Jan Schánilec

Jan Schánilec pochází z Českých Budějovic a vyrůstal v rodině profesora a sociální pracovnice. Po maturitě na jedenáctiletce se pokusil o přijímačky na DAMU, ale neuspěl a následně vystřídal několik dělnických profesí. Druhý pokus byl již úspěšný a nakonec na DAMU vystudoval herectví (1966). Hned po dokončení studií nastoupil do Divadla na Vinohradech, kde setrval čtvrstoletí (1966-1991). Jeho herectví vyniklo v představeních Brouk v hlavě, Nanebevzetí Sašky Krista, Jindřich IV. nebo Pygmalión.

Ještě jako student DAMU se Schánilec objevil v psychologickém dramatu FINSKÝ NŮŽ (1965), po nástupu do Vinohradského divadla dostal větší příležitost v komedii SVATBA JAKO ŘEMEN (1967), v témže roce pak hrál i v dramatech DITA SAXOVÁ (1967) a JÁ, SPRAVEDLNOST (1967). Ještě na přelomu 60. a 70. hrál vedlejší role v několika dalších kvalitních filmech různých žánrů (SLASTI OTCE VLASTI, 1969; PETROLEJOVÉ LAMPY, 1971), následující roky mu ale přinesly již jen významově zanedbatelné úlohy, navíc vesměs v zapomenutých titulech kriminálního žánru, jeho jméno se objevilo i v titulcích politicky angažovaných filmů. Výjimečně hrál také v komediích (PARTA HIC, 1976). Ještě méně pak točil v 80. letech, jeho zatím posledním filmem je kontroverzně přijatý titul ČARODĚJKA (1992).

Od počátku své herecké dráhy spolupracoval Schánilec také s televizí, mimo jiné v divadelních představeních zaznamenaných televizní kamerou (Jindřich IV., Brouk v hlavě), ve formátu televizních filmů zaujal především jako Jonathan Harker v klasickém horrorovém příběhu HRABĚ DRAKULA (1970). Počet televizních rolí Jana Schánilce se pohybuje někde kolem čísla 80, až do počátku 90. let hrál v řadě více či méně kvalitních isncenací (KLÍCKA, 1971; GENERÁL CHUDÝCH, 1974; CESTA ZA HVĚZDNÝM PRACHEM, 1986; HODINA OBRANY, 1991). Na televizní obrazovce se divákům připomněl naposledy v seriálu NÁHRDELNÍK (1992).

Když v roce 1991 opustil Schánilec stálé divadelní angažmá, jeho stěžejní pracovní činností se stal především dabing, počet jeho dabingových rolí jde do tisíců, častěji namlouval například Buda Spencera nebo Jacka Nicholsona, jeho hlas zazněl také z řady seriálů (například Dynastie). V polovině 90. let založil vlastní agenturu Verbum a v jejím rámci se pak věnoval dabingové režii a úpravám dialogů pro české verze převzatých filmů a seriálů.

Jan Schánilec je ženatý a má jednoho syna.

Autor: argenson

JAN SCHÁNILEC (nar. 22.10.1941, České Budějovice – zemřel 12.10.2014, Praha) vyrůstal v rodině profesora a sociální pracovnice. Po neúspěšném pokusu o přijetí na DAMU pracoval v cihelně, na stavbách, v lese a v kladenském dole. Nakonec se mu podařilo vystudovat herectví na DAMU (1966) a rovnou nastoupil angažmá v pražském Divadle na Vinohradech (Pygmalión, Nanebevzetí Sašky Krista, Brouk v hlavě), kde setrval až do roku 1991. Ve filmu na sebe upozornil úlohou páska Peckáře, jednoho z trojice mladíků obviněných ze znásilnění v Krejčíkově komedii Svatba jako řemen. Obdobné typy floutků a frajerů s pofiderní morálkou vytvořil v kostýmních filmech: baron Kristian von Dönhof (Jarní vody), zrádný mág Hilarius (Slasti Otce vlasti) a důstojník Jiří (Petrolejové lampy). Naopak v roli básníka Šimona Lomnického se objevil jako věrný služebník prostopášného šlechtice Voka v historické komedii Svatby pana Voka. Za normalizace mu byly souzeny pouze menší role pletichářů, zlotřilců, taxikářů, prodavačů a dělníků, ale i funkcionářů a vyšetřovatelů. Z jeho asi osmdesáti TV rolí vyniká postava Jonathana Harkera v dramatizaci Hrabě Drakula. Kromě řady inscenací a pohádek účinkoval v seriálech Dobrodružství šesti trampů (1969), Rozsudek (1971), Duhový luk (1972), Matka (1975), Dynastie Nováků (1982), Černá země (1984), Slavné historky zbojnické (1985), Malé dějiny jedné rodiny (1988–89), Dobrodružství kriminalistiky (1989), Případy poručíka Haniky (1989) a Náhrdelník (1992). Od poloviny 90. let se v rámci vlastní firmy Verbum zabýval především dabingovou režií a úpravou dialogů a uplatnil se jako dabingový herec (propůjčoval hlas např. Jacku Nicholsonovi, Budu Spencerovi, Johnu Wayneovi, Jeanu Gabinovi nebo Anthonymu Hopkinsovi); získal Cenu Františka Filipovského (2011) za mistrovství v dabingu. – Filmografie: Finský nůž (1965; r. Zdenek Sirový), Svatba jako řemen (1967; r. Jiří Krejčík), Dita Saxová (1967; r. Antonín Moskalyk), Já, spravedlnost (1967; r. Zbyněk Brynych), Slunečnice (TV-1967; r. František Štěpánek), Jarní vody (1968; r. Václav Krška), Lásko, měj se hezky (TV-1968; r. Eva Sadková), Most u Remagenu (1969, The Bridge at Remagen; r. John Guillermin), Slasti Otce vlasti (1969; r. Karel Steklý), Ďábelské líbánky (1970; r. Zdeněk Podskalský), Svatby pana Voka (1970; r. Karel Steklý), Hrabě Drakula (TV-1970; r. Anna Procházková), Petrolejové lampy (1971; r. Juraj Herz), Člověk není sám (1971; r. Josef Mach), Muž v pralese (TV-1971; r. Oldřich Daněk), Klícka (TV-1971; r. Antonín Moskalyk), Dny zrady (1973; r. Otakar Vávra), Počkám, až zabiješ (1973; r. Stanislav Černý), Tajemství zlatého Buddhy (1973; r. Dušan Klein), Černá jáma (TV-1973; r. Otakar Kosek), Případ mrtvého muže (1974; r. Dušan Klein), Za volantem nepřítel (1974; r. Karel Steklý), Generál chudých (TV-1974; r. Zdeněk Míka), Případ Adler (TV-1974; r. Jan Matějovský), Bertillon 166 (TV-1974; r. Zdeněk Míka), Tam kde hnízdí čápi (1975; r. Karel Steklý), Mlynářka z Granady (TV-1975; r. Václav Hudeček), Případ mrtvých spolužáků (1976; r. Dušan Klein), Parta hic (1976; r. Hynek Bočan), Bílá růže (TV-1976; r. Zdeněk Kubeček), Bratránek z Batávie (TV-1976; r. Norbert Snítil), Vítězný lid (1977; r. Vojtěch Trapl), Ozbrojen a velmi nebezpečný (1977, Vooružen i očeň opasen; r. Vladimir Vajnštok), Pumpaři od Zlaté podkovy (1978; r. Otakar Fuka), Skandál v Gri-Gri baru (1978; r. Karel Steklý), Poprask na silnici E 4 (1979; r. Stanislav Strnad), Hra o královnu (1980; r. Karel Steklý), Sůl země (TV-1981; r. Zdeněk Kubeček), Vojáček a dračí princezna (TV-1982; r. Svatava Simonová), Šílený kankán (1983; r. Jaroslav Balík), Oči pro pláč (1983; r. Zdeněk Míka), Oldřich a Božena (1984; r. Otakar Vávra), Zátah (1984; r. Stanislav Strnad), Panská 8 (TV-1984; r. Evžen Sokolovský), Ve službě (TV-1984; r. J. Říha), Výjimečná situace (1985; r. Jaromír Borek), Podivná přátelství herce Jesenia (1985; r. Karel Steklý), Případ Jaruška (TV-1985; r. Evžen Sokolovský), Cesta za hvězdným prachem (TV-1986; r. Evžen Sokolovský), Narozeniny režiséra Z.K. (1987; r. Jaroslav Balík), Přátelé bermudského trojúhelníku (1987; r. Václav Křístek), Los amores Kafka (1988, Kafkovy lásky; r. Beda Docampo Feijóo), Silnější než já (1990; r. Petr Šícha), Hodina obrany (TV-1991; r. Jaroslav Dudek), Čarodějka (TV-1992; r. Václav Křístek, Václav Koubek).

Zdroj: -fik- / Filmový přehled