Wilhelm Hauff se narodil 29. listopadu 1802 v německém městě Stuttgartu (Bádensko-Württembersko) jako druhé ze čtyř dětí ministerského tajemníka Augusta Friedricha Hauffa a jeho ženy Hedwiky Wilhelminy. V raném mládí ztratil otce a vyrůstal pak spolu se svými sourozenci Hermannem, Marií a Sofií v Tübingenu, u dědečka z matčiny strany.
Děti tu měly k dispozici domácího učitele a rozsáhlou knihovnu, které malý Wilhelm rád a často využíval. Teprve roku 1818 byl poslán do Klosterschule (Klášterní školy) v Blaubeuren a o dva roky později začal studovat teologii a filozofii na evangelicko-luteránské univerzitě v Tübingenu. Zde se stal členem studentského nacionalistického spolku Tübinger Burschenschaft Germania a po ukončení studia nastoupil roku 1824 jako domácí učitel v rodině württembergského ministra války Ernsta Eugena Freiherra von Hügela.
V té době začal pro své svěřence vymýšlet a psát fantastické povídky a pohádky, inspirované starými německými pověstni a orientálními pohádkami. Rychle jich nashromáždil takové množství, že stačily na vydání hned tří svazků "Pohádkového almanachu pro syny a dcery vzdělaných stavů". První díl této trilogie, nazvaný Karavana, obsahuje příběhy, které si vyprávějí kupci, vracející se karavanou z posvátného města Mekky. Druhý díl se jmenuje Šejk z Alexandrie a jeho otroci a bohatý šejk si v něm nechává vyprávět příběhy od svých otroků, neboť se domnívá, že je mezi nimi jeho kdysi zajatý a unesený syn. A ten třetí nese více než povědomý název - Hospoda ve Spessartu. Ano, právě podle něj byl později natočen známý cyklus hudebních komedií
Hospoda ve Spessartu (1957),
Strašidla ze Spessartu (1960) a
Zlaté časy ve Spessartu (1967). Filmaři však Hauffova bohatého díla využívali mnohem častěji, podle jeho pohádek vzniklo na celém světě nespočetné množství dětských filmů a půvabných pohádkových příběhů. Ať už to je český
Labakan (1956), německý
Malý Muk (1953) či ruská animovaná pohádka "Trpaslík Nos (2003) a mnohé další.
Bohužel však jedna z Hauffových novel byla v minulosti zneužita i k natočení rasisticky motivovaného snímku
Žid Süss. Film vznikl roku 1940 na na zakázku říšského ministra propagandy
Josefa Goebbelse. Za zmínku možná stojí, že některé scény se tenkrát natáčely také v Praze. Ale zpátky k Wilhelmu Hauffovi, kterého už moc dobrého v životě nečekalo. Po návratu z velké studijní cesty po Francii, Flandrech a Německu roku 1826 začal Hauff pracovat jako vedoucí redaktor beletristické části novin Morgenblatt für gebildete Stände, kde publikoval i několik svých povídek a novel, pojatých převážně v tehdy módním romantismu.
Počátkem roku 1827 se oženil se svojí sestřenicí Luisou a na podzim téhož roku přivítal na svět svoji dcerku Wilhelminu. To byla jeho poslední životní radost, protože krátce nato podlehl 18. listopadu 1827 (tedy ve svých 25 letech) tyfové nákaze. Stalo se tak v jeho rodném Stuttgartu a tamtéž se, na starobylém hřbitově Hoppenlau, dodnes nachází i jeho hrob.
Autor: green-tea .
