Josef Kajetán Tyl

Josef Kajetán Tyl začal pracovat jako ochotnický herec, dramatický spisovatel a překladatel, redaktor a organizátor společenského života v Praze. V letech 1835 - 1837 byl ředitelem českého ochotnického Kajetánského divadla. Tyl se mimo jiné věnoval i činnosti redaktorské. Roku 1833 se ujal redakce časopisu Jindy a nyní. Tento časopis po roce přejmenoval na Květy české a později na Květy. Uveřejňoval v nich své básně, překlady a práce jiných uznávaných autorů. Dále řídil časopis Vlastimil, vydával sborníky jako Pomněnky, České besedy a sbírku divadelních her Česká Thalia.

Roku 1842 opustil Tyl místo u vojenské správy a působil jako režisér a později i dramaturg českých her ve Stavovském divadle.

Rostoucí bída a velké pracovní vypětí způsobily J. K. Tylovi předčasnou smrt. Na jeho pohřeb přišly zástupy lidí a rozloučily se s ním písní Kde domov můj. Hrob J. K. Tyla je na Mikulášském hřbitově v Plzni.

Díla:

Próza:

Statný Benada - 1830, historická povídka ze studentských let
Mladý harfeník a starý flétnista - 1835
Hudební dobrodruzi - 1833, povídky ze současnosti
Pouť českých umělců - 1836, povídky ze současnosti
Pomněnky z Roztěže - 1838, povídky ze současnosti
Rozina Ruthardová - 1839, historická novela, námětem byla slavná historie Kutné Hory
Dekret kutnohorský - 1844, historická novela z doby vlády Václava IV. popisuje boj Čechů s cizozemci o pražskou univerzitu. Napsáním této povídky si Tyl kladl za cíl sjednotit Čechy.
Rozervanec - 1841, povídka, ve které vystupují dva hlavní hrdinové –Karel a Hynek. Karel se věnuje vlastenectví a tím překoná svou úzkost. U Hynka se projevuje sebelítost a žal, na své okolí působí depresivně a nakonec umírá.
Poslední Čech - 1844, první Tylův román
Kusy mého srdce - 1844, mladý Albert hledá sám sebe, svou osobnost a vlastenectví.
Ze života chudých - 1845
Pomněnky z hrobu nejstaršího Čecha - 1847
Chudí lidé - 1849

Divadelní hry:
Hlavní těžiště Tylovy tvorby je v divadelních hrách. Lze je rozdělit do tří skupin:

Dramatické báchorky:
Strakonický dudák aneb Hody divých žen - 1847 - dramatická báchorka, ve které dudák švanda odchází do ciziny, aby byl hoden své lásky Doroty. Společnost mu dělají hodný Kalafuna a zrádný Vocilka. Švanda díky očarovaným dudám podlehne slávě velkého světa. Nakonec se ale díky své matce a Dorotce svého očarování zbaví.

Jiříkovo vidění - 1849
Tvrdohlavá žena - 1849
Lesní panna - 1850

Historické hry:
Kutnohorští havíři - 1848, divadelní hra, jejíž děj zasahuje do doby vlády Ludvíka Jagelonského. Havíři bojují proti nespravedlnosti mincovních úředníků.
Jan Hus - 1848
Krvavé křtiny čili Drahomíra a její synové - 1849
Žižka z Trocnova - 1849

Činohry ze současného života:
Tyto hry se dotýkají konfliktů v měšťanském a řemeslném rodinném prostředí a těžkého hereckého života.
Paní Marjánka, matka pluku - 1845
Pražský flamendr - 1846
Paličova dcera - 1847
Bankrotář - 184
Chudý kejklíř - 1848

Samostatné místo v Tylově divadelní tvorbě má pražská lokální fraška.
Fidlovačka aneb žádný hněv a žádná rvačka
- 1834, hra se zpěvy, k níž nápěv složil František Škroup. Jedna z písní "Kde domov můj" natolik zlidověla, že se stala českou národní hymnou.

Autor: veverka-zrzka

+1856;

+1856;

Autor/Zdroj: /Sber