Eliška Slancová

Z několika prvorepublikových, potažmo protektorátních filmů se v hereckém obsazení dovídáme jméno Elišky Slancové. Ve snímcích „Bláhové děvče“ (1938), „Přítelkyně pana ministra“, „Adam a Eva“ (oba 1940) a „Bludná pouť“ (1945) je pokaždé postava Elišky Slancové charakterizována jako tanečnice a není divu – Eliška se opravdu profesionálně živila tancem a tak ve zmíněných čtyřech snímcích (ano, jen tak velmi krátká byla její filmová kariéra) hrála v podstatě samu sebe. O Elišce Slancové, jedné z pozapomenutých českých umělkyň, jsme dnes schopni z dostupných pramenů říci zatím jen velmi málo informací…

Eliška Slancová přišla na svět v Praze 29. března roku 1921. Tanec zřejmě byla její touha již od útlého mládí. S ohledem na skutečnost, že navštěvovala soukromé hodiny u tanečních mistrů Marie Klimešové-Máchové a R. Macharovského (1909 – 1978), je víceméně zřejmé, že rodina mladinkou Elišku v jejím rozhodnutí podporovala. V roce 1937 se teprve šestnáctiletá Eliška Slancová vydala na vlastní profesionální dráhu tanečnice.

Eliška začínala v té době na operetních scénách. Diváci její taneční umění mohli obdivovat např. ve Švandově divadle či v na scéně Tylova divadla v Nuslích. Nicméně větší profesní příležitost přišla až v roce 1945. Do té doby byla Eliška Slancová spíše revuální tanečnicí, ovšem tehdy se z ní stala skutečná balerína. Působila jako sólistka v divadle v Liberci, dále v Bratislavě na scéně Slovenského Národního divadla, odtud přešla do Brna, posléze do Košic, aby nakonec zakotvila na scéně Národního divadla v Praze. Zde působila v letech 1954 - 1963. S Národním divadlem je spjata i jedna z etap jejího soukromého života. Stala se totiž první manželkou svého kolegy Miroslava Kůry (narozen 26. května 1924 v Brně), našeho předního tanečníka a choreografa. Manželství ale záhy skončilo a Miroslav Kůra pojal za svou choť balerínu Jarmilu Manšingrovou, s níž má dceru Janu Kůrovou (nar. 1959), rovněž tanečnici Národního divadla.

O Elišce Slancové již posléze nevíme dalších bližších informací. S největší pravděpodobností žila spíše v ústraní. V roce 1998 získala cenu Senior Prix od nadace Život umělce a to bylo také naposledy, kdy její jméno bylo zmíněno v kulturních informacích. Nepočítáme v to smutnou zprávu, která přišla o rok později. Tanečnice Eliška Slancová zemřela 30. října roku 1999 v Praze ve věku 78 let.

Autor: Hortensie