Helena Anýžová

Kostýmní výtvarnice Helena Anýžová se narodila 21.8.1936 v Plzni. Vystudovala jedenáctiletou střední školu s maturitou. Svou kariéru divadelní a filmové kostýmní návrhářky zahájila již v roce 1960, když pracovala postupně pro všechna větši divadla v Čechách a zaměřovala se zejména na klasické formáty, jako balet, opera.

Vyjímečně navrhovala kostýmy i pro menší experimentální scény. Souběžně se uplatnila i jako herečka menších rolí – Mučedníci lásky /1966, rež. Jan Němec/, Kristovy roky /1967, rež. Juraj Jakubisko/, Spalovač mrtvol /1968, rež. Juraj Herz/, Valerie a týden divů /1970, rež. Jaromil Jireš/ aj.

Její výtvarné nadání převážilo a po roce 1970 se uplatnila výhradně jako kostýmní návrhářka s vyjímkou roku 2005, kdy si zahrála ve filmu Jana Švankmajera Šílení /2005/ malou roli stařenky s hřebenem. V roce 1968 se podílela svými kostýmními návrhy na výrobě filmu Žert /1968, rež. Jaromil Jireš/, po němž s Milenou Doskočovou spolupracovala na kostýmech pro film Vtáčkovia, siroty a blázni /1969, rež. Juraj Jakubisko/.

Kalamita /1981, rež. Věra Chytilová/, byl posledním filmem, na kterém se jako filmová kostýmní návrhářka podílela/spolupráce na návrzích s Jaroslavou Veselou/. V letech 1969 až 1982 se výlučně zaměřila na divadelní kostýmní návrhy pro Divadlo F. X .Šaldy v Liberci. Souběžně připravila kostýmní návrhy pro Národní divadlo Brno /Výnosné místo, 1979/, nebo Národní divadlo Praha /Kráska a zvíře, 1980/.

Po roce 1982 až 1991, pracuje jako kostýmní návrhářka pro Jihočeské divadlo v Českých Budějovicích. Souběžně pro Národní divadlo Praha navrhuje kostýmy pro operu Brouk Pytlík /1987/ a pro inscenaci Slečna Julie /1987/. Po roce 1991 vytváří své kostýmní návrhy pro Národní divadlo Moravskoslezské Ostrava, zejména ve spolupráci se scénografem Miroslavem Malinou.

Mezi posledními realizovanými návrhy pro tuto divadelní scénu s řadí kostýmy pro operu W. A. Mozarta – Kouzelná flétna /2003/, pro Gounodovu operu Faust a Markétka /2008/, Smetanovu operu Dalibor /2009/ a Mozartovu operu Cosi Fan Tute /2009/. Kostýmní návrhy vytvářela i pro zahraniční divadelní scény, zejména německé - Mainingen, Osnabruck aj. Samostatně své návrhy vystavovala v roce 1977 v Liberci, Ústí nad Labem, 1981 v Praze v Divadle Na Vinohradech aj.

Erkul

Autor: Erkul

HELENA ANÝŽOVÁ (nar. 21.8.1936, Plzeň – zem. 23.8.2015, Praha) působila od počátku 60. let jako kostýmní výtvarnice se zaměřením na divadlo (činohra, opera, balet) a příležitostně i film. Spolupracovala zejména s Divadlem F.X. Šaldy v Liberci (1969-82), Jihočeským divadlem v Českých Budějovicích (1980-91), Národním divadlem v Praze (1980-88) a Národním divadlem moravskoslezským v Ostravě (1991-2009) i se zahraničními scénámi, zejména německými. Samostatně své návrhy vystavovala v Liberci, Ústí nad Labem nebo v pražském Divadle Na Vinohradech. Ve své tvorbě projevovala smysl pro lyrickou metaforu a uplatňovala pastelovou barevnost a měkký obrys. Svými návrhy kostýmů obohatila také několik stěžejních děl české i slovenské kinematografie: Kristove roky (1967; r. Juraj Jakubisko), Zbehovia a pútnici (1968; r. Juraj Jakubisko), Žert (1968; r. Jaromil Jireš), Vtáčkovia, siroty a blázni (1969; r. Juraj Jakubisko), Kalamita (1981; r. Věra Chytilová). Díky jejímu zajímavému vzhledu (ostře řezaná tajuplná tvář s melancholickým pohledem) ji filmaři několikrát využili i jako herečku. Vedle epizodních filmových rolí ve filmech Délka polibku devadesát (1965; r. Antonín Moskalyk), Mučedníci lásky (1966; r. Jan Němec), Spalovač mrtvol (1968; r. Juraj Herz) ztvárnila před kamerou jednu z ústředních postav majících několik podob (babička/Elsa/matka/rusovláska) v poetickém hororu podle Nezvalova románu Valerie a týden divů (1970; r. Jaromil Jireš). Naposledy ji Jan Švankmajer obsadil jako stařenu s hřebenem do svého filozofického hororu Šílení (2005). Byla manželkou divadelního fotografa Jaromíra Svobody (1917-1992) a matkou tanečnice a performerky Antonie Svobodové (nar. 1973).

Zdroj: -fik- / NFA