Uhersko
 

 
Životopis (biografie) / Informace:
František Ženíšek se narodil 25. května 1849 na Novém Městě v Praze, v rodině zámožného kupce Josefa Ženíška. Otec si velmi přál, aby si syn zvolil kariéru vyššího úředníka, a proto jej dal studovat nejdříve do německé nižší reálky. Tam se ukázalo, že má František mimořádné kreslířské nadání.

Otci se to příliš nezamlouvalo, ale dal se obměkčit a syna dal do učení k poměrně neznámému malíři z Vršovic - jakémusi Zimmlerovi. Synovo nadání přesahovalo schopnosti tohoto mistra malby, takže se jeho výchovy ujal malíř Karel Javůrek /1816-1922/, který byl mimořádně dobrým kreslířem a přesně odhadl mimořádnost malířského talentu mladého Ženíška.

Malíř Javůrek připravil svého žáka k přijetí na tehdejší pražskou malířskou Akademii. Po přijetí ke studiu se Ženíška ujal tehdejší ředitel Eduard von Engerth /1818-1897/, který prosazoval na Akademii klasicistní pojetí a studium zaměřené na náboženské náměty navazující na italského malíře Raffaela /1483-1520/. Ženíšek následoval Engertha do Vídně, kam byl povolán na vídeňskou malířskou akademii a v době kolem roku 1865 se s Engerthem podílel na tvorbě kartónů pro vídeňskou Dvorní operu /Wiener Staatsoper/.

Za okupace Vídně pruskými vojsky v roce 1866 se Ženíšek vrátil do Čech na akademii a pokračoval ve studiu u malíře Josefa Mathiase Trenkwalda /1824-1897/, který si jej velmi oblíbil. Trenkwald v roce 1872 rovněž odešl do Vídně. Ženíšek v té době byl již považován za úspěšného malíře své generace a často vystavoval.

Od roku 1871 byl členem Umělecké besedy. Ženíšek a malíř Josef Tulka /1846-nezvěstný od 1882/ ještě před odchodem Trenkwalda do Vídně vyzdobili schodiště Thunovského paláce v Nerudově ulici na Malé Straně. Tyto malby i stavební úpravy realizované architektem Josefem Zítkem /1832-1909/, jsou pokládány za přípravu a generálku pro pozdější práce na výzdobě Národního divadla.

Ženíšek měl v Praze ateliér společně se svými přáteli malířem Václavem Brožíkem /1851-1901/ a polským malířem Alfredem von Wieruszem-Kowalskim /1849-1915/. Po návratu na pražskou malířskou Akademii v roce 1874 spolupracoval s ředitelem akademie Janem Swertsem /1820-1879/, který Ženíškovi a Bohuníru Roubalíkovi /1845-1928/ zajistil práci na nástěnné výzdobě radnice v belgickém městě Courtray.

Později pracoval opět s Josefem Tulkou a nově s malířem Maxmiliánem Pirnerem /1854-1928/ na výzdobě Votivního chrámu ve Vídni. Po návratu do Prahy v roce 1877 měl po nějakou dobu společný ateliér s Antonínem Chittussim /1847-1891/. Po vyhlášení soutěže na výzdobu Národního divadla se Ženíšek spojil s Mikolášem Alešem a pod názvem „Okřídlená paleta“ své společné návrhy a soutěž vyhráli . Při realizaci návrhů došlo k hlubokému nesouladu mezi Ženíškem a Alešem.

Ženíšek byl mistrem uhlazených kontur a technik, Aleš byl pravý opak. Protože měl v této době Ženíšek větší úspěchy a řadu doložitelných prací na vnitřních výzdobách významných stavebních objektů a byl i v kruzích měšťanstva a vlivných osob českého obrození, vnímán jako větší umělec a Aleš byl považován za muže bez renomé a společenské a politicky vlivné pozice.

Tak se stalo, že za života obou umělců byl více vyzdvihován Ženíšek a Alšovi se větší podíl na výzdobě Národního divadla přisuzoval až po jeho smrti. Aleš vždy dával přednost oproti Ženíškovi, dynamičnosti a kontrastu a hluboce nesnášel Ženíškovu ambicióznost a snahu po politicky vlivných kontaktech ve společnosti.

Z výzdoby Národního divadla některé obrazy jsou namalovány ve spolupráci s Alšem - například luneta „Žalov“, nebo velké alegorické obrazy „Historie“, Mythus“ a „Život“. Výlučně Ženíškovými pracemi, včetně návrhů jsou především stropní výzdoba hlediště Národního divadla s alegoriemi znázorněnými Múzami jednotlivých umění - „Lyrikou“, „Epikou“, „Tancem“, „Mimikou“, „Hudbou“, „Malířstvím“, „Sochařstvím“ a „Architekturou“.
Strop foyeru je vyzdoben alegorickými Ženíškovými obrazy „Zlatý věk umění“, „Úpadek umění“ a „Vzkříšení umění“.

Ženíšek také vyhrál i soutěž na původní oponu, která však shořela při požáru Národního divadla v r. 1881. Známé jsou portrétní práce Ženíškovy. Maloval často i své kolegy, výtvarné umělce :Mikoláše Alše, Josefa Tulku, také architekta Františka Schmoranze /1845 – 1892/. Kolem roku 1882 navrhl Ženíšek sgrafito „Hájení pražského mostu proti Švédům v roce 1648“, které je dodnes na novorenesanční budově dnešního Smetanova muzea na Novotného lávce v Praze. Řadu z historických postav na něm maloval Mikoláš Aleš.


V roce 1885 by se stal profesorem figurální kresby na nově zřízené umělecko-průmysloé školu v Praze, dnes Vysoká škola Umělecko-průmyslová v Praze. Svou pedagogickou činnost zde Ženíšek ukončil v roce 1896, aby se po zestátnění pražské malířské Akademie stal společně s Josefem Václavem Myslbekem jejím profesorem.

Pro výzdobu Pantheonu Národního muzea v Praze namaloval Ženíšek začátkem minulého století lunety „Svatý Metoděj dokončuje překlad Písma“ a „Libušino proroctví“.

V letech 1903 až 1904 se stal rektorem Akademie výtvarných umění. Mezi nejvýznamnější jeho žáky z Vysoké školy Umělecko průmyslové a Akademie výtvarných umění patřili Jan Preisler /1872-1918/, František Urban /1868-1919/, Karel Záhorský /1870-1902/, Josef Antonín Zázvorka /1894-1980/, Oldřich Hlavsa/1889-1936/ aj. Během svého života navrhl a namaloval řadu obrazů a vyzdobil mnoho interiérů v objektech významných osob nebo institucí, převážně v Praze.

František Ženíšek měl za manželku Barboru, rozenou Otradovcovou. Z manželství se narodily tři dcery a tři synové. Syn František /1877-1935/ byl otcovým žákem a také úspěšným malířem. Syn Julius se stal velmi úspěšným podnikatelem ve strojírenství a jeho dcera Máňa Ženíšková, provdaná Pištěková /1909 – 1982/ byla herečkou a manželkou Theodora Pištěka /1895-1960/ a oba byli rodiči významného filmového výtvarníka Theodora Pištěka /*1932/, absolventa AVU v Praze, držitele Oscara za kostýmy k filmu Amadeus a držitele Českého lva za rok 2003.

František Ženíšek byl významným a uznávaným malířem evropského formátu, který byl zahrnován poctami až do své smrti. Zemřel v Praze v roce 1916 ve věku 67 let.



Erkul

Autor: Erkul

Nový publicista: :
Nelíbí se vám tento životopis? Chcete napsat lepší? Tak neváhejte a klidně napište.


 

TV Program

ČT1 - Doktor Martin (2014) [TV seriá...

10:25 - 11:20

51 minut již uběhlo
4 minut zbývá do konce

ČT2 - Duben 1945: Soumrak bohů v Hit...

10:45 - 11:40

31 minut již uběhlo
24 minut zbývá do konce

NOVA - Co na to Češi (2016) [TV pořad...

11:00 - 11:50

16 minut již uběhlo
34 minut zbývá do konce

Prima - Příběhy o lásce: Dotek lásky (...

10:25 - 12:15

51 minut již uběhlo
59 minut zbývá do konce

Český lev Oscar

Filmová databáze v číslech

Filmů: 152747
Osobností: 637132
Fotografií: 581904
Plakátů: 276387
Obsahů a biografií: 140165
foto

Komerční sdělení

Seznam DVD

Potřebujete si udělat pořádek ve filmech? Tak právě pro Vás je tu tento program.

foto

Filmová škola

Staňte se hercem, herečkou.

foto

Poslední komentáře

Špión, který mi dal kopačky (201...

Nedejte na hnidopichy!

Špión, který mi dal kopačky
Podělím se tu s vámi o   malé tajemství: do kina se   chodím bavit. „No a co má   bejt“, říkáte si. Jenže   když si tady tak čtu   komentáře, více >

Autor: jardiv | Hodnocení: 9 / 10

Vyšehrad (2016) [TV minisérie]

Drsné,

Vyšehrad
ale zároveň velmi reálné a   vtipné.Slušné herecké   výkony+účast opravdových   "kopaček". Velmi dobrý   počin

Autor: Máša13 | Hodnocení: 8 / 10

Labyrint (2018/7) [TV epizoda]

Labyrint
Tak sedmý díl, lehké   zklamání. Ano vše celkem   jasně vysvětleno a zapadlo   to do sebe, ale nakonec ti   vrazi a jejich pohnutky   nemají tu více >

Autor: FLA | Hodnocení: 7 / 10

Úžasňákovi (2004)

Úžasňákovi
Nudná rodinka s nějakými   schopnostmi a s pár kámoši   s nějakými jinými   schopnostmi, kteří doplatili   na politickou korektnost a   více >

Autor: Frolíček | Hodnocení: 7 / 10

Nejtemnější hodina (2017)

Nejtemnější hodina
Churchilla jsem vždycky   vnímala jako politického   matadora. Nejtemnější   hodina pro mě byla hodně   zajímavá z historického   hlediska, více >

Autor: Frolíček | Hodnocení: 8 / 10

Naposled navštívené:Přesunout nabok | Vymazat historii
František Ženíšek

Ženíšek František

Naposled navštívené:
František Ženíšek

Ženíšek František

Zdarma
aplikace
pro mobil
ke stažení

Copyright © 2003-2018, Filmová databáze s.r.o. (FDb.cz). Všechna práva vyhrazena. Návštěvnost měří NetMonitor.
Šíření nebo publikování jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího písemného souhlasu provozovatele je zakázáno.

Load: 0.039/0.008