Narodil se jako syn vrchního poštovního tajemníka 28. listopadu roku 1906 v Praze. Ještě v dětských letech se Jaroslava a jeho mladšího bratra ujali babička a nevlastní dědeček, když oba rodiče byli dlouhodobě a vážně nemocní. Nevlastní dědeček, který byl listonošem, a Žižkov, kde prožili s bratrem řadu let, měli velký vliv na další jejich dospívání. V letech 1912 až 1917 absolvoval Jaroslav obecnou školu a následně pokračoval ve studiu na pražském klasickém gymnáziu v Libušině ulici.
Po úspěšně složené maturitní zkoušce v roce 1925 byl přijat ke studiu na filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, a u profesorů Groha, Ludvíkovského, Tilleho , F.X.Šaldy a dal. vystudoval latinu a francouzštinu. Mimo tradiční přednášky se zejména soustředil na přednášky o české literatuře u prof. Hýska. Jaksi navíc si Jaroslav Žák přibral speciální jazykový kurz italského jazyka, přednášky z praktické filozofie a z dějin pedagogiky. Ještě během studia na vysoké škole byl aktivním členem, atletického odboru SK Slávie Praha a v letech 1927 a 1928 byl dorosteneckým mistrem v běhu na 400 a 800 metrů.
V té době se také seznámil s malířem a humoristou Vlastimilem Radou. V roce 1928 složil předběžnou filozoficko-pedagogickou zkoušku. Po absolutoriu v roce 1929, se na krátkou dobu v květnu roku 1930 stal výpomocným učitelem latiny a češtiny na Masarykově reálném gymnáziu v Praze. Po této epizodě u zkoušek z učitelské způsobilosti,. Jen na krátko si vyzkoušel své učitelské schopnosti na gymnáziu ve Dvoře Králové a byl jako mladý pedagog, přeložen na Slovensko do Liptovského Sv. Mikuláše na místo prozatímního profesora. Definitivu získal až v roce 1935 a téhož roku se seznámil s další důležitou postavou svého života Františkem Soukupem, se kterým úzce spolupracoval později za svého pobytu v Jaroměři, kde učil na místním reálném gymnáziu v letech 1936 až 1946.
Již v roce 1930 vstoupil Jaroslav Žák velmi úspěšně do české literatury svým knižním debutem – Budulínek a Matlafousek aneb Vzpoura na parníku Primátor Dittrich, nejprve pod pseudonymem Jerry Jack, s ilustracemi Vlastimila Rady . Delší prózu Dobrodružství šesti trampů aneb Nové pověsti české /1933/, již vydal pod svým jménem a opět s ilustracemi Vlastimila Rady. Osobní vztah místu svého dětství se stal do jisté míry základem pro napsání prózy Z tajností žižkovského podsvětí /1933/, které opět ilustroval zdařile Vlastimil Rada.
Po úspěchu knihy Študáci a kantoři /1937/ a její divadelní verze Škola základ života /1937, i prem./, kterou hrálo E. F. Burianovo divadlo D 38. Následně uspořádal v průběhu roku 1938 přednáškové turné po Čechách na téma Študáci na jevišti, v literatuře a ve skutečnosti. Za tuto svou činnost byl kritizován Ústředním spolkem čs. profesorů pro snižování vážnosti profesorského stavu. Žák na konci třicátých let minulého století úzce spolupracoval jako scénárista spolupracoval s režisérem Mac Fričem a Janem Kaplanem na napsání scénáře filmu: Cesta do hlubin študákovy duše /1939/ a filmu Čapkovy povídky /1947, s Mac Fričem a Fr.Vlčkem/.
Žákova románová předloha Škola základ života byla filmově zpracována /1938/. Scénář napsal Václav Wassermann. Již po autorově smrti vznikla dramatizace Zdeňka Pošívala - Bitva v gymplu aneb Študáci a kantoři, rozmnož., 1966/ a v úpravě režisérky Hany Burešové-Škola základ života /1994/. Na motivy knih Budulínek a Matlafousek aneb Vzpoura na parníku Primátor Dittrich a Dobrodružství šesti trampů aneb Nové pověsti české vznikl šestidílný televizní seriál-Dobrodružství šesti trampů /1970, režie a scénář Pavel Brezina/. Pohádka Kouzelné rukavice /1971/ byla Milošem Stránským upravena pro divadlo.
Během válečného období let 1939 až 1945 Žák napsal některá své méně známá díla, např. Vydržte do finiše!/1939/; Svět se mění nenápadně/1940/; Hvězdy nad Roupkovem/1941/; Oheň /1943/; Bavíme se ušlechtile /1945/ aj. V září roku 1946 se přestěhoval do Prahy a věnoval se usilovně beletristické tvorbě. Po roce 1948 souběžně pracoval jako lektor a scenárista Čs. státního filmu. Po únoru 1948 se dostal do střetu s novou politickou a společenskou situací a výsledkem bylo, že byl za politickou satiru na současnost vyloučen ze Syndikátu spisovatelů a nesměl publikovat. Přesto dál pracoval ,ale pouze pod cizími jmény jako překladatel a korektor. Kolem roku 1955 byl zaměstnán na částečný úvazek v Ústavu pro zdravotnickou dokumentaci.
Část Žákova díla byla publikována toliko časopisecky nejen v literárních a společenských periodikách, ale také v denním tisku, např.:Humoristické listy /1921-1929/; České slovo /1932-1936/; Studentský časopis /1937-1941/; Právo lidu /1937-1938, 1947/; Lidové noviny /1930-1941/; Dikobraz; Mladá fronta a dal.
Autor rozsáhlého humoristického díla, scénárista a publicista Jaroslav Žák zemřel v Praze 29. srpna roku 1960, náhle na srdeční infarkt, ve věku nedožitých 54 let.
Erkul
Autor: Erkul .
