A.J. Urban

ANTONÍN JAROSLAV URBAN: GLYCERINOVÉ SLZY A LITERÁRNÍ GROTESKA NA POZADÍ FILMOVÉHO PRŮMYSLU.


Narodil roku 1899 v Bylanech u Českého Brodu, zemřel v roce 1962 v Praze. Spisovatel, redaktor a filmový publicista od roku 1925 v Lidových novinách ve dvacátých a třicátých letech, spolupracoval s časopisem Český filmový svět, Přítomností, Rozpravy Aventina, Magazínem družstevní práce, působil v Národní politice, divadelní kritik ale v Národní práci za druhé světové války. Znalost prostředí filmového průmyslu – včetně osobní zkušenosti s Hollywoodem, se projevila i literárním díle A. J. Urbana.

Některé jeho romány – ,,Milosrdný smích” (1934) nebo ,,Glycerinové slzy” (1960) jsou neseny a ovlivněny prvky grotesky a komična životních příběhů, které se odehrávají na pozadí prostředí filmového průmyslu. Filmová groteska jako filmový žánr se rozvinula především v němém filmu, ale postupně se prosadila i ve filmu zvukovém. Groteskno – jako forma nadsázky byla již dávno přítomna v literatuře a filmem ji přímo spojovala možnost střihu – resp. zaměření záběru na jednotlivou postavu, jak se chová či vystupuje.

Hrdina, v životě čistý jako lilie, se prostřednictvím filmového plátna mění v záletníka a padoucha. Tyto první prvky grotesky a komického přístupu již nalezneme v humoristické eseji ,,Filmový scenář” z roku 1934 v Magazínu Družstevní práci. V románu ,,Milosrdný smích” se prolínají různé životní osudy financiéra filmu – Breburdy, jeho manželky – Emy, která se chce stát filmovou hvězdou a režiséra – Lepaře. Konečné vyznění románu je více než-li ironické – Breburda, který je znamením ctnosti a mravnosti se díky své spoluúčasti na filmu stává filmovou hvězdou místo své paní, která prožila svůj románek s režisérem. Senzační tisk se mezitím postará o zveřejnění celého příběhu. Když na konci knihy producent Hubáček nabízí Breburdovi možnost dalších rolí ve filmu a ten ho odmítne, protože se chce navrátit do světa, který dobře zná, přichází ke slovu milosrdný smích, laskavý úsměv člověka – komika. Nic zde není tragické a dál život běží svoji obyčejnou cestou. Román ,,Glycerinové slzy” byl napsán v roce 1960 a způsobem zpracování navazuje na román z roku 1934.

Modelovou předlohou pro napsání románu mohla být událost z roku 1935, kdy ilustrovaný týdeník – Hvězda československých paní a dívek - vypsala konkurs na obsazení hlavní role herečky v připravovaném filmu. Okolo konkursu tehdy propuklo šílenství v podobě stovek žen a dívek, které se chtěly stati filmovou hvězdou. V ,,Glycerinových slzách” přichází do prostředí filmového průmyslu hlavní hrdina – filmový publicista s představou, že budou natáčeny filmy na podkladě jeho scénářů. Brzy však zjišťuje, že to chodí jinak.. Ve světě filmu je nejdůležitější slovo producenta a produkčního, nikoliv slovo filmového poradce či scenáristy. Postavy, které jsou zde vykresleny, jakoby oživly i dnes na filmovém plátně. Zde již nejsou tolik komické, jak tomu bylo např. v ,,Milosrdném smíchu”, ale spíše připomínají stíny oživlých figurek a mnohdy figurín.

Tuto zkušenost si Antonín Jaroslav Urban přinesl s sebou, když vstoupil na půdu filmové scenáristiky. Prosadil se také jako Filmový scenárista (AB Barrandov - 1938), podle jeho scénářů byly natočeny čtyři filmy. Prvním z nich byl film ,,Pán a sluha” (1938) – režie Walter Šorš, s Františkem Kryštofem-Veselým, Jindřichem Plachtou, Václavem Trotlem v hlavních rolích. (Lucernafilm.). Druhým filmem ,,Neporažená armáda”. Film přišel do kin po Mnichovu a byl uveden k 28. říjnu v kině Lucerna. Režii filmu realizoval Jan Bor. Vyrobil Lucernafilm. Třetím filmem, který se však nedočkal realizace, měl být film v režii Vladimíra Slavinského podle divadelní předlohy hry A. J. Urbana ,,Jediný krok”. Natáčení bylo přerušeno v důsledku internace představitele hlavní role O. Nového gestapem.

Čtvrtým filmem byla ,,Červená ještěrka” podle literární předlohy Jiřího Mařánka a scénáře A. J. Urbana. Film natočil režisér František Sádek. V tomto období A. J. Urban sporadicky přispíval do časopisu Filmová práce a kulturního týdeníku Cíl.V padesátých a na počátku šedesátých let se A. J. Urban již věnoval převážně své literární činnosti. Svým dílem rozhodně přispěl k rozvoji filmové publicistiky v předválečném Československu.

Jako publicista se podepisoval pod šiframi: A.J.U., a.j.u., -b-,u, -u, U, UR.

Dílo:

Námořníkem z Austrálie do Evropy (1926)
Nejmladší pevnina (1931)
Město, zvané Hollywood. (1934). Družstevní práce.
Milosrdný smích (1934)
Přítel domorodců (1954)
Na konci světa je domov (1955)
Karel (1955)
Glycerinové slzy (1960)

Divadelní hry:

Vyučování Lásce (1935)
Sluneční paseka (1941)
Nejlepší lék (1949)



Literatura:

Český hraný film II. 1930-1945. NFA, Praha: 1998
Český hraný film III 1945-1960. NFA, Praha:
2001.
Československý biografický slovník. Praha: ČSAV, 1992.
Dr. Pravoslav Hyneš-Zdeňka Marčanová. Bibliografie české a slovenské literatury pro mládež za rok 1957. Praha: 1961.
Jan Karel Strakatý.: Antonín Rautenkrantz. Památce českého novináře. Praha: 1936
Kulturní adresář ČSR. Biografický slovník žijích kulturních pracovníků a pracovnic. Sestavil Phdr. Antonín Dolenský. II. vyd. Praha, 1936.
Kdy zemřeli….? Přehled českých spisovatelů a publicistů zemřelých od 1.1. 1937 do 31.12. 1962. Zpracoval Jaroslav Kunc. II. doplněné vyd. Praha: 1962.
Knapík,J.: Kdo byl kdo v naší kulturní politice
1948-1953.: biografický slovník stranických a svazových funkcionářů, státní administrativy, divadelních a filmových pracovníků, redaktorů..
Praha: Libri, 2002.
Knižní novinky. 1935-1947. D.I.-II. Se spolupracovníky uspoř. Dr. Jaroslav Kunc. Praha: 1948, s. 369.
Kunc, J.: Česká literární bibliografie. 1945-1963. D. II. N-Z. Praha: 1963, s. 648.
Lidová demokracie, 6.3. 1962.
Nečasová, L.: Kde – kdy – kdo. Literární místopis Čech, Moravy a Slezska. Praha 1947.
Ottův slovník naučný nové doby. Dodatky k velkému Ottovu nauč. slovníku. D.I.-VI. (12.sv.). Praha: 1930-1943.
Štábla, Z.: Data a fakta z dějin čs.kinematografie.
1896-1945. Československý filmový ústav, Praha: 1990, sv. 4.
Vopravil, J.: Slovník pseudonymů v české a slovenské literatuře:. SPN, 1973, Praha: s. 1343.

Zpracoval: POLYEKRAN

Autor: POlYEKRAN