Jiří Stanislav

Herec, moderátor, mim a scénárista Jiří Stanislav je typickým příkladem renesančního umělce, neboť se ve světě veřejně činném pohybuje také jako pedagog a dlouhodobě i coby politik. Než se však Jiří Stanislav mohl plně oddat do služeb múz Thálie, pracoval jako horník, hasič záchranář a poté nastoupil na vojenskou školu, kterou ze zdravotních důvodů nedokončil. V r. 1968 emigroval Stanislav do Kanady, kde se r. 1974 stal osobním asistentem kanadského ministra financí Johna Turnera, a kde sloužil i v tamní armádě. Po návratu do vlasti byl J. Stanislav pověřen funkcí velvyslance Severoamerické obchodní komory a pracoval jako poradce zahraničního oddělení Senátu České republiky. Jiří Stanislav vedl několik let Českou stranu národně socialistickou jako její předseda a v současné době se více než politikou vysokou či stranickou zabývá politikou komunální, neboť s úspěchem pracuje na postu starosty jedné z obcí znojemského okresu. K veřejně prospěšným aktivitám J. Stanislava patří též působení v Československé obci legionářské a ve Společnosti generála Ludvíka Svobody. Ve svém soukromém životě je Jiří Stanislav ženatý a bezdětný, a ačkoliv celý život pracoval s dětmi i mladými lidmi; má rád dobré lidi, psy, kočky i delfíny.

Jiří Stanislav se na svou pouť po divadelních prknech vydal, jako herecký elév v ostravském Divadle Petra Bezruče, poté byl přijat na brněnskou Janáčkovu akademii múzických umění do studijního oboru činoherní herectví a jako student hrál na scéně Mahenova divadla Brno. K tolik milovanému divadlu se Jiří Stanislav propracoval i po odchodu do zahraničí a na domácích jevištích jsme jej měli možnost vidět po jeho návratu do vlasti coby hosta scén Městských divadel pražských například v adaptaci Švandrlíkových Černých baronů. Nezdolná fantazie a umění schopnosti okamžité improvizace ze Stanislava činí na hereckém i pantomimickém poli nevídaný a dosud nedoceněný potenciál, takže nám nezbývá nic jiného než doufat, že životní jevištní role na něj v budoucnosti ještě čeká.

Jiří Stanislav se v mnoha případech dostal i před filmovou či televizní kameru, ale zatím daleko více práce zanechal v zahraničních dílech. Debutující příležitost přinesla Stanislavovi až emigrace v postavě Solkova z kriminálního seriálu Cizinci. Za oceánem pracoval především s J. Skolimowskim, který ho režíroval v akčním dramatu Fuška, a role Wolskeho po boku Jeremy Ironse je dosud největší rolí Stanislavovy filmografie; nebo spolu přímo hráli například ve filmu Bílé noci režiséra T. Hackforda. Z významných titulů historie stříbrného plátna, v kterých si J. Stanislav zahrál stojí jistě za povšimnutí i 4. díl Supermana, v němž byl díky režiséru Furiemu kosmonautem nebo Mackenzieho thriller Čtvrtý protokol, kde ztvárnil postavu agenta Winklera. Stanislav nemohl chybět ani u americké realizace, dnes již legendárního snímku P. Kaufmana Nesnesitelná lehkost bytí, který vzniknul na motivy stejnojmenného Kunderova románu. Stanislav se práce před kamerou nakonec dočkal i ve své rodné vlasti a tak jsme jej po návratu do České republiky měli možnost vidět jako trenéra v Růžičkově dramatu Svlékání kůže, v inscenaci Nikdy nekončí hrál jednu z hlavních rolí po boku I. Janžurové a J. Hanzlíka. Stanislav hrál také v celé řadě koprodukčních zahraničních projektů realizovaných u nás, jak tomu bylo například v Cyranově romantickém filmu Princ a já 2, kde byl právníkem nebo v Nachabcevově životopisném snímku Ábel, v němž si zahrál agenta FBI. Nejznámější domácí rolí J. Stanislava je zcela jistě postava majitele právnické firmy z oblíbeného televizního seriálu Velmi křehké vztahy a jeho prozatím poslední filmovou postavou se stala role ředitele věznice v italském Zodiacovi režiséra Zangardiho. Jiří Stanislav na filmovém plátně či na televizní obrazovce jistě zdaleka neřekl své poslední slovo a tak lze očekávat, že výčet jeho filmografických rolí není konečný. Stanislavovi lze přát, aby si obdobně jako v divadelní sekci jeho dosud nevyužitého potenciálu filmoví tvůrci konečně všimli a nabídli mu příležitost zaskvět se v náročné úloze, aby dokázal své široké umělecké kvality. Jiří Stanislav v dějinách celuloidového pásu zanechal svou stopu nejenom jako herec, ale také jako autor námětu i coby scénárista, čehož dokladem je jeho námět k Růžičkově komedii Hotýlek v srdci Evropy nebo britsko - americký film Hranice, který získal na MFF Cannes Stříbrnou růži, a k němuž napsal dle skutečných událostí námět a poté spolupracoval i na scénáři.

Jiří Stanislav v čase svého exilu pracoval v anglické rozhlasové společnosti BBC jako hlasatel stanice Volá Londýn.

Tituly a ocenění: Jiří Stanislav je nositelem Záslužného kříže ministra obrany, nositelem Medaile Otakara II. a jiných legionářských medailí.

Autor: řepešínský