František Hrubín

František Hrubín se narodil 17. září 1910 v Praze-Vinohradech do rodiny stavitele. Otec musel narukovat v roce 1914 do války. Malý František spolu s matkou a dvěma sourozenci od této doby žil u matčina otce v Lešanech, vesnici poblíž soutoku Sázavy a Vltavy. Tuto krajinu Hrubín vždy chápal jako své rodné místo a inspirační zdroj, a to až do konce svého života /lyrický próza Doušek života-1949; lyrická próza U stolu - 1958; báseň Romance pro křídlovku - 1962; báseň Lešanské jesličky - 1970 aj/.

V Lešanech vychodil obecnou školu a od roku 1922 studoval v Praze na gymnáziích ve Slovenské a Truhlářské ulici a také v Libni. V roce 1930 se 26. října v Národní kavárně v Praze seznámil s básníkem Františkem Halasem a vzniklé přátelství s ním Hrubína ovlivnilo na celý jeho další život.Po maturitě v roce 1932 byl krátce posluchačem abiturientského kurzu při obchodní akademii a od října 1932 byl studentem právnické fakulty Univerzity Karlovy, ale odtud brzy přešel na fakultu filozofickou.

Koncem roku 1934 odešel ze školy a stal se pracovníkem Ústřední lidové knihovny hl.města Prahy. Od roku 1937 byl redaktorem časopisu Kvart do roku 1940. V roce 1939 se oženil a stal se otcem dcery Jitky Minaříkové /*1940/, překladatelky z angličtiny a italštiny. Ve stejném roce byl přijat do redakce časopisu Mladý čtenář, kde pracoval až do konce roku 1941.

Poté byl až do konce 2.sv.války spisovatelem ve svobodném povolání. Po osvobození se František Hrubín stal podruhé otcem, když se narodil syn Vít Hrubín/1945-1995/, absolvent FAMU a později televizní režisér. Od roku 1945 byl František Hrubín úředníkem na ministerstvu informací a jeho šéfem odboru byl spisovatel Josef Kopta /1894-1962/a od roku 1946 žil až do roku 1963 jako spisovatel z povolání. V tomto období se stala vedle Lešan ještě inspiračním zdrojem pražská čtvrť Holešice, ve které bydel od roku 1945 /báseň Proměna-1957; sbírka básní Až do konce lásky - 1961; aj./.

Souběžně byl jako redaktor spolupracovníkem redakce dětského časopisu Mateřídouška až do 1.7.1950. V letech 1948 až 1956 měl pro své politické názory omezenou možnost publikování své tvorby. Na sjezdu spisovatelů v roce 1956 se veřejně ve svém projevu zastal hanobeného Františka Halase. Od roku 1957 předsedal redakční radě časopisu Zlatý máj. Rokem 1950 začalo jeho seznamování s krajinou kolem Chlumu u Třeboně, kam často jezdil a nechal se inspirovat v další etapě své tvorby /sbírka básní Můj zpěv - 1956; drama Srpnová neděle - 1958/ aj.

Svou publikační činnost zahájil v roce 1928 v časopisech: Studentský časopis, Čin, Ranní noviny a Lumír. Později hojně zveřejňoval své básně a texty v novinách a časopisech: Lidové noviny, Akord, Řád, Čteme, Knihy a čtenáři, Mateřídouška, Divadelní noviny, Plamen, Práce, Mladá fronta aj. Knižně debutoval sbírkou básní Zpíváno z dálky v roce 1933.

Jako překladatel přeložil verše básníků : P.Desnose, J.Superviella, H.Heineho, A.Rimbauda a dal. Podle Hrubínových námětů a scénářů byly natočeny filmy: Vynález zkázy /1958, rež. Karel Zeman + scénař s Františkem Hrubínem podle románu Julese Verna/; Srpnová neděle /1960, rež. Otakar Vávra, scénář František Hrubín podle své stejnojmenné hry + Otomar Krejča a Otakar Vávrou/; Zlatá reneta/1965, rež. Otakar Vávra + František Hrubín dle své stejnojmenné lyrické prózy/; Romance pro křídlovku /1966, rež. Otakar Vávra + František Hrubín podle své stejnojmenné básně/; Panna a netvor /1979, rež. Juraj Herz + scénář Ota Hofman podle stejnojmenné divadelní hry/ a Oldřich a Božena /1984, rež. Otakar Vávra + František Hrubín a společný scénář podle své stejnojmenné hry. František Hrubín je i autorem námětů mnoha televizních inscenací, především pohádek: O pavím králi /1978/; O bílé laňce /1978/ aj.

Některé Hrubínovy divadelní hry byly upraveny i pro rozhlasové inscenace : Srpnova neděle /1960/; Křišťálova noc /1966/ aj Podle animovaných dětských filmů napsal básně pro děti: Vánoční sen malé Zdeny v noci štědrovečerní /1947, podle loutkového filmu B. Zemana a P. Hrdličky/; Zasadil dědek řepu /1947, podle kresleného filmu J. Trnky; přeprac. s tit. Pohádka o veliké řepě/; Zvířátka a Petrovští /1947, podle kresleného filmu J. Trnky; přeprac. s tit. Začarovaný les/ aj.

Je autorem textů písní v řadě filmů, např. Pyšná princezna /1952, rež. Bořivoj Zeman/ aj. František Hrubín je řazen mezi nejpracovitější české básníky. Spolupracoval i s poválečným animovaným filmem - je autorem textů a veršů pro filmy režisérů jako Jiří Trnka /Zvířátka a Petrovští/, Karel Zeman /Poklad Ptačího ostrova/, Zdeněk Miler /Kdo je nejmocnější/, Hermína Týrlová /Nepovedený panáček a Devět kuřátek/.

František Hrubín zemřel 1. března roku 1971 v Českých Budějovicích ve věku nedožitých 61 let.

Erkul

Autor: Erkul

František Hrubín (1910 - 1971)
Zosobňuje všestranně nadaného českého spisovatele. Psal spirituální poezii, prozu, dramata, dětskou poezii. Překládal francouzskou poezii. Jeho dětství je spojováno s obcí Lešany, krásná příroda Posázaví se stala častým tématem jeho děl. Po nedokončených studiích právnické a filozofické fakulty pracoval jako knihovník. Od 50. let se už zabýval pouze literární tvorbou.

Poezie: Romance pro křídlovku, Jobova noc, Chléb s ocelí, Krásná po chudobě, Zpíváno z dálky, Země po poledních, Včelí plást, Země sudička, Proměna, Hirošima, Cikády, Svit hvězdy umřelé, Motýlí čas, Řeka nezapomnění, Černá denice, Až do konce lásky atd.

Próza: Lásky, Zlatá reneta.

Hrubín psal také dramata - Křišťálová noc, Srpnová neděle, Oldřich a Božena.

Neodlučitelná je také Hrubínova tvorba pro děti - Špalíček veršů a pohádek, Měsíce, Jak se chytá sluníčko, Říkejte si abecedu atd.

Autor: veverka-zrzka