Prvorepublikový herec – později režiser, scénarista a na krátké období také ředitel divadla - Vladimír Borský, vlastním jménem Vladimír Fuks se narodil ještě v období Rakousko-Uherska v Praze 2. března 1904. Po studiu na reálném gymnáziu a obchodní akademii přešel na dramatické oddělení „Státní konzervatoře v Praze“, a po ukončení studia hrál na menší divadelní scéně, jako bylo Intimní divadlo.
V divadle, a také ve filmu zprvu představoval milovníky v různých konverzačních hrách a komediích. Kritikové často jeho výkon „znectili“ s poukazem, že je v roli milovníka prkenný, a že přehrává, což byla zpočátku pravda.
Borský debutoval ve dvacetidvou letech ve filmu Přemysla Pražského v grotesce z roku 1926 – Prach a broky, a první zvukový film ho zastihl v malé úložce prodavače gramodesek ve filmu - To neznáte Hadimršku v režii Karla Lamače a Mace Friče. Následovaly filmy jako – Kariéra Pavla Čamrdy, Zapadlí vlastenci, nebo komedie Madla z cihelny s Lídou Baarovou, Hugo Haasem, který si zahrál roli jeho strýce. A opět s Lídou Baarovou a Haasem v Její lékař, nebo snímek – Poslední muž u nás byl znovu zfilmován hned po válce s Jaroslavem Marvanem ve dvojroli bratrů Kohoutových – starožitníka a lesníka. Borský se stal i díky hereckému vedení Hugona Haase lepším hercem, a dlužno říct, že byl Poslední muž jejich předposledním společným filmem před odchodem Haase s manželkou Bibbi do exilu v USA.
Vladimir Borský působil v českých filmech od roku 1930 až 1944. Hrál také ve filmu francouzsko-české kooprodukce roku 1934 - Volha en flammes - Volha v plamenech, po boku oblíbených francouzských herců Danielle Darrieux a Alberta Préjeana. Objevil se v německé verzi komedie Anette in Paradies - Anita v ráji, který režíroval v roce 1934 Jan Sviták. Následovaly další většinou komediálně laděné a českému divákovi téměř notoricky známé filmy jako byly: Vdavky Nanynky Kulichovy, Tři muži ve sněhu – v komické trojici tehdy poněkud nezvyklá sestava – Haas-Plachta-Borský – natočený podle námětu německého spisovatele Ericha Kästnera, tentokrát v režii Vladimíra Slavinského.
Ve filmu Maryša – 1935, se měla původně blýsknout Adina Mandlová, a uvažovalo se i o Lídě Baarové, ale nakonec Rovenský, který měl hlavní hlas jako režiser vybral do role Maryšy herecky vyzrálou, psychologicky působivou a typově jedinečnou Jiřinu Štěpničkovou, v roli Vávry Jaroslav Vojta, a v roli Maryšina milého - Francka se objevil i Borský. Scénář byl napsán podle námětu divadelní hry bratří Mrštníkových, za kamerou stál Karel Degl a na filmovém scénáři tehdy zapracoval Josef Rovenský a Otakar Vávra.
V režii Mace Friče se zrodila další komedie, ve které si okouzlující Švadlenku po Borského boku zahrála Lída Baarová, a v roli světově proslulého módního návrháře Françoise Lorraina civilně, s espritem, vkusem a příznačně suchým humorem opět nepřekonatelný Hugo Haas.
Naopak s další oblíbenou herečkou Adinou Mandlovou se setkal v dramatu z první světové války – Poručík Alexander Rjepkin – režie opět Václav Bínovec, film byl natočený v roce 1937, a v roce 1938 - hudební filmové drama: Druhé mládí.
S další hvězdou československého filmu Hanou Vítovou si zahrál v – Bláhové děvče a Píseň lásky rok 1940. Během následujících čtyř válečných let se objevil Borský jen v komedii Host do Domu v režii Giňi Hašlera 1942.
Jako režiser se uvedl poprvé v dramatu Vojnarka s Jiřinou Štěpničkovou v hlavní roli, film byl natočen roku 1936. Dále to byly historické, kostýmní filmy - Jan Výrava – hlavní roli zde ztvárnil herec Stanislav Strnad, Čekanky, a velká příležitost pro Zorku Janů, sestru Lídy Baarové, nebo drama Paličova dcera – v úžasném hereckém tandemu: Štěpánek, Höger, Baarová, Nasková, Smolík, nebo po válce první barevný Československý film – Jan Roháč z Dubé s Otomarem Korbelářem v hlavní roli. Borský také k filmu napsal scénář.
K další režijní tvorbě patří zajisté i barevný film - Kudy kam – rok 1956 – s herci Jaroslavem Marvanem, Natašou Gollovou a hereckou generací - herci Jiřím Sovákem a Irenou Kačírkovou, kostýmní černobílý snímek: Jestřáb kontra Hrdlička, a nebo dokument o Stanislavu Neumanovi v roce 1961. Jako herec se objevil ještě v satirické komedii Slečna od vody v režii Bořivoje Zemana v roce 1959.
Vladimír Borský zemřel na rakovinu v Praze ve věku 58 let.
Marta Holubová-clara.bow
Autor: clara.bow Studoval na obchodní akademii, ale přešel na dramatické oddělení konzervatoře. Hrál na menších pražských scénách (ID). Poprvé hrál již v němém filmu, ale prosadil se v milovnických rolích na už počátku 30.let. Postupně dával přednost filmové režii a věnoval se přepisům české klasiky (Vojnarka, Jan Výrava, Paličova dcera aj.). Po roce 1942 se již na plátně neobjevil, pouze režíroval. je mimo jiné i tvůrcem prvního českého barevného celovečerního filmu Jan Roháč z Dubé.
Autor/Zdroj: /Sber
.
